asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

New Museion - Muzeum moderního a současného umění

17.07.2009
Bolzano je město v jižním Tyrolsku, kde se po staletí setkávaly různé jazyky a kultury. V centru města je mnoho historicky cenných a památkově chráněných budov. Když už se staví něco nového, je to výjimečná událost. Poslední takovou událostí – dokonce v mezinárodním měřítku – bylo otevření Muzea moderního a současného umění New Museion od berlínského ateliéru KSV Krüger Schuberth Vandreike. New Museion je dokladem odvahy pustit do historických kulis města světlo a čisté linie.

Museion, jehož sídlo je příznačně v Danteho ulici, se od svého otevření stal pulzujícím bodem společenského dění. Setkávají se tu umělci z různých oblastí umění, pořádají se performance, koncerty či studentské vzdělávací akce. Ke kolaudaci této polyfunkční budovy ovšem vedla dlouhá cesta.

Už v roce 2001 vyhlásila autonomní provincie Bolzano na projekt mezinárodní architektonickou soutěž, do níž se sešlo 285 přihlášek; stavět se začalo až o čtyři roky později. Z početné konkurence vyšlo vítězně berlínské studio trojice architektů Torstena Krügera, Christine Schuberth a Bernarda Vandreikeho.

Architekti se shodují, že zadání města vytěžit co nejvíc z nevelké parcely o rozměrech 54 × 25 metrů a oživit toto místo bylo velkou výzvou. Budova musela pojmout nejen výstavní prostory, ale také administrativní zázemí, knihovnu, kavárnu, obchod a informační místnost. K realizaci Museionu patří ještě budova se zázemím pro hostující umělce a s tvůrčími dílnami a dvě lávky pro pěší a cyklisty přes řeku Talfer. Jejich tvar osciluje kolem jedné osy a odkazuje na organickou architekturu, použité materiály přitom korespondují s novostavbou.

Zároveň se architektura podle tvůrců měla stát značkou, která bude vytvářet novodobou image města. Architekti si prostudovali nejdůležitější nová muzea různých uměleckých směrů.

„Na fotografiích to často vypadá dobře, ale ty neukážou stavbu jako celek nebo její slabá místa. Proto jsme mluvili přímo se zaměstnanci muzeí, abychom věděli, jaké mají současné budovy chyby. Snažili jsme se z nich poučit a zkusili jsme to tady vyřešit lépe,“ vysvětlil Torsten Krüger v den oficiálního otevření Museionu. Museion ateliéru KSV představuje esenci současné architektury, společensky reprezentativní budovu, a přitom velice funkční prostor.

Brána mezi světy
Ateliér KSV zajímá vztah mezi architekturou, designem a komunikací. V současné době, kterou charakterizují dynamické sociální a ekonomické změny, považují za nutné přistupovat k architektuře celistvě, pružně reagovat na měnící se požadavky a využívat interdisciplinární přístup. Museion je budova, která odráží většinu těchto aspektů.

Je to muzeum, které komunikuje. Komunikuje s okolím navenek díky své skleněné průhledné fasádě a tvaru, který evokuje bránu. Může to být brána na druhý břeh, do jiné části města či k novým kulturním trendům. Před branou je „plaza“ – dlážděná plocha, místo pro performance, demonstrace nebo pro návštěvníky letních společenských akcí. Komunikace probíhá i uvnitř díky možnostem setkání s lidmi, informacemi a emocionálními impulsy.

Museion podle návrhu KSV zároveň přináší čistý a střídmý design v exteriéru i interiéru. Skleněnou fasádu na kovové konstrukci, hliníkové opláštění na bočních fasádách, zábradlí uvnitř budovy a na lávkách v matném chromu, podlahy z teraca. Není to nic okázale drahého. Avšak kombinace otevřených výstavních prostor, fasády, umožňující hru světel a stínů, i převažující bílé barvy interiéru plní dostatečně kvalitně moderní reprezentační účely. „Bílá je blízká světlu, rozšiřuje prostor a přeměňuje objekty v kulisy a lidi v herce,“ vysvětlují architekti ve své zprávě.

Kontrastní k bílé barvě stěn je černé teraco v suterénu, určeném pro výstavy. Od vyšších podlaží pětipodlažní budovy se barva teraca postupně mění přes šedou až k bílé (v místnosti určené pro vystoupení a společenské akce). Z vyšších podlaží je panoramatický výhled na řeku, západní část Bolzana a okolní hory.
Zatímco prosvětlené štíty stavbu otevírají, boční fasády ji naopak záměrně uzavírají.

„Abychom dosáhli dojmu pevného kovového trupu, použili jsme 4,8 metru dlouhé lehké hliníkové profily, mimořádně přesně dimenzované,“ zní vysvětlení záměru architektů v autorské zprávě. Profily na bočních fasádách střídají úzká okna, v úrovni přízemí, kde se nachází kavárna, je zasklení z funkčních důvodů rozsáhlejší. Hliníkové profily byly použity také na zastřešení.

Dvojité proudění
Vrcholem realizace je ovšem dvojitá prosklená fasáda, složená ze svislých kovových konstrukcí, do nichž jsou integrovány velice estetické horizontální lamely z matného skla. Fasáda, kterou sami architekti označují jako formu trychtýře, ustupuje dovnitř pod ostrými úhly a uprostřed nechává úzké obdélníkové svislé stěny.

Stínicí lamely jsou pohyblivé. Pokud jde dovnitř příliš mnoho světla, lze je (podobně jako u běžných žaluzií) pootočit částečně nebo úplně. Je to důležité nejen pro komfort návštěvníků, ale i pro požadavky na stínění během umělecké produkce. Ve vyšších podlažích jsou navíc ještě bílé vertikální roletky. Uzavřené fasády z obou stran mohou po setmění sloužit jako obrovské projekční plochy. Kurátoři Museionu tuto zajímavost fasády prezentovali hned v den otevření. Svůj projekt Odysseus předvedl umělec Anri Sala.

Plně prosklená fasáda ovšem znamenala také velké solární zisky, což by byl v zemi s tropickými letními teplotami výrazný hendikep. Systém je proto uzpůsoben jako aktivní klimatická fasáda. Vzduch je v létě nasáván přes zastíněnou východní fasádu a putuje do rekuperační jednotky v druhém suterénu. Tam se díky systému zpětného získávání energie ochlazuje a je vyfukován ven skrze západní fasádu.

Princip aktivní fasády tedy funguje jako tlumič extrémních teplot. V zimě se celý systém přepne a funguje opačně: vzduch je nasáván přes osvětlenou západní fasádu, v rekuperační jednotce ohříván a vypouštěn přes východní fasádu ven. Aby v zimě nedocházelo ke kondenzování vlhkosti z vyfukovaného vzduchu mezi fasádami, je odpadního vzduch vypouštěn šachtou uvnitř budovy.

Z modelových propočtů v době plánování budovy vyplývalo, že princip aktivní klimatické fasády významně sníží spotřebu energie pro klimatizaci. Proto v návrhu architekti doporučili snížit kapacitu chladicích agregátů o 10 až 15 %.

Atypické opláštění trychtýřovitě ustupující fasády nebylo možné objednat v Itálii ani v Německu. Jednotlivé prvky neexistovaly jako hotové výrobky. „Byl to složitý proces. Museli jsme se v ateliéru zamýšlet nad každým jednotlivým detailem, ať už šlo o skleněné lamely nebo konstrukce. Vyráběli jsme si také prototypy jednotlivých komponentů,“ řekl Torsten Krüger. „Toto úzké propojení velkého konceptu a technické stránky bylo zajímavé. Právě to nás na Museionu opravdu bavilo,“ dodal Bernard Vandreike.

Muzeum moderního a současného umění Bolzano, mosty k muzeu

Investor: Provincie Bozen/Bolzano, Jižní Tyrolsko
Náklady na realizaci: 19 000 000 EUR 
Návrh a projekt: KSV Krüger Schuberth ­Vandreike, Planung und Kommunikation
Vedení projektu: Bertram Vandreike, Markus ­Reinhardt
Spolupráce: Annemike Banniza, Jana ­Eckhoff, Markus Fiegl, Karena Filter, Daniel Kohler, Jan Kunze, ­Moritz Hanke,Thomas Uhlig
Koordinátor: Dr. arch. Josef March, ­Bolzano
Plánování fasád: Wagner + Partner, Berlín
Stavebněfyzikální konzultace k fasádám: Ingenieurbüro Axel C. Rahn ­GmbH, Berlín
Stavební dozor: Ingenieurbüro Studio Tecnico, Dr. Ing. Siegfried Pohl, Latsch/Laces
Nosná konstrukce, statika: Ingenieurbüro Krone, Berlín
Akustika: Dipl. Ing. Renate Szabunia
Koncepce muzea: bogner (kulturní konzultace) – ­Dieter Bogner
Vzduchotechnika, vytápění, sanita: Thermostudio Bruni Miori, ­Bruneck
Elektroinstalace: Studio I. M. Meinhardt v. Lutz, Klausen
Osvětlení: Lichtvision, Berlín


Iva Nachtmannová
Foto: Othmar Seehauser, KSV Krüger ­Schuberth Vandreike, Vernisage TV, Wikipedia ­Creative Commons
Vizualizace: KSV

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media