asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Rozhovor s autorem aktivního domu Sunlighthouse

31.01.2012
Na semináři Active House Idea v Galerii Jaroslav Fragnera v Praze nedávno přednášel rakouský architekt Juri Troy, autor aktivního domu Sunlighthouse u Vídně. Jak sám v rozhovoru říká: „Bylo pro mě výzvou udělat aktivní dům i na místě, které není k výstavbě takového domu moc vhodné.“ A povedlo se to. Vznikl fungující aktivní dům, který víc energie vyrobí, než spotřebuje.
aktivní domDovolte, abych začal rozhovor na téma udržitelného stavění Sustainable Architecture a aktivního domu velkým obloukem. Pocházíte z Bregenzu, jak vnímáte po letech Zumthorovu bílou kostku Muzea umění? Jde o stavbu v roku 1997, která vyvolala velký ohlas i v České republice…
Spíš bych zavzpomínal. Když v Bregenzu probíhala prezentace záměru, bylo mi 19 let. Vzpomínám na obrovská a složitá expozé různých autorů. Zumthor přijel jen s pár papíry s návrhem, který vypadal, jako by ho namaloval ve vlaku několika tenkými čarami tužkou. Bylo to jak z jiného světa, velmi působivé…

Nakonec i výsledek je velmi působivý. Co vy osobně považujete za nejdůležitější aspekt současné architektonické tvorby?
V posledních deseti letech pozoruji, že se pohled na tvorbu rozděluje – na jedné straně se zdůrazňují energetická témata, jiní se orientují na komplexnější přístup k tvorbě. Já osobně neredukuji architekturu jen na aspekty topení a spotřeby energií, ale reaguji na topografii, světlo v domě, mikroklima i celkové vyznění stavby. Ostatně i během studia na Akademii výtvarných umění ve Vídni jsme mluvili mnohem častěji o všemožných aspektech stavění, o konceptu, než jen o tom, jak dům vypadá.

Přesto, co považujete ve své práci za nejdůležitější aspekt stavby?

Nemohu zdůraznit jen jeden aspekt, všechny se ovlivňují navzájem. Reaguji na požadavky klienta, zadání, prostředí, funkci. Proto je velmi obtížné dát univerzální návod. Pracuji jako kuchař, kombinuji různé ingredience.

Jaké ingredience máte nejraději?
Čisté materiály, jako jsou kámen, dřevo, beton, kov. Pěkně stárnou, s důstojností. Možná jsou s postupem času dokonce hezčí. Nejde mi o to, aby moje stavby vypadaly pěkně jen na fotkách, protože dům je běh na dlouhou trať. Dnešní doba může bohužel vyvolávat pocit, že všechno je možné. Jako na internetu. Mnozí architekti se ztrácejí v přemíře.

aktivní domPoměrně frekventovaným termínem se stalo udržitelné stavění. Je to správná cesta?
Udržitelnost je stále důležitější. V tomto ohledu je zajímavé zmínit udržitelné stavění a vztah mezi stavbou a lokálními zdroji a materiály. S ohledem na okolí se pak stane, že místní materiály určují vzhled stavby.

Při udržitelném stavění se dostávají do vztahu, možná dokonce do rozporu, originalita tvorby a limity, které diktují okolnosti. Zejména technologie. Není to problém?
V navrhování domů existuje vždy hodně limitů, stejně jako lidí, kteří vstupují do procesu. Neupřednostňuji umělecký pohled, nechci jen kreslit. Fungující budova musí být vždy na prvním místě, jako architekt s tím musím umět pracovat. Součástí mojí profese je neustále spojovat a vyvažovat.

Vloni jste dostavěl Sunlighthouse, dům nedaleko Vídně, v aktivním standardu. Jak k tomu došlo?
Zadavatel oslovil 9 ateliérů, zadání spočívalo v premise, jak by měl fungovat dům v roce 2020. Vše nasvědčovalo tomu, že půjde o pasivní dům. Tenhle přístup byl tehdy velmi populární. Když jsem ale podrobně analyzoval zadání a charakteristiky pasivního domu, zjistil jsem, že nejde stavět podle pasivních pravidel – vyrobit vlastně jen dokonale izolovanou kostku skoro bez oken. Koncept pasivního domu je neupřímný. V zásadě jde o dosažení kritéria spotřeby nižší než 15 kWh/rok/m2. Na tuto podmínku se vynakládá neúměrně moc prostředků, které se nikdy nevrátí. Rozhodl jsem se proto změnit strategii a stavět na daném a musím říct, že obtížném místě, aktivní dům – tento koncept je vyrovnanější ve svých požadavcích. Nejde jen o úspornost, ale o více složek, které bylo třeba do návrhu zakomponovat. Zároveň si ale uvědomuji, že v tuhle chvíli nelze říct, jak se bude žít v roce 2020. Nevíme, jaké budou technologie. Teď jen můžeme vzít současné materiály a jednotlivé prvky co nejlépe pospojovat.

Jak funguje model poptávka-nabídka?

Pozoruji, že lidi mají stále větší zájem o energetickou úsporu. Jsou ochotní zaplatit za úsporu, kterou si umějí vypočítat dopředu. Dovolil bych si přirovnání, které jsem prezentoval na jedné konferenci v Rumunsku. Stále se mě ptali, kolik stojí aktivní dům. Vysvětloval jsem, že obecně nedokážu odpovědět. Zdůrazňoval jsem, že roli hrají požadované standardy, krajina, klima. Stále mi nerozuměli, až jsem se musel uchýlit ke zjednodušujícímu přirovnání, zda si raději koupit dražší auto, které pak ale už nikdy nebude k provozu potřebovat benzín, nebo primárně levnější, do kterého ale bude nutné lít až do konce života litry a litry drahého paliva. Stejně vnímám rozdíl mezi aktivním a běžným domem.

V každém případě jde o umění argumentace. Najdou si klienti cestu k aktivnímu domu?
Pro úspěch je zásadní rozhovor s klientem. Obrazně řečeno, ráno se jako architekt setkáte s někým, s kým celý den hovoříte, a večer před sebou máte úplně jiné lidi. Pokud pochopili komplexitu vaší myšlenky, jsou dokonce ochotni zaplatit více.

Zmínil jste neměnné okolnosti, které spolurozhodují o energetické bilanci aktivního domu. Jaký typ krajiny a jaké místo jsou vhodné?
V případě vídeňského domu Sunlighthouse byl pozemek nevhodný, zastíněný lesem, orientovaný na severovýchod. Chtěli jsme dokázat, že aktivní dům lze postavit téměř všude, tedy i tam. Bude-li autor přemýšlet o konceptu, vymyslí vhodné řešení. V tom spočívá umění architekta – postavit na daném pozemku dobrý dům.

Jaké základní materiály jste na stavbu tohoto domu použili?
Především jde o dřevostavbu. Lidi se divili, že používáme dřevo z pily bez úprav – kromě nižší ceny je výhodou bezproblémová recyklace. Beton byl vyroben ze strusek, na termoizolaci jsme použili ovčí vlnu a celulózu, na podlahu jako kročejový útlum lněnou fólii, na podlahu recyklované dlaždice.

U čistých dřevostaveb jde často složitě pracovat s akumulací tepla. Jak jste ji řešili v tomto případě?
V této stavbě akumuluje teplo beton užitý v suterénu. Vnitřní povrchy stěn tvoří dřevovláknité desky o síle cca 20 mm a vysoké měrné hustotě, osazené na vnitřní straně dřevěného pláště.

Má aktivní dům nějaké charakteristické stavební znaky, jako je například šikmá nebo plochá střecha?
Neexistuje jednoznačná odpověď. V uzavřené krajině šikmá střecha pomáhá, ale například u tovární haly lze pracovat s rovnou nebo šedovou střechou. Architekt by se měl oprostit od touhy po ploché nebo šikmé střeše. Poctivé je najít to, co je nejlepší. V Rakousku pozoruji, že dnes už přestává být šikmá střecha ostudou.

Text: Martin Verner    
Foto: Petr Hejna, Adam Mørk, VELUX

Juri Troy

Rakouský architekt, narodil se v roce 1972 v Bregenzu. Absolvoval Technickou univerzitu v Innsbrucku a Akademii výtvarných umění ve Vídni. Je Magistrem architektury. V roce 2003 založil vlastní ateliér ve Vídni, v letech 2006 až 2011 tvořil v konsorciu Hein-Troy Architekten. Působí jako pedagog na Technické univerzitě ve Vídni, je členem představenstva Sdružení výtvarných umělců Vorarlberska a Rakouské společnosti architektů. Je též členem Kulturní komise spolkové země Vorarlberg. Mezi ocenění, která dostal jen v roce 2011, patří International Chicago Athenaeum Award 2011, Greenbuilding FrankfurtRheinMain 2011, trojnásobné ocenění Vorarlberg Holzbaupreis 2011, Energy Efficiency Award 2011, byl nominován na Marcus Price 2011. Juri Troy vystoupil 21. 11. 2011 na semináři Active House Idea v Galerii Jaroslav Fragnera v Praze.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media