asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Opera vyrůstající z fjordu

08.06.2009
Na břehu fjordu nedaleko centra Osla vyrostla v loňském roce pozoruhodná budova Grand opery. Norský král Harald V. ji ve svém projevu u příležitosti slavnostního otevření označil za novou velkolepou pamětihodnost, a to v celosvětovém měřítku. Samotní Norové věří, že se pro ně stane stejně významnou stavbou, jako je pro Australany slavná Opera v Sydney.

Architektonické řešení je dílem ateliéru Snøhetta, který se poprvé do podvědomí širší odborné veřejnosti dostal návrhem nové budovy Alexandrijské knihovny. V současné době se hodně mluví o velkolepém administrativně-komerčním komplexu v Ras Al-Khaimah v Dubaii, jenž je také dílem tohoto ateliéru.

Grand opera byla dokončena v dubnu 2008 v termínu na české poměry nevídaném – s půlročním předstihem. Slavnostní otevření proběhlo 14. srpna téhož roku za účasti celé řady významných evropských osobností z kulturní či politické scény a před zraky 1 350 sedících hostů – právě taková je totiž kapacita největšího ze třech operních sálů, které skrývá interiér největšího kulturního stánku v Norsku. Celkem je v šesti podlažích stavby více než tisíc místností. Rozhodně se však nejedná o nějakou výškovou budovu, jak by se podle počtu podlaží mohlo zdát. Stavba je z velké části zasazená pod úroveň přilehlého terénu.

Nejnižší část konstrukce se nachází 16 metrů pod mořskou hladinou. Vzhledově tedy koresponduje s okolím a odkazuje na tradice nízké skandinávské architektury.  

Na střechu bez bariér
Architektonický výraz je spíše minimalistický – jde o střídání velkých prosklených a kamenných nebo mramorových ploch. Přechody těchto ploch tvoří šikmé dlouhé linie. Nejvíce je to patrné na jižní fasádě – obsahuje nejvíce prosklených ploch, jež jsou předpokladem logické energetické koncepce. Skandinávské země patří v této oblasti mezi nejprogresivnější.

Jižní fasáda je z velké části pokryta solárními panely (300 solárních panelů z celkového počtu 450 skleněných tabulí). Křemíkové fotovoltaické panely vyprodukují za rok přes 20 MW elektřiny, což přibližně odpovídá roční spotřebě jedné norské rodiny. Podobně je tomu i u západní a východní fasády.

Odlišnosti od převládající architektonické koncepce tedy nalezneme pouze ve východním křídle budovy, kterou tvoří klasická skeletová konstrukce s výplňovým zdivem a dlouhými liniovými prosklenými plochami. Z této strany objekt vypadá spíše jako administrativní budova.

Ale i na této fasádě zaujme neobvyklé a originální ztvárnění obkladu. Osm rozdílných typů obkladových desek vytváří měnící se světelné efekty v závislosti na úhlu, intenzitě a barvě dopadajícího ­světla.

Jedním z nejpozoruhodnějších prvků celé stavby je šikmá kamenná střecha vyrobená z 36 tisíc do sebe zapadajících kusů. Budí dojem, jako by vyrůstala přímo z vod fjordu. Oceňovanými vlastnostmi stavby jsou její přístupnost a otevřenost. Až na samotný vrchol objektu se díky soustavě nakloněných střešních rovin dostanou i lidé na invalidním vozíku.

Interiéru z materiálového hlediska jednoznačně dominuje dřevo, které můžeme vidět doslova na každém kroku. Dalšími použitými materiály jsou kámen, beton, mramor a sklo. Na mnoha místech (převážně v hygienických místnostech) narazíme na konstrukce z pohledového betonu. Všechny tyto materiály jsou do posledního detailu v dokonalé harmonii. Souhra je nejvíce patrna v prostorném foyer, které tvoří obrovský otevřený prostor s mnoha důmyslně navrženými průhledy do okolních místností. Ve foyer jsou umístěna odpočívadla, bary, restaurace, kavárny a šatna pro návštěvníky. Také vnitřní komunikace jsou zcela bezbariérové, tvořené různě vlnícími se rampami.

Hlavní sál má podkovovitý tvar s neuvěřitelnou maximální výškou 54 metrů. V interiéru hlavního sálu je opět dominantním materiálem dřevo. Každého návštěvníka určitě zaujme 8 tun vážící dřevěný lustr s 8 000 světelnými diodami, který je pravděpodobně největším lustrem v celém Norsku.

Druhý, menší sál již není rozměrově ani konstrukčně ničím mimořádný. Má běžný obdélníkový tvar (obdélníkové hlediště), interiéru sálu nedominuje pouze dřevo. Výrazným designérským prvkem jsou velkoformátové lesklé obkladové desky bílé barvy, které tvoří vodorovné linie (výplně zábradlí na balkonech). Vertikálně tento sál zaujímá čtyři podlaží. 

Třetí, kapacitně i půdorysně nejmenší sál se nachází pouze v prvním podzemním podlaží a je určen pro přednášky nebo kulturní akce s malým počtem diváků. Interiér tohoto sálu je opět ztvárněn spíše v minimalistickém duchu.  

Sály v podzemí
Maximální půdorysné rozměry Grand opery jsou 242 metrů v podélném směru a 110 metrů v příčném směru. Celková zastavěná plocha je 38 500 m2. Budova má dvě podzemní a 4 nadzemní podlaží, neplatí to však v celém půdorysném ­rozsahu.

Ve druhém podzemním podlaží se nacházejí převážně technické zázemí budovy, šatny herců, hudebníků, zkušebna, sklady a prostorné atrium. Největší část prvního podzemního podlaží zaujímají sály, hlavní vstup návštěvníků včetně šaten, foyer, prostory pro občerstvení a odpočinek. Zbývající část tvoří zázemí pro účinkující a technické místnosti. Dva hlavní sály výškově zaujímají pět podlaží, třetí, menší sál zaujímá čtyři podlaží. Všechna nadzemní podlaží mají tudíž podstatně menší podlahovou plochu.

Podlahová plocha prvního nadzemního podlaží je využita převážně pro šatny účinkujících, zkušebny a administrativní či komerční prostory. Nachází se zde také prostorný archiv. Kromě již popisovaných místností ve druhém až čtvrtém nadzemním podlaží stojí za zmínku stravovací prostory (2. NP), vyhlídková terasa (3. NP) a veřejné galerie, které se nacházejí ve všech nadzemních podlažích.

Vzhledem ke členitosti a půdorysným rozměrům stavby je také její konstrukce velmi složitá. Rozhodně nelze hovořit o jednom konstrukčním systému, jedná se o jejich kombinaci. Obecně je možno stavbu rozdělit na tři konstrukčně odlišné části – jižní část (šikmé střešní roviny přiléhající k mořské hladině), střední část (v této části se nachází hlavní koncertní sál a budova zde má největší výšku) a východní část, ve které se nachází především zázemí účinkujících a administrativní a komerční prostory.

Základové konstrukce jsou v celém rozsahu tvořeny mohutnými železobetonovými deskami. Základové spáry jsou v různých výškových úrovních. Nejníže položenou je ta pod středovou částí objektu. Zde má deska v řezu lichoběžníkový tvar a její maximální tloušťka činí 3,5 metru. V jižní části je základová deska v šikmé poloze a zasahuje několik metrů pod úroveň moře. Nad vodní hladinou pak plynule přechází v nosnou konstrukci střechy. Sklony těchto členitých střešních rovin se pohybují od 7 do 10°.

Střední část stavby je zkonstruována jako téměř jeden ucelený otevřený prostor. Nosnou konstrukci ploché střechy zde tvoří jednoduché ocelové příhradové vazníky o rozponu 25 metrů. Pultové dřevěné vazníky tvoří také nosnou podpůrnou konstrukci hlediště hlavního sálu.

Tvarově členitější vazníky s většími rozpony tvoří také nosnou konstrukci zastřešení operních sálů. Všechny tyto střechy jsou pochozí, dlažba je z italského bílého mramoru. Nosné sloupy, průvlaky i stropní konstrukce jsou ze železobetonu.

Konstrukci východní části budovy tvoří železobetonový skelet. Tato část již nemá pochozí střechu – je zastřešena soustavou plochých střech, které jsou v různých výškových úrovních podle vertikální členitosti stavby.

Pochyby může budit snad jen vzdálenost mezi jednotlivými sedadly, která činí pouze 66 centimetrů – to je méně než v mnohých dopravních prostředcích. Diváci norské opery si tedy příliš komfortního sezení neužijí.

Grand Opera v Oslo
Architekt: architektonický ateliér Snøhetta AS
Investiční náklady:  416 mil. eur
Projekt: 2001–2003
Realizace: 2003–2008
Zastavěná plocha: 38 500 m2


Ing. Michal Remeš
Foto: Jiří Havran (se svolením Snøhetta AS)

Autor působí na Fakultě stavební VUT v Brně, v Ústavu pozemního stavitelství.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media