asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Od továren konzumu k organickým centrům měst

03.04.2009
Plechové haly, komplexy připomínající pouťové atrakce, architektonicky zajímavé moderní komplexy i historické budovy – to všechno mohou být nákupní centra. Tón výstavby se totiž v čase měnil a mění. V počátcích novodobých porevolučních obchodních center se bohužel příliš nedbalo na architekturu, ale pouze na účel. Dnes je tomu naštěstí v mnoha případech jinak. Architektura je kvalitnější a přihlíží se samozřejmě i k lokalitě a funkci centra.

Napadá mě třeba Paříž. Při její nedávné návštěvě a při procházce prázdným nedělním Forum Les Halles jsem se opět zamýšlel nad obrázkem našich nákupních center s udýchanými nešťastníky, obtěžkanými igelitkami se zlevněným zbožím. Přitom právě v prostředí jednoho z klasických obchodních center, vzniklého zhruba před 30 lety, které tehdy velmi progresivně spojilo všechny základní městské funkce a rehabilitovalo v té době odumírající „břicho Paříže“, se velmi názorně představují všechny pozitivní i negativní zkušenosti z výstavby těchto center.

Obecnější označení obchodní centrum lépe vystihuje funkci tohoto stavebního typu. Obchodní centrum zajišťuje přirozenou potřebu obyvatel města realizovat na určitém místě své potřeby, které zdaleka nemusejí uspokojovat jen nejprimitivnější konzum. Toto prostředí kromě materiálních potřeb poskytuje i uspokojení z přirozené komunikace s jinými obyvateli města. Obchodem v tomto slova smyslu můžeme rozumět nejen nakupování zboží, ale i služeb, případně kulturních prožitků. Takové obchodování je ještě umocněno pocity, jakými na nás působí samotná architektura prostředí, v níž se obchod odehrává.  Jednoduše: cítíme se tam dobře i v čase, kdy nenakupujeme.



Legendární Forum Les Halles v centru Paříže   
Foto: Pavel Krok (licence Wikipedia Creative Commons)


Kvalitně navržené a situované obchodní centrum má představovat alternativu historického centra města, nebo minimálně jeho organickou součást. Historická centra měst jsou omezována původní stopou zástavby, která neumožní komfortní dopravní obsluhu, ochranu před nepřízní počasí nebo optimální dispoziční a technické uspořádání všech funkcí. Přirozený vývoj v této oblasti, utlumený komunistickými plánovači, je za nejvyspělejšími zeměmi opožděn o deset let. Přesto jsme schopni z projekčních a provozních zkušeností zaznamenat a definovat obecná dilemata, klady a zápory různých typů těchto center i v našem prostředí.

Továrny na nakupování
Tento typ obchodních center vznikal u nás v první vlně výstavby. Převaha poptávky po hypermarketech s širokým výběrem a co nejnižšími cenami vyvolala explozi výstavby na okrajích měst, v rozvojových zónách, v lepším případě v prostředí prvních brownfields. Tyto komplexy se vyznačují přísnou orientací na vnitřní prostředí obchodní pasáže; architektonická kvalita a zakomponování do kontextu okolí byly většinou dost problematické a někdy i násilné.

Bylo to dáno už minimálně tím, že funkce, které se původně odehrávaly především v centru, byly odsunuty na periferii. Zvyklosti návštěvníků periferních obchodních center byly – a do jisté míry jsou i dnes – levnými trvanlivými potravinami naplnit automobil, předzásobit se na týden či dva, případně se lacino najíst. Kupní síla prvních návštěvníků těchto obchodních center by ani nebyla schopna uhradit plnohodnotnou přestavbu center měst se všemi návaznými investicemi.

Na periferii mohly být stavební záměry developerů realizovány za relativně nízkých nákladů a bez všech komplikací spojených s výstavbou v centru. Nebyla to tedy nějaká svévolná arogance investorů, ale vývojový stupeň, který v daný čas umožnil překlenout přetrhanou kontinuitu vývoje v této oblasti. Příkladem obchodního centra tohoto typu může být komplex Olympia Olomouc.

Organické prvky města
Tento typ považuji za nejperspektivnější a nejpřirozenější oblast rozvoje výstavby obchodních center. Jako příklad je možno uvést již v úvodu zmiňovanou klasiku v oboru, Forum Les Halles. Centrum, které ve své době sdružovalo funkce obchodní, dopravní (návaznost na systém pařížského metra i parkování aut v centru), kulturní, společenské i městotvorné.

V dnešní době již působí mnohé jeho části přežile, ale takřka třicetiletá pozitivní zkušenost z existence Fora opodstatňuje tuto filozofii rozvoje center měst, protože neuzavírají možnosti budoucích rekonstrukcí a přirozeného rozvoje. V současné době probíhají architektonické soutěže na koncepci přestavby a rehabilitace Forum Les Halles v dnešní podobě.


Jako příklad tohoto typu centra z našeho geografického prostředí – přesněji ze Slovenska – lze uvést uvažovanou výstavbu centra Forum Prešov. Zde dochází k organickému doplnění historického jádra města o funkce, které stávající zástavba neumožňuje.

Doplňky infrastruktury sídlišť

V prostředí bývalého Československa existuje ovšem ještě jeden typ obchodních center. Touto specifickou skupinou jsou obchodní centra, která vznikají nikoliv na periferii nebo v historickém centru, ale jako doplnění neexistujících funkcí socialistických sídlišť. Původně budované drobné solitéry samoobsluh se základní vybaveností dnešním potřebám zákazníků ani obchodníků příliš nevyhovují.

Mohou být úspěšně nahrazeny takovými centry, která jsou svou filozofií blízká historickému jádru města. A přitom konstrukčním, materiálovým a dispozičním řešením vyhovují kupní síle okolních obyvatel. Navíc dokážou lépe suplovat základní funkce města, které v sídlištích ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století často chybí. Uvidíme, zda se této příležitosti chopí současní developeři.


Vladimír Pacek
Foto: Pavel Krok, K4

Autor je architekt společnosti K4, a. s.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media