asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Pasivní dům ze štěpkocementových desek

27.06.2011
V rakouském Grazu vznikla první energeticky efektivní studentská kolej Moserhofgasse: pasivní dům postavený na základě projektu architektonické kanceláře DI Erwin Kaltenegger a společnosti GWS, Graz. Jedná se o plně podsklepenou šestipatrovou budovu o celkové užitné ploše okolo 2 250 metrů čtverečních s rozpočtovými náklady přibližně 3,5 miliónu eur.
Na první pohled je zřejmé, že projekt pasivní studentské koleje v rakouském Grazu se diametrálně odlišuje od podobných budov nejen v Česku, ale dá se říci, že i ve světovém měřítku. Rozdíly lze spatřit v mnoha parametrech: moderní nadčasové architektuře, systému výstavby z energeticky úsporného stavebního systému VELOX, nízkoenergetické koncepci dosahující pasivního standardu či fotovoltaických panelech pokrývajících významnou část spotřeby elektrické energie domu.

Vícepodlažní studentská kolej je domovem pro 87 studentů. V budově se kromě jedno-, dvoj- a třílůžkových pokojů nacházejí také společenské prostory a nechybí například ani hudební klub či fitness.

Zvláštním rysem této budovy je vnější tvar čistého kvádru typický pro pasivní bytové domy, který je zárukou minimální zastavěné plochy. Otevřené atrium se skleněnou střechou prostupuje všemi patry. Díky němu proniká přirozené světlo až do nejnižších pater. Větrání zajišťuje centrální rekuperační jednotka, která získává energii prostřednictvím výměníku tepla a umí individuálně řídit pokojovou teplotu. Příprava teplé vody je zajištěna solárními panely nebo dálkovým teplem. Budova dosahuje 970 z 1 000 možných bodů pro pasivní domy (podle rakouské energetické agentury Klima:aktiv).

Vnější a vnitřní stěny
Stěny objektu tvoří štěpkocementové desky. Tloušťka vnější stěny bez omítky je 370 mm, její tepelný odpor je 5,4 m2 . K/W a součinitel prostupu tepla U je 0,18 W/(m2 . K). ­Tepelná izolace vnější stěny je z pěnového polystyrenu o tloušťce 150 mm. Index vzduchové neprůzvučnosti Rw stěny i s omítkou je 49 dB (tab. 1 a obr. 3).



  Obr. 3 Vnější stěny tvoří stěnová konstrukce VELOX AL 37 s izolací uvnitř stěny 15 cm EPS plus a vnějším zateplením v tloušťce 10 cm EPS plus s celkovou hodnotou U = 0,12 W/(m2 . K).
1 – štěpkocementová deska VELOX WS-EPS, 2 – izolace 150 mm, 3 – betonové jádro, 4 – štěpkocementová deska VELOX WS 35


Mezibytové příčky
Nosná mezibytová příčka z betonu jakosti C12/15 až C25/30 nemá armování. Jako povrchová úprava příček byla z obou stran (exteriéru i interiéru) zvolena sádrovápenná omítka. Míra tlumení hluku těchto příček Rw je 60 dB. Tento typ mezibytové příčky lze použít až do 12 podlaží, v závislosti na statickém výpočtu (tab. 2 a obr. 4).





Obr. 4 Nosné vnitřní stěny byly provedeny v souladu se zvukověizolačními požadavky na vlastnosti mezibytové příčky konstrukcí VELOX TT 25, jejíž předností je vysoká míra tlumení hluku – 60 dB. Sloupy a okenní a dveřní překlady jsou rovněž ze stavebních systémů VELOX.
1 – štěpkocementová deska VELOX WS (levá), 2 – betonové jádro, 3 – štěpkocementová deska ­VELOX WSD (pravá)


Parametry konstrukce
Hmotnost konstrukce je 479 kg/m2. Tepelný odpor celé konstrukce R je 0,663 m2 . K/W a součinitel prostupu tepla U je 1,038 W/(m2 . K).

Požadavky na spotřebu energie na vytápění a tepelněizolační vlastnosti
Pro bližší představu o spotřebě energie na vytápění a tepelněizolačních vlastnostech této budovy uvádíme technické údaje ve srovnání s nařízenými hodnotami platnými v Rakousku. Podle programu podpory výstavby obytných domů byla spotřeba energie na vytápění: do roku 2009 < 65 kWh/(m2 . a), od 1. 1. 2010 < 45 kWh/(m2 . a), od 1. 1. 2012 by měla být < 36 kWh/(m2 . a). Ve srovnání s domy v pasivním standardu je < 15 kWh/(m2 . a) a ve srovnání se studentskou kolejí Moserhofgasse podle PHPP (podklady pro projektování pasivních domů) je 12,3 kWh/(m2 . a).
-->-->
Tepelná izolace (součinitel prostupu tepla U)
Nařízené hodnoty Rakouského institutu pro stavební inženýrství pro energetické úspory a regulaci podle směrnice 6 ve srovnání s hodnotami studentské koleje Moserhofgasse ukazuje tab. 3.



Rakousko žije nízkoenergeticky již několik desítek let
S nízkoenergetickými a pasivními rodinnými domy má Rakousko již dlouholeté zkušenosti. Na rozdíl od České republiky se zde tyto systémy bytové výstavby s úspěchem realizují již několik desetiletí. Studentská kolej Moserhofgasse, která vyrostla v Grazu, však zatím patří k prvním energeticky efektivním stavbám svého druhu. Určitě ne však nadlouho, protože v současné době překračuje poptávka po bydlení v pasivních domech v Rakousku trojnásobně jejich nabídku. Navíc v Německu a Rakousku začne už za několik málo let platit povinnost stavět každý nový dům jako pasivní. V některých částech Rakouska platí tato norma již dnes, a to pro budovy stavěné z veřejných rozpočtů. Standard nízkoenergetického bydlení se však brzy uplatní i v dalších evropských zemích. Evropská unie totiž zavádí jednu z největších změn ve stavebnictví v jeho historii, která má výrazně snížit vliv lidí na životní prostředí. Podle již schválené směrnice o energetické náročnosti budov bude možné stavět od roku 2020 prakticky jen pasivní domy. Tedy takové, které mají minimální spotřebu energie na vytápění či ohřev vody a získávají ji například ze země. EU si od těchto požadavků slibuje především snížení emisí oxidů uhlíku.

Již o dva roky dříve než pro stavitele soukromých domů nastane nová povinnost pro veřejné budovy. Je však zároveň nutné uvést, že na stavby zahájené do roku 2020 se toto opatření nevztahuje, ale i tak se nové zákony dotknou majitelů stávajících nemovitostí. Pokud totiž budou chtít dům či byt prodat nebo pronajmout, budou muset mít průkaz o tom, jakou spotřebu energie nemovitost má. Je tedy zřejmé, že už nyní nemá význam navrhovat budovy v jiném než alespoň nízkoenergetickém standardu.


Z historie pasivních domů

První pasivní dům byl postaven v roce 1976 v Kodani. Vznikl podle návrhu architekta Vagna Korsgaardena. Zajímavé je, že již v té době byly veškeré tepelné ztráty domu kryty vnitřními tepelnými zisky ve spolupráci se solárními kolektory.

Masivnější rozvoj nízkoenergetické výstavby začal v 90. letech minulého století v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Dnes jich v těchto zemích stojí už desítky tisíc.

V Česku se objevil první pasivní dům až v roce 2005, v současné době jich je zatím jen několik desítek, a tak nám zbývá jen doufat, že podobný nízkoenergetický či pasivní trend se u nás projeví co nejdříve a začneme si klást mnohem náročnější požadavky na způsob našeho bydlení a celkový přístup ke stavění se bude stále více přibližovat k návratu člověka k přírodě.

Studentenwohnheim Moserhofgasse, Graz
Architekt: Arch. Dipl.-Ing. Erwin Kaltenegger
Realizátor: GWS, Graz
Celková užitná plocha: 2 250 m2
Celkové náklady: 3,5 miliónu €


Michal Stružka
FOTO: archiv VELOX

Autor spolupracuje s firmou VELOX-Werk, s. r. o., ­Hranice.


Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media