Aktivní i pasivní odpočinek na vrcholu Ještědu
Galerie(7)

Aktivní i pasivní odpočinek na vrcholu Ještědu

Kam paměť sahá je Ještěd jednou z dominant severních Čech a současně také symbolem města Liberec, které se rozprostírá pod ním. Bývá častým cílem výletů místních i přespolních návštěvníků, a to nejen pěších, ale i lyžařských.

Od počátku sedmdesátých let patří neodmyslitelně k vrcholu tohoto kopce také stejnojmenná věž, která nahradila původní, v roce 1963 požárem zničenou kamennou budovu s věží – rozhlednu a hotel současně. Stavba nového objektu, který by plnohodnotně nahradil původní budovu, započala v roce 1966. Autory projektu věže na vrcholu Ještědu, která měla plnit nejen funkci hotelu, ale současně i vysílače, jsou architekt Karel Hubáček a statik Zdeněk Patrman. Uvedena do plnohodnotného provozu byla v září roku 1973. Jako jediná stavba u nás byla oceněna v roce 1969 Perretovou cenou, již uděluje Mezinárodní unie architektů, a objekt i interiéry byly postaveny a realizovány v podstatě beze změn podle původního návrhu. Interiér hotelu byl pro svou vysokou výtvarnou hodnotu využit i ve filmu V žáru královské lásky. Stavba je dnes národní kulturní památkou a figuruje také na seznamu UNESCO.

Objekt byl dlouho zavřen, nyní je k radosti turistů i sportovců znovu v provozu a nabízí příjemné posezení v restauraci, kde získáte patřičný nadhled, a ubytování v hotelu, kde se spí jako na obláčku. Další nespornou předností je lokace – leží totiž přímo v lyžařském středisku, které nabízí sjezdovky všech obtížností a 9 km sjezdových tratí. Okolí je vhodné i pro vyjížďky na běžkách, a pokud není sníh, tak i pro pěší výlety. Pro každého návštěvníka je však tato stavba přidanou hodnotou a dosažení vrcholu Ještědu není pouze zážitkem sportovním, ale i kulturním. Nelze ji považovat za objekt historický, i přes dobu vzniku v sobě totiž stále nese výraznou nadčasovost a spojuje kultivovaný vztah technické architektury a okolního prostředí, do něhož přirozeně patří.

Text: Dana D. Daňková
Foto: Milan Drahoňovský