Nízkoenergetický mrakodrap

Mrakodrapy jsou na namačkaném Manhattanu v podstatě nezbytností. A zvlášť na místě, kde se nová budova Hearst Tower, slavnostně otevřená na začátku října, nachází. Kousek od Central Parku a exponované stanice metra Columbus Circle Station nechal před osmdesáti lety podle návrhu Josepha Urbana postavit sídlo své vydavatelské říše William Randolph Hearst. Mediálního magnáta, Ruperta Murdocha dvacátých let, nám snad nejlepším možným způsobem přiblížil film Občan Kane Orsona Wellese.

Hearst pozemek pro stavbu budovy dlouho vybíral. Dnešní místo nakonec zvolil s očekáváním, že se ze čtvrti v budoucnosti stane centrum novinářů a umělců. Sen se mu částečně naplnil. Ke stávající Carnegie Hall a Metropolitní opeře se sice žádný další divadelní ústav nepřidal, avšak okolí Columbus Circle prodělalo velký rozvoj. V současné době zaměstnává vydavatelství Hearst osmnáct set lidí, vydává dvanáct časopisů, včetně například i nám známého Cosmopolitanu, a vlastní dvacet sedm televizních stanic.

Nové ve starém

Architekt Foster, držitel Pritzkerovy ceny, k projektu nástavby mrakodrapu na šestipatrový secesní dům přistupoval se zkušeností z berlínského Reichstagu či z Britského muzea v Londýně. I zde dokázal těžit ze současných technologických znalostí a navrhl věž o čtyřiceti dvou poschodích, která se nad zděným základem doslova vznáší. Dojem posiluje nejen celoprosklená fasáda, ale také lehká ocelová konstrukce, pro kterou zvolil netradiční trojúhelníkové řešení. Konstrukce tak spotřebovala o dvacet procent méně oceli než tradiční skelet. Unikátní technické řešení se odrazilo i na estetice stavby – díky rohům prolomeným dovnitř připomíná mrakodrap broušené sklo nebo kámen.

Dominantním prostorem je vstupní hala. Je vysoká dvanáct až dvacet jedna metrů a vznikla vybouráním příček i nosných zdí původní budovy. Je osvětlená střešními světlíky, fasáda pak zachovává klasické členění oken, ačkoli je již pouhou kulisou, obalem pro novou náplň. Foyer je v podstatě zastřešeným náměstím, místem, kde se setkávají všichni uživatelé domu. Nalezneme tu devatenáct výtahů, z toho dva služební a dva, které obsluhují mezanin, dále kavárnu a posluchárnu.

Mrakodrap je neobvyklý také po provozní stránce. Autoři i investor kladli velký důraz na šetrnost k energiím, a tedy i k životnímu prostředí. Jde o první „zelenou“ komerční budovu v New Yorku, tedy o první, která se může pyšnit „zlatým hodnocením“ v LEED (Leadership in Energy and Enviromental Design), jež uděluje U. S. Green Building Council.

Šetřit náklady i prostředí

Ocelová konstrukce je z 85 % vyrobena z recyklovaného materiálu. Celková spotřeba energií je o 26 % menší než u budovy podobného rozsahu, která je postavena podle současných norem a standardů. Názorně řečeno, jde o úsporu elektřiny za rok, která se rovná 1 074 tunám CO₂. Speciální sklo s protisluneční ochranou umožňuje chránit budovu před předehříváním při minimálním omezení prostupu světla. To logicky šetří klimatizaci, která bývá při celoprosklených budovách největším problémem. Samozřejmostí jsou čidla pohybu a osvětlení – intenzita umělého světla se automaticky přizpůsobí podle intenzity přirozeného světla z exteriéru a zcela se vypne, pokud bude místnost prázdná.

Ventilace a vytápění po dvě třetiny roku využívá venkovní vzduch a spíná se v závislosti na naměřených hodnotách CO₂. Na střeše se chytá dešťová voda, a tak se o čtvrtinu sníží objem vody, která během deště proudí do kanalizace. Shromažďuje se pak v nádrži v suterénu budovy o objemu přes padesát tisíc litrů. Dešťová voda se využívá pro doplnění vody v klimatizaci, která se za provozu odpařuje, a za pomoci automatického systému se jí také zalévají rostliny uvnitř a vně budovy. Třetím místem, kde je takto shromážděná voda využívána, je Icefall neboli ledový vodopád v hlavní hale mrakodrapu. Jeho funkce není jenom estetická – pomáhá také osvěžovat a zvlhčovat vzduch.

Čísla myslí dopředu

Foster and Partners přijeli ze zámoří. Při návrhu stavby však dbali na to, aby většina materiálu (více než 90 %) pocházela z místních zdrojů. Přemýšlivý přístup se u stavby této velikosti vyplatí dvojnásob. Typické patro tu má plochu devatenácti set metrů čtverečních při výšce čtyř metrů. Vše vynásobeno šestačtyřicetkrát a máme budovu o výšce sto osmdesáti dvou metrů pro zhruba dva tisíce lidí. Potom je jasné, že ušetřených dvacet šest procent energie nebude nezanedbatelné číslo.


Ekologie už v současné době není jen koníčkem pár desítek lidí. Stává se spíše nezbytností, pragmatickým postojem všech, kdo umí počítat. Vzhledem k tomu, že architektura je obor, který počítá, a to s řády desítek let, investorům i architektům se určitě vyplatí myslet dopředu.

Hearst Tower

Místo: New York, USA

Investor: Hearst Corporation

Architekt: Foster and Partners

Charakteristika: rekonstrukce s dostavbou ­mrakodrapu

Konstrukce: Cantor Seinuk Group

Projektant:
Tishman Speyer Properties
Turner Construction

TZB: Flack & Kurtz

Výtahy: VDA

Osvětlení: George Sexton, Kugler Associates

Realizace: 2003 – 2006

Zastavěná plocha: 79 500 m²

Počet podlaží: 46

Náklady na realizaci: 500 mil. USD

Funkce: kanceláře, televizní studio, fitness, divadlo, restaurace, laboratoře

Technické údaje

Konstrukční řešení: ocelová diagonální konstrukce (diagrid), do desátého patra ŽB sloupy

Materiály: nerezová ocel, zasklení s protisluneční ochranou

Vzduchotechnika, vytápění: centrální systém v 28. patře


Hana Roguljič
Foto: Nigel Young