„Na rekonstrukcích je zajímavý moment překvapení. Nikdy nevíte, co za problém se v rámci realizace objeví, a nikdy nevíte, kolik z původních konstrukcí budete muset nahradit,“ říkají architekti a prozrazují, jak tomu bylo právě v případě chrudimského obchodního centra. „V jeden čas stála v Chrudimi jen obvodová slupka, stěny a střecha. Vše ostatní se realizovalo znovu. Tvar domu a jeho poloha v rámci města a výrobního areálu, tedy pro nás to podstatné, bylo ve stavbě uchováno.“

Rekonstruovaný objekt sloužil v dobách svého vzniku jako kancelářská budova zakladatele chrudimského strojírenství Františka Wiesnera. Po druhé světové válce, po vzniku znárodněného podniku Transporta Chrudim, podniku těžkého strojírenství vyrábějícího převážně výtahy a eskalátory, se stavba stala jedním ze vstupních bodů průmyslového areálu. V domě měly sídlo také podnikové Lidové milice.

Nicméně tato budova již delší dobu nesloužila svému účelu a chátrala. S nápadem přeměnit ji na obchodní centrum přišel investor přímo za architekty Petrem Pinkasem a Janem Žalským, s nimiž se mu spolupráce osvědčila už při jiné realizaci – nájemního domu v Pardubicích.

Neutrální barevnost
Záměrem investora bylo zrekonstruovat zchátralý administrativní objekt a přeměnit ho v obchodní centrum, které by si mohl budoucí nájemce přizpůsobit svým potřebám. „Měli jsme vytvořit obchodní prostor, který bude možné pronajmout jako celek, ale případně i po částech,“ popisuje Jan Žalský, jak znělo zadání. Architekti se proto rozhodli změnit původní půdorysně členitý prostor na flexibilní halu. Nebylo však předem jasné, pro jakého konkrétního nájemníka projekt připravit. Autoři předpokládali z dostupných informací vznik prodejny drobné strojní a zahradní techniky. Proto navrhli univerzální prostor v neutrální barevnosti – v interiéru i exteriéru převažují barvy bílá, šedá a černá – a šedou fasádu.

Vzhledem ke stavu původního objektu musely být kompletně vyměněny vnitřní nosné konstrukce stavby. Nový strop, sloupy, schodiště a výtahová šachta byly zhotoveny z pohledového železobetonu. Obvodové nosné zdi zůstaly zachovány, umístění okenních otvorů vychází ve velké míře z původního členění a měřítka fasády. Původní okna architekti doplnili o další otvory rozmístěné ve stejném rytmu.

Obchodní centrum PORT Místo:  Chrudim Architekt:  Pinkas Žalský architekti Spolupráce na designu fasády:  Tereza Šmahová, Studio Moot Stavebník:  BZB spol. s r. o. Náklady:  19 mil. Kč Zastavěná plocha:   630 m2 Obestavěný prostor:  6 200 m3 Hlavní dodavatel:  Sostaf spol. s r. o., SSCh Chrudim spol. s r. o. Projekt:  2006–2007 Realizace:  2007–2009

Fasáda s rastrem
Jižní a východní fasáda stavby je kromě rastru velkých černých okenních ploch členěna i stříbrným dekorem na šedém podkladu, který podle různého úhlu pohledu pozorovatele a úhlu dopadu slunečního svitu výrazně mění barvu a lesk. Fasáda objektu je tak stále v pohybu, mění se v závislosti na denní době i oblačnosti.

Na designu fasády architekti spolupracovali s výtvarnicí a designérkou Terezou Šmahovou ze studia Moot, která dekor na fasádu vlastnoručně aplikovala. „Realizace dekoru na fasádě byla obtížná a neobešla se bez experimentování,“ vzpomínají architekti.

Tereza Šmahová navrhla motiv, jehož tvar vychází ze stylizované železářské matky. „Nápad vznikl v naší kanceláři a konkrétně s motivem matky přišel Petr Pinkas. Sám také železné matky sbírá pro štěstí,“ prozrazuje Jan Žalský. „Hledali jsme způsob, jak prezentovat účel objektu navenek. To, že se původní vize využití objektu pozměnila, pak již nemělo na ztvárnění dekoru velký vliv. Jen se stal více abstraktním. Původní motiv matky zůstal zachován,“ dodává architekt.

I když dnes motiv matky neodkazuje k původně předpokládané náplni stavby jakožto prodejny strojní a zahradní techniky, funguje jako připomínka historie domu, který býval součástí průmyslového areálu.

Půdorys 1. NP původní	Půdorys 1. NP

Překvapivý interiér
Dominantním prvkem vnitřních prostorů je dvoupodlažní dvorana s vloženou výtahovou šachtou a masivním betonovým schodištěm. Do dvorany ústí také široké vstupní schodiště směrem od nového krytého vstupu z ulice Čáslavské. Dvorana je osvětlena horním světlem pronikajícím okny ve druhém podlaží směřujícími na sever.

V interiéru stavby jsou železobetonové konstrukce doplněny betonovými podlahami, bílými omítkami, pozinkovanými topnými registry, černými kovovými prvky zábradlí a dalších doplňků a přiznanými rozvody vzduchotechniky.

Výsledný strohý výraz měl být neutrálním podkladem pro uživatelskou vrstvu konkrétního nájemníka, který měl dovnitř stavby vnést chybějící barevnost. Tuto původní představu skutečně naplnil současný nájemce – v prostorách objektu se dnes nachází vietnamská tržnice se smíšeným zbožím.

„Nic podobného se v našich představách o naplnění interiéru neobjevovalo,“ přiznává Jan Žalský. Architekty překvapil výsledný výraz stavby, který současný nájemce dotvořil. „Původní charakter stavby ve spojení se všeobjímající vrstvou barevného zboží vytváří mnohdy až překvapivý surrealistický střet dvou zcela odlišných ­estetik,“ žasnou architekti. „Tento nečekaný protiklad dvou pojetí – strohá architektura a barevnost a nahodilost tržnice – nás fascinuje a jsme jím nadšeni.“ 


Řezy příčné

Kateřina Kotalová
S využitím autorské zprávy
Foto: Tomáš Souček

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.