asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Zemská porodnice Josefa Hlávky

21.05.2008
Letos si připomínáme sté výročí úmrtí jedné z nejvýznamnějších postav české kulturní historie – architekta, stavitele a největšího mecenáše novodobé české kultury Josefa Hlávky. Hlávkova historizující Zemská porodnice v Praze byla uvedena v provoz v roce 1875, tato první moderní nemocniční stavba u nás je jednou z Hlávkových největších realizací.
Velkorysý komplex s dvoutraktovým rozvrhem v Apolinářské ulici slouží díky přehledným komunikačním vazbám a rozvržení sálů i ordinací dodnes prakticky beze změn. V Praze má Hlávkova porodnice i nadále největší kapacitu a jako jediná má dva porodní sály. Zemský výbor Českého království zadal Hlávkovi projekt Zemské porodnice roku 1862. V té době měl už za sebou Hlávka bohaté zkušenosti.

Začátkem 60. let mu podnikání usnadnil František Schebek, když na něj přepsal svou renomovanou stavitelskou kancelář, ve které pracoval Hlávka už v době studií na vídeňské akademii. Mezi vídeňské realizace, které mohly ovlivnit Hlávkův osobitý styl, patří Votivkirche a Rakouská burza. Hlávka se vypracoval na jednoho z nejžádanějších vídeňských stavitelů. Během let 1860 – 1873 postavil 142 staveb, například neogotické Schmidtovy stavby nebo Dvorní operu podle návrhů E. van der Nülla a A. von Siccardsburga. Jeho firma navrhla a postavila ve Vídni i řadu obytných domů, u nichž je patrná podnikatelská snaha po maximálním využití místa. Tato úspornost sledující výnosnost bytů se později projeví i u známých Hlávkových domů v Praze ve Vodičkově ulici.

Nejpozoruhodnějším projektem vznikajícím paralelně se Zemskou porodnicí je vládní zakázka na rezidenci řecko-pravoslavného biskupství v Černovicích na Bukovině. Na tomto díle je vidět, jak exaktní znalectví historických památek v 19. století směřovalo k rehabilitaci lokálních slohů a modifikací. Pompézní barevnost interiérů, do detailů dovedené řecké a východní prvky, které Hlávka uplatil v Černovicích, najdeme i v pozdějším interiéru kaple na zámku v Lužanech. Společnými rysy projektů černovického areálu a Zemské porodnice, realizovaných ve stejné době, je kromě využití režných neomítnutých cihel také pavilónový systém.

Vyhotovené plány porodnice byly od roku 1863 postupně realizovány pod vedením Hlávkova odchovance Čeňka Gregora. Objekt Zemské porodnice je tvořen střední čtyřkřídlou částí kolem obdélného dvora a dvěma trojicemi navazujících bočních křídel. Šest samostatných pavilonů spojuje centrální část: vestibul, hlavní schodiště a především „srdce„ porodnice - kaple sv. Kříže. Její prostor má hvězdicovou sklípkovou klenbou a bohatou malířskou výzdobou A. Körbera a A. Liebschera. Loď kaple se střední podporou taktéž navazuje na vzorce české pozdní gotiky s výrazným novogotickým arkýřem.  


Glazované cihly skládané do reliéfních a barevných vzorců jsou součástí exteriérů i interiérů, na kordonech a římsách jsou polévané. Čela křídel přecházejí ve stupňovitě zalamované štíty. Volba režných cihel byla přitom zvolena záměrně, protože odpovídala tehdejším hygienickým normám.

Hlávka projektuje Zemskou porodnici v době, kdy se po celé Evropě rozmohl přísný historismus G. Sempera, tedy v ovzduší programového prosazování anticko-renesančního kánonu. V tehdejší Praze zaznamenáváme velký stavební rozmach. Podle českých zakladatelů tzv. přísného historismu, například I. V. Ullmanna, byla kolem roku 1860 považována klasická neorenesance za univerzální umělecký výraz doby. Připomeňme, že právě v 60. letech vznikají první návrhy budovy Národního divadla J. Zítka a J. Schulze. Naopak neogotiku chápalo pojetí dobové religiozity jako adekvátní pro náboženské stavby, u světských, umělecky význačných realizací je ale podstatně méně častá, ale konkrétně u nemocnic začala být využívána, protože umožňovala pokročilejší funkční koncept než do té doby obvyklý klasicismus.

I z tohoto hlediska je Hlávkova unikátní porodnice zajímavá. Hlávkova práce architekta se zde projevila ve vynalézavé aplikaci historických typů, jejich vhodné kombinace a ve strategickém rozvržení dispozice. Hlávkův eklektismus založený na studiu historických slohů je v české architektuře přísného historismu polarizovaného mezi gotiku a renesanci zvláštní zjev. V případě Zemské porodnice Hlávka aplikoval středověké i raně renesanční vzory, evidentní je zejména inspirace německou gotikou v uplatnění sklípkových a křížových kleneb. 

Architektura je vlastně jen část Hlávkova trvalého přínosu českému kulturnímu životu. Hlávkova činorodost hraničila s megalomanií, údajně tvrdil, že spát více než pět hodin denně je neodpustitelné. Není divu, že v roce 1869, v nejplodnějším období, zřejmě z přepracování, těžce onemocněl. Po deseti letech mírnějšího režimu se opět zotavil. Na sklonku života se v ústraní věnoval se především odborné a teoretické činnosti v oboru záchrany a obnovy historických památek. Šíře a promyšlenost jeho mecenášské činnosti byla ohromující, ve vzdělávání a podpoře talentovaných studentů viděl hlavní potenciál společenského a kulturního rozvoje.



Josef Hlávka (15. 2. 1831, Přeštice – 11. 3. 1908, Praha) byl synem panského šafáře v Lužanech, studoval na gymnázium v Klatovech, od roku 1850 je posluchačem pražské polytechniky, 1851-54 studoval na vídeňské akademii a učil se praktickému stavitelství u J. Schebka. Roku 1854 získal státní cenu a následně procestoval Itálii, Řecko, Francii aj. Za pařížského pobytu pracoval na projektu průčelí florentského dómu (1858). Roku 1860 si otevřel ve Vídni vlastní praxi (do 1869). V Paříži na světové výstavě 1867 získal 2. cenu za projekt církevního areálu v Černovicích. R. 1869 byl komisí navržen na řádnou stolici profesora pozemního stavitelství české polytechniky. Následně přerušila jeho práci nemoc. Po r. 1882 založil své známé nadace: České technické nadání, České univerzitní nadání Josefa a Marie Hlávkových a Jubilejní fond pro vědeckou českou práci. Bez Hlávkovy štědrosti by neexistovala řada institucí a ústavů, z nichž některé existují dodnes, a nevznikla by mnohá umělecká díla.


Dílo:

1855
Spolupráce na soutěžních verzích banky, burzy a Votivního chrámu a řízení jejich staveb do dojezdu na studijní cestu, Vídeň
1856
Návrh hrobky pro Schebkovu ženu – první samostatný návrh, Trhová Kamenice
Účast v soutěži o cestovní stipendium – návrh Národního divadla
1856 – 58
Tříletá studijní cesta po Evropě
1860 – 62
Stavba kostela P. Marie při klášteře lazaritů podle návrhu F. Schmidta   
1861 – 69
Stavba Vídeňské opery podle návrhu E. van der Nülla a A. von Siccardsburga
1862 -75
Projekt Zemské porodnice v Praze
Projekt a stavba domu rytíře A. Fischera, Vídeň
1862 – 64
Projekt a stavba farního kostela v Köpfingu, Rakousko
Projekt a stavba obchodních domů Schmidt, Schöller a Böhler, Vídeň
1863 – 64
Stavba Akademického gymnázia podle F. Schmidta, Vídeň
1864 – 70
Stavba areálu v Černovicích, Ukrajina
Stavba paláce arciknížete Viléma, Hansen, Vídeň
1866 – 73
Stavba kostela sv. Ottmara podle F. Schmidta, Vídeň
1867 – 1870
Stavba Zemské porodnice, Praha
1867
Člen komise a poroty pro dostavbu Dvorního muzea ve Vídni
1873
Umělecký a odborný dohled nad dostavbou Svatovítského chrámu
1883 – 90
Člen poroty a stavební komise pro stavu Národního muzea
1884 – 95
Řídí a financuje restaurátorské práce Vlašského dvora a chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře.
1886 – 87
Přestavba zámku v Lužanech
1886 – 92
Umělecký poradce při přestavbě Karlštejna
1889 – 90
Projekt a stavba tzv. podnikatelských domů ve Vodičkově a Jungmannově ulici, Praha
1890 – 1892
Předkládá studie rekonstrukce Karlova mostu a řídí jeho rekonstrukci.
1902
J. Fanta vypravovává plány budovy Hlávkových kolejí podle Hlávkových návrhů.
1903 – 1904
Posuzuje, připomínkuje a podává studii na adaptaci Slavína, Praha.
1904
Založil Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, kterému, jako univerzálnímu dědici, odkázal veškerý svůj majetek, velkostatek v Lužanech, nadační domy v Praze a ve Vídni, cenné papíry i peníze na účtech. 

 
Mariana Serranová
Foto: Daniel Veselský

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media