asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Turnovské průstřely

23.09.2009
Pod turnovským kostelem Narození Panny Marie se za dramatickou oponou sloupů otevírá prostor vyhrazený rozmanité kultuře. Podoba sloupů, použité materiály, barvy, průhledy a stíny – nic zde není nahodile, vše má svůj význam. Tento sémioticky bohatý projekt kulturního centra Střelnice navrhli architekti Libor Čížek, Ondřej Moravec, Michal Nekola a Radek Šíma z pražského Atelieru 6.
Dnešní kulturní centrum stojí na místě původní dřevěné stavby z roku 1902, kterou postavil Střelecký spolek. Ta sice do té doby také sloužila kulturním účelům, nevyhovovala však její omezená kapacita a špatný technický stav. O přestavbě bývalého kulturního domu se proto uvažovalo už na konci 90. let minulého století. Zlom nastal v době, kdy navrátivší se emigrant a mecenáš Bohuslav Jan Horáček přislíbil tehdejšímu starostovi podporu – uhradit 80 % nákladů na stavbu kulturního centra.

Zrození projektu
Podpora byla pro město výzvou a v roce 2000 vyústila ve vyhlášení  architektonické soutěže na rekonstrukci a dostavbu Střelnice. Požadavek na rekonstrukci zděné části do ulice vzešel od památkové péče, dostavbě pak mělo předcházet stržení dřevěné části a její následné nahrazení. V soutěži nejvíce zaujal návrh Atelieru 6. Cenu vítězů na projekční práce však turnovští zastupitelé neakceptovali a vypsali veřejnou obchodní soutěž na projektování, ve které vyhrála místní projekční kancelář. Ta při vypracování dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení už nepočítala s rekonstrukcí zděné části, ale s jejím zbořením a nahrazením replikou.

Dokumentace se stala podkladem pro veřejnou obchodní soutěž na realizaci, v níž zvítězil Metrostav. „V té době jsme se zúčastnili vyzvané soutěže na smuteční síň na pozemku o dvě stě metrů dál. Podle součtu bodů za jednotlivá kritéria, z nichž nejdůležitější byla cena díla, zvítězila místní projekční kancelář (tentokrát jiná).

Stalo se však nevídané – zastupitelé se rozhodli prohodit důležitost bodů a za nejdůležitější kritérium stanovili kvalitu návrhu,“ popisuje paralelní práci na druhém projektu Atelieru 6 Radek Šíma. V soutěži na smuteční síň jejich návrh zvítězil a v roce 2004 získala realizace první místo v kategorii novostavba v soutěži Grand Prix Obce architektů.

V čase realizace smuteční síně se zároveň zastavily práce na stavbě kulturního domu Střelnice, neboť se podle prováděcí dokumentace nedařilo založení stavby. „Přizvána byla odborná statická kancelář Němec-Polák, která vypracovala novou dokumentaci a obrátila se na nás jako autory původního návrhu. Tehdy padlo rozhodnutí nestavět repliku zděné budovy, ale vypracovat nový návrh. Tím se otevřely nové možnosti a nás napadlo formálně propojit smuteční síň s kulturním centrem a nakonec i určitým způsobem na blízký kostel Narození Panny Marie. Napadlo nás, že trojúhelník víra – kultura – smrt nese hluboké poselství o lidské existenci,“ naznačuje další vývoj projektu Radek Šíma.

Ve stejné době nastal ještě jeden zlom v realizaci turnovského kulturního centra. Turnovský mecenáš Bohuslav Jan Horáček zemřel a zanikla jeho nadace, která měla stavbu financovat. Nastalo dlouhé období politických bojů a pokusů o nový způsob financování (například z evropských grantů).

Dočasně se pozastavila také stavba smuteční síně. „Padaly různé návrhy na její zakonzervování nebo změnu funkce, dokonce i na bowling (sic!). Nakonec ale bylo rozhodnuto o dostavění a v roce 2004 byla smuteční síň otevřena,“ dodává Radek Šíma. Projekt Střelnice se následně také pohnul, architekti vypracovali nový prováděcí projekt a město se rozhodlo financovat stavbu samo.

Ikony a symboly
„Hmotu domu jsme chápali jako sokl pod kostel,“ popisuje podobu nového kulturního centra Střelnice Radek Šíma. „Chtěli jsme, aby nový chrám kultury do města zapadl, byl v symbióze s okolní architekturou a symbolicky podepřel a vyzdvihl chrám víry,“ dodává architekt.

Proto volba materiálu obkladového zdiva stejně jako v případě smuteční síně padla na pískovec, pro Turnov typický stavební materiál. K českému granátu – kameni, jehož zpracování má ve městě historickou tradici, odkazují zase broušené plochy pilířů rytmizujících průčelí. Jejich tvar je odvozen z promítnutí vrcholu věže kostela Narození Panny Marie. Výsledný efekt je nečekaně působivý a bohatost symboliky navíc odkazuje k architektuře Josipa Plečnika, k němuž má Radek Šíma velmi vřelý vztah.

Duchovní rozměr místu dodává nejen pohled na blízký kostel podepřený pilíři kulturního stánku, promítnutí rytmu jeho opěrného systému do rytmu pilířů portálu, průhledy/průstřely v hlavním sálu, které směřují přesně na kříž na kostelní věži, ale také rafinovaná hra světel. „Překvapilo nás, že náš záměr dodat architektuře jisté monumentality a vznešenosti pomocí nasvícení funguje. Proudy světla a stíny vytvářejí na fasádě atmosféru kubistických fotografií. Jak se zároveň jednotlivé stíny překrývají, působí dojmem křížové klenby,“ říká Radek Šíma.

Plno skrytých významů a nečekaných souvislostí lze objevit v situačních plánech se zakresleným trojúhelníkem chrám – smuteční síň – kulturní centrum: o vrcholu věže kostela, který se promítá do podoby průčelí Střelnice, jsme se již zmiňovali, další pomyslná linie spojuje také průčelní pilíře s centrem smuteční síně, a to plastikou s motivem nepravidelných soustředných oválů od Pavly Gregorové.

Hřbitovní cesta propojující kostel a smuteční síň pak přetíná linii mezi kulturním centrem a plastikou přesně v bodě rozcestí na hranici dolního a horního hřbitova. Toto provázané společenství tří budov však aspoň prozatím narušují řady garáží v těsné blízkosti Střelnice.

Acháty a gumotextilie
Další reminiscence vyvolává podoba interiéru. „Chtěl jsem vytvořit trochu podobnou atmosféru jako například v Rudolfinu, vznešenou a slavnostní. Uvažovali jsme o vhodné barevnosti a vzešla z toho červená v kombinaci se zlatou, černou a odstíny šedivé. Vzhledem k omezenému rozpočtu jsme však měli problém naše představy naplnit. Napadlo nás, že nejjednodušší způsob, jak na zeď aplikovat tvary podobné plastikám Pavly Gregorové ze smuteční síně a odvozené z rozříznutého achátu, bude vytvořit tapetu z gumotextilie, jaká se používá na billboardy. Je odolná a nenáročná na údržbu,“ popisuje vznik netradičních ornamentů na stěnách u schodiště architekt Radek Šíma a dodává: „Také svítidla jsme navrhli sami, jsou vlastně parafrází na lustry od Pavla Janáka.“

Interiéry byly navrženy tak, aby co nejlépe vyhovovaly mnoha účelům a daly se podle potřeby přizpůsobit. Proto je součástí kulturního domu také malý variabilní sál, divadelní restaurace s barem, informační centrum, zkušebna s nahrávacím studiem, velký sál, klubovny i učebny a v nejvyšším podlaží kanceláře KC Turnov a byt správce. V přízemí kulturního domu se nachází informační centrum a divadelní restaurace, dále vstupní hala se šatnou a malý sál – variabilní prostor se vstupy na dvou výškových úrovních, který lze přestavět pomocí praktikáblů a disponuje nezbytným zázemím šaten a skladů. Dále jsou na úrovni přízemí umístěny obslužné provozy kulturního domu: zázemí restaurace, garážový a manipulační prostor, sklady a TZB.

Tříramenné schodiště s autorskou textilní tapetou, dvojicí lustrů a horním světlíkem propojuje vstupní halu s foyer před velkým sálem v patře. Z foyer je dále přístupný bar s venkovním atriem, balkon nad hlavním vstupem, balkony sálu a osvětlovací a zvuková kabina. Po stranách schodiště jsou dva vstupy do hlavního sálu a mezi nimi zázemí s jídelními výtahy do kuchyně restaurace.

Tento velký sál je možné upravit pro dva způsoby fungování: jako prostor pro konference i plesy. Jednoduchý prostor sálu, obložený akustickými panely Rigips, dotvářejí na pravé stěně historické dřevěné terče, dlouhodobě zapůjčené turnovským muzeem. Levou stěnu protínají ony průstřely, kterými lze vidět křížek na vrcholu věže kostela. Jeviště je přístupné ze skladového zázemí a hereckých šaten umístěných v mezipatře, pod jevištěm velkého sálu. Na bezbariérový vstup navazuje také část kluboven s cvičebnou. Třetí nadzemní podlaží je přístupné vertikálními komunikacemi a nachází se zde kanceláře Kulturního centra Turnov a byt správce.

Růžové umění

Stejně jako nebyla z finančních důvodů realizována střecha porostlá zelení, na svoji příležitost čeká také zatím nerealizované umělecké dílo, které mělo doplnit prostor za průčelními pilíři. „Davida Černého jsme se s Ivanem Němcem rozhodli oslovit v průběhu zpracovávání nového projektu a z předložených variant se nám nejvíce líbila ta nejodvážnější. Při prezentaci projektu již byla tato růžová socha Kultury, které pracovně říkáme obluda, součástí díla,“ vypráví Radek Šíma. Bohužel návrh některé zastupitele i část veřejnosti pobouřil, jak to ostatně bývá vždy u projektů Davida Černého.

„Například jedním z argumentů pracovníků památkové péče bylo i absurdní tvrzení, že když v památkové zóně nejsou dovolena plastová okna, nelze dovolit sochu z plastu,“ vysvětluje architekt a vzápětí optimisticky doplňuje: „Po dlouhém období schvalování byl však návrh odsouhlasen za předpokladu, že získáme aspoň polovinu realizačních nákladů formou sponzoringu a nějací sponzoři se už rýsují. Bohužel kvůli finanční krizi obluda ještě spí.“



Situace

Kulturní centrum Střelnice Turnov
Místo stavby: Turnov
Architekti: Atelier 6 – Libor Čížek, Ondřej Moravec, Michal Nekola, Radek Šíma
Investor: KC Turnov
Generální projektant: Němec Polák, spol. s r. o.
Výtvarná díla: Pavla Gregorová, Tereza Svobodová
Zhotovitel: Bak Trutnov, a. s.
Venkovní úprava náměstí: K&N – stavební společnost, s. r. o.
Atypické části interiéru: DVD Jaroměřice
Typové části interiéru: ALAX, spol. s r. o.
Projekt: 2000
Realizace: 2002–2008
Podlahová plocha: 4 843 m3
Užitková plocha: 4 430 m3
Zastavěná plocha: 2 038 m3
Obestavěný prostor: 23 480 m3


Kateřina Kotalová
Foto: Filip Šlapal

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media