asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Za kulturou do Fabriky

02.09.2008
Na konci května bylo ve Svitavách otevřeno nové multifunkční centrum Fabrika. Odvážný architektonický čin přeměny někdejší barvírny Vigony z roku 1925 na kulturní dům s knihovnou a sály je pro region velkou kulturní událostí.

K mnoha funkcím, které do sebe pojala nově rekonstruovaná budova fabriky, patří moderní knihovna vybavená studovnou a plně akustickým divadelním a kongresovým sálem, který disponuje variabilním uspořádáním, součástí kongresového sálu jsou i překladatelské kabiny.

Jeviště nového sálu je vybaveno klasickými divadelními tahy, moderní zvukovou a osvětlovací technologií, hlediště je navíc vybaveno posuvnou elevací, díky níž lze měnit sál na divadelní, taneční či kongresové uspořádání (jeho kapacita tak ze čtyř set sedmnácti míst vzroste až na osm set). Fabrika nabízí hostům kromě jiného také sto čtyřicet parkovacích míst, což je pro objekt v blízkosti centra velmi nestandardní. Kromě toho je zde restaurace a další prostory.

Architekt Svojanovský od začátku multifunkční prostor chápal jako „prostor k setkávání“, a snažil se proto nechat vše otevřené. Právě komunikace je hlavním principem podobných projektů, které Evropská unie podporuje ze svých strukturálních fondů. K reáliím revitalizace této průmyslové stavby, jejímž investorem je město Svitavy, totiž patří, že projekt byl z větší části kryt podporou z evropských fondů a z menší části ze státního rozpočtu, ačkoli výsledná částka údajně celkovou výši dotací převyšuje. 


Slavnostní otevření multikulturního objektu (29. 5. 2008) se opozdilo o rok, zejména kvůli technickým problémům při přestavbě této prvorepublikové továrny. Specifika původního objektu, především asymetrická dispozice či pilíře na venkovní straně poněkud komplikovaly průběh stavby. Zejména nepravidelná konstrukce byla pro řemeslníky oříškem, protože situaci museli důsledně proměřit – každý původní sloup ve Fabrice je trochu jiný, jejich rastr není pravidelný, takže vznikly četné křivky a zkosené rohy.

Kromě toho architekti v průběhu rekonstrukce, která začala v roce 2006, objevili poruchy ve statice, které museli v průběhu stavby řešit. Mohutná čtyřpodlažní budova vybudovaná nedaleko zadních traktů historických měšťanských domů se postupně stala součástí městského jádra, což byl také důvod, proč město chátrající objekt uchovalo. 

Vstup do budovy vznikl přestavbou dvorku uvnitř textilky, architekt Svojanovský z něj vytvořil vzdušnou centrální halu, která přirozeně spojuje všechna patra. Kromě toho je zde spojující komunikací pasáž, která umožňuje průchod centrem budovy na volně přístupné ochozy a galerie v jednotlivých patrech centrální části. Barevnost je jedním z dominantních rysů interiérů i exteriérů realizace - architekt Svojanovský ji uplatnil z přesvědčení, že do bývalé barvírny barvy patří - na fasádě zvolil odstíny modré a cihlovou, v interiérech převládá bílá a zelená, která je navíc orientačním vodítkem.
  
O realizaci Fabriky ve Svitavách jsme hovořili s autorem projektu ing. arch. ­Romanem Svojanovským.

Už jste před realizací Fabriky ve Svitavách dělal podobné projekty konverze či revitalizace?

Projekty, které by se daly zařadit do některé z uvedených kategorií či kategorií velmi blízkých, jsem dělal, ale nebylo to v takovém rozsahu a hlavně to nebylo z dotačních peněz.

V případě brownfieldů je původní ­revitalizovaný objekt nejen omezením, ale současně i výraznou inspirací. V případě svitavské Vigony jde o svědectví industriální epochy, ovlivnilo to nějak váš formální, výtvarný přístup? Čím konkrétně vás inspirovala původní, tovární budova barvírny, nějakými konkrétními detaily?

Je to velice zvláštní objekt. Ve své původní ryze industriální podobě, kterou jsem znal od dětství, působil objekt v prostoru bývalého parkánu v těsném sousedství historického náměstí téměř brutálně a nelidsky. Přesto měl v sobě zakódovanou určitou poetickou krásu, která byla pro laika zahalena za šedivým neutěšeným zevnějškem. Přitom se jedná o objekt s výraznou osovou kompozicí na velmi zajímavém křivkovém půdorysu, který respektuje bývalý hradební okruh vymezený řekou Svitavou a Studeným potokem. Konstrukce stavby v podobě nepravidelného železobetonového skeletu s náběhovými žebry, vnitřní dvorek, vnější pilastry zakončené pod římsou čtvrtého nadzemního podlaží náznakem hlavic, nepravidelné cihlové ztužující zdi, výrazné trojramenné schodiště vinoucí se kolem výtahové šachty… To byly prvky a prostory na jednu stranu nesmírně inspirující, avšak na druhou stranu stavící před projektanta neuvěřitelné množství limitů.

V podstatě celý výtvarný přístup vycházel ze snahy vyloupnout ze slupek přístaveb, nástaveb a úprav podřízených v minulosti měnícím se technologiím onu hrubou podstatu stavby, která je krásná ve své základní podobě. Vše ostatní bylo řešeno jako kompoziční a výtvarný doplněk, plně respektující původní stavební strukturu.

Musel jste se v místě vypořádat s omezeními danými původním rozvržením stavby, co bylo technicky nejtěžší?

Již samotný název „Multifunkční centrum“ dává vytušit, že do původního jedno-funkčního výrobního prostoru jsme museli vtěsnat množství různorodých funkcí, s poměrně náročnými a nejednotnými provozními schématy. Navíc objem stavby stanovený finančními limity vycházel menší, než investorem požadovaný funkční prostor. Největším problémem byly velkorozponové místnosti – sály a učebny, pro které byl původní skelet naprosto nevhodný, takže se muselo přistoupit k citlivé asanaci různých částí původního objektu a v jiných místech naopak k zesilování a podpírání stávajících konstrukcí. Komplikované byly rozvody vzduchotechniky a ostatních sítí, protože železobetonový skelet s přiznanými stropy bez podhledů v kombinaci s relativně nízkými světlými výškami jednotlivých pater nás nutil pracovat místy až na hranici normových hodnot. V tom ohromném objemu jsme museli bojovat s milimetry, protože obousměrná náběhová žebra vodorovných konstrukcí skeletu zabraňovala umístění technologií těsně pod stropem.


Měl jste nějaký vzor? Víte o nějaké podobné realizaci, která vás silně zaujala?

Projekt přišel tak náhle a s takovým časovým spádem, že ani nebyl čas pátrat po nějakém vzoru. Navíc bylo zadání stále živé, funkční požadavky se stále měnily, dá se říct, že poslední změny byly těsně před dokončením stavby, takže vše se muselo domýšlet velmi rychle a pružně. Teprve nyní je čas porovnávat výsledek s jinými realizacemi. Byl jsem nedávno například v Hamburku, kde se rozsáhle revitalizují staré doky, ale vše, co jsem viděl, je odlišné funkcí, přístupem i vstupními podmínkami.

Co vám přinesla tato zkušenost?

Přinesla mi zkušenost, kterou nezískáte, dokud neskočíte rovnýma nohama do kotle plného problémů.

Jaké jste zaznamenal reakce zejména ze strany obyvatel Svitav a vlastně celého regionu?

Je to příliš krátká doba na posuzování reakcí, protože vždy pravdu ukáže až čas. Většina ohlasů byla zatím pozitivních. Negativní ohlasy byly především na nevyladěnou vzduchotechniku. Tento problém se současně velmi intenzivně řeší.

 
1. NP   2. NP
 
3. NP   4. NP



Mariana Serranová
Foto: Miroslav Sychra

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media