asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Obchodní centrum Forum Nová Karolina

05.11.2012
Ostravská Karolina se mění k nepoznání. Na místě někdejšího uhelného dolu a koksovny stejného jména vyrůstá velkolepý revitalizační projekt Nová Karolina. Jeho součástí je letos dokončené obchodní centrum Forum Nová Karolina, jehož architektura je založena na konceptu nizozemského ateliéru OMA, dále zpracovaném dceřinou kanceláří investora T+T Design a českou projekční kanceláří K4.
Více než třicetihektarová plocha brownfieldu navazujícího na městské centrum čekala na urbanistický koncept, který by tuto původní bezútěšnou pláň dokázal proměnit v živé městské prostředí a veřejný prostor. Ten už má od roku 2006 jasnou podobu, připravenou společností Multi Development, která zvítězila v developerské soutěži vyhlášené městem Ostrava o rok dříve. Na místě koksovny, kde vzniklo obchodní centrum podle návrhu nizozemského studia OMA, vznikají také kanceláře, nové byty i náměstí s pěším bulvárem. „Pro objekt Nové Karoliny vypracovala architektonická kancelář OMA tzv. design manual, který určoval nejenom celkovou koncepci objektu, ale i principy důležitých detailů. Koncept technického řešení zpracovala věhlasná konstrukční kancelář ARUP,“ upřesňuje Vladimír Pacek z kanceláře K4, která poté s investorem spolupracovala na koncepčním řešení, vypracování realizačního projektu pro generálního dodavatele a na řízení stavby v celém průběhu realizace. „Největší výzvou pro architekty byl respekt k původnímu konceptu definovanému kanceláří OMA a snaha udržet tento koncept i v omezených investičních možnostech investora,“ odpovídá na otázku, co bylo na projektu nejtěžší, jeden z architektů pracující na původním konceptu Marek Starý.

První dokončenou částí jednoho z největších urbanistických revitalizačních projektů v České republice je nákupní centrum. V urbanistickém konceptu je propojeno lávkou s autobusovým nádražím. Hlavní vstup ústí na pěší zónu, která spojí památkově chráněné objekty a novou rezidenční a administrativní čtvrť s centrem města. „Nová Karolina je pro Ostravu využitá příležitost,“ říká architekt a dodává: „Moderní obchodní centrum na místě brownfieldu v těsné blízkosti městského centra vytváří podmínky pro rozvoj městské struktury na jih k řece. V případě doplnění okolních nevyužitých ploch městskou zástavbou se stane nyní solitérní objekt integrální součástí organismu městského centra.“

Obyvatelům Ostravy a široké spádové oblasti podle Vladimíra Packa nabízí „kvalitní obchodní plochy regionálního významu a vytváří nezbytné, byť mnohými lidmi opovrhované předpolí pro další rozvoj této části města. V návaznosti na obchodní centrum, s podporou jím vybudované infrastruktury, je mnohem reálnější realizovat tolik požadované parky, kulturní aktivity a bydlení v kontaktu s řekou.“

Transformace historické lokality a města
Stopy po dlouhé etapě ostravské uhelné a průmyslové historie však nebudou tímto projektem překryty úplně – do konceptu nové moderní čtvrti byly zapojeny i dvě památky průmyslové architektury. Když byl v roce 1964 po více než jednom století provoz koksovny zastaven a o deset let později byla zrušena i elektrárna, následovala demolice všech objektů a zařízení. Tedy kromě dvou – elektrocentrály a ústředny. Obě budovy jsou dnes chráněny jako památky průmyslové architektury. Projekt revitalizace proto počítá s jejich rekonstrukcí a transformací do podoby prostoru pro pořádání koncertů, divadelních představení, výstav, konferencí a sportovních událostí přístupných veřejnosti.

Na projekt Nová Karolina se však snášejí i kritiky, například že zakrývá historické budovy nebo že přispívá k vylidňování centra. Objevila se i satirická fiktivní reportáž, přirovnávající její architekturu k jaderné elektrárně. „Myslím, že hmota budovy není v měřítku ostravské aglomerace nijak předimenzovaná,“ odráží kritiky Vladimír Pacek. „Naopak její proporce respektují měřítko okolní blokové zástavby. V dálkových pohledech se prakticky neuplatňuje. Nevím, které historické budovy by mohla zakrývat. Naopak pro veřejný projekt rekonverze zachovaného objektu tzv. Trojhalí vytváří potřebný městský prostor v podobě budoucího náměstí s podzemním parkováním a dostatkem potenciálních návštěvníků a kultivovaným okolím.“

Tendenci komerčních center přitahovat návštěvníky na úkor menších obchodů v ulicích měst však není možné se vyhnout. „Každé obchodní centrum z principu koncentruje obchodní plochy a tím vysává komerční potenciál okolí. Dle mého názoru je vhodnější začlenit takový objekt do urbanistické struktury centra města než stavět halové obchody ve volné krajině,“ obhajuje projekt architekt a doplňuje: „Nová Karolina má ambice přivést do Ostravy především luxusnější obchodní značky, takže dopad na stávající obchodní síť v centru města nebude tak velký. Nespornou výhodou je návaznost na veřejnou dopravu a pěší dostupnost z centra.“

Forum Nová Karolina
Architekt: OMA / Rem Koolhaas T+T design / Berton de Bont, K4, a. s. / Vladimír Pacek, Marek Starý
Investor: New Karolina Shopping Center, Development, s. r. o.
Generální projektant: K4, a. s. / Alice Kostíková, Josef Dundáček
Manažer stavby: K4, a. s. / Martin Tatran
Generální dodavatel: Gemo Olomouc, spol. s r. o.
Celková rozloha pozemku: 32 ha
Realizace: 2008–2012

Kompozice z kostek
Hlavní myšlenkou návrhu nového nákupního centra bylo vytvořit místo pouhého obchodního centra jakési rozšíření centra města – malé uličky s obchody a náměstími. Vladimír Pacek jej vidí jako projekt, který se „snaží vymanit z klišé tradičních obchodních ulic ,mall‘ a vytváří dominantní objekt, svým rozměrem odpovídající svým způsobem ,nadlidským‘ měřítkům původní průmyslové zástavby Karoliny a nedaleké Dolní oblasti Vítkovic“. 

Jeho hmotu tvoří patnáct kostek různých velikostí krytých rozsáhlou prosklenou střechou. Skrze ni proniká světlo do prostorů obchodních ulic, náměstí, multikina, restaurací a kaváren. Některé z kostek touto střechou prostupují, jiné končí pod ní. Dominantní prvek architektury tvoří tzv. dóm, kostka, která završuje celou kompozici a vznáší se ve středu budovy. Dynamický vnitřní prostor umožňuje efektní videoprojekce, vnější plášť vytváří barevně se proměňující noční dominantu. Horní hrana dómu dosahuje impozantní výšky čtyřiceti metrů a interiér tak provzdušňuje a monumentálně otevírá podobně jako kopule v chrámu.

Objekt nákupního centra má čtyři nadzemní a dvě podzemní podlaží na půdorysu 170 × 170 metrů a nabízí tak na 58 tisících čtverečních metrech přes 240 obchodů. Podzemní patra jsou vy­užita zejména pro dvoupodlažní podzemní parkoviště. Fasádu jednotlivých kostek tvoří kombinace prosklených sloupkohliníkových stěn a plných stěn s povrchem tvořeným sklocementovými deskami. Dvě protilehlé stěny mají vždy stejný charakter, jak dokládá přiložené půdorysné schéma.

Zatímco některé části centra jsou spíše intimně laděné, velkorysé otevřené prostory naplňuje čistý vzduch a přirozené světlo dopadající přes prosklenou střechu. Vstupy do obchodního centra jsou navrženy ze všech čtyř světových stran, hlavní směřuje na nový pěší bulvár Galerijní třídy. „Utváření vnitřního prostoru je spíše urbanistické. Vnitřní prostor budovy parafrázuje městskou strukturu se svými ulicemi, náměstími a rafinovanými průhledy. Velkorysý interiér objektu kontrastuje se strohými fasádami objektu, které vychází z obchodního charakteru objektu. Obchodní prostory se prezentují dovnitř objektu, o plášť budovy nemají uživatelé-obchodníci zájem,“ říká architekt Vladimír Pacek. Když v roce 2008 vypukla hospodářská krize, byl projekt na několik měsíců přerušen: „Jedním ze základních požadavků investora bylo navrhnout úspory, které by umožnily zlevnění projektu a jeho realizaci. Úspory se odehrávaly především v konstrukční části. Výraznými úpravami prošla zejména betonová a ocelová konstrukce, rozměrové proporce dómu a řešení prosklených střech. Dalším výrazným zásahem byla redukce multimediálních prvků fasády.“ Součástí projektu měla být i lávka od Evy Jiřičné, z jejíž realizace také nakonec sešlo. „Lávka pro pěší byla výrazným prvkem. Současné řešení je utilitární, zachovává základní funkci komunikačního propojení přes bariéru železnice a rušné komunikace a odráží reálné možnosti investora,“ dodává architekt.






Jako v chrámu
Ačkoliv v průběhu realizace došlo k redukci některých plánovaných prvků, přece jen se podařilo některé prvky zachovat, například multimediální fasády v nejvyšším bodě budovy, tzv. dómu. „Nejzajímavějším technickým prvkem stavby je konstrukce dómu a jeho multimediální využití,“ říká architekt o prostoru, na jehož čtyři strany mohou být promítány různé obrazy a filmy. Mezi další originální technické detaily patří podle Marka Starého „princip kombinace prosklených a plných fasád jednotlivých ,kostek‘, použitý jak na vnějším, tak na vnitřním plášti budovy, a celkový soulad modulární struktury fasád, propsaný do všech viditelných částí objektu“.

Z ulice, odkud kolemjdoucí nevnímá strukturu objektu tvořenou jednotlivými kostkami, působí stavba elegantním dojmem mnohých světových nákupních center, jejichž fasáda je jednou velkou výkladní skříní nepřeberného množství zboží. Překvapivé je pak vnitřní uspořádání centra. „Zážitek z velkorysého vnitřního prostoru, který člověka provází a neustále překvapuje novými průhledy,“ popisuje své dojmy Vladimír Pacek a dodává: „Vlastní obchodní funkce objektu je mnohdy překonána velkorysým dojmem z vnitřního prostoru a neobvyklými průhledy, které by mohly směle konkurovat objektům ryze uměleckého až religiózního zaměření.“





Kateřina Kotalová
Foto: K4

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media