Knihovna katolické univerzity v Ružomberku
Galerie(10)

Knihovna katolické univerzity v Ružomberku

Veřejným budovám není současnost v našich končinách příliš nakloněna. A už vůbec ne kulturním institucím, jakou je knihovna. Jedna však nedávno vznikla v Ružomberku na Katolické univerzitě, což je malý zázrak. Příběh její výstavby – od posvěcení základního kamene po otevření – trval 869 dní. Co přinesly dny poté?

Dny poté, čili provoz – spolehlivý kontrolor pravdivosti architektonického konceptu. Ten vznikl v roce 2006 a jeho autory jsou Ing. arch. Stanislav Šutvaj (A02 ateliér) a Ing. Ján Potoma (A – Projekt). S konceptem vyhráli ve vyhlášené soutěži. O dva roky později byl projekt přepracován a následně vznikaly jednotlivé fáze projektové dokumentace. Stavět se začalo v létě 2011 a účelem stavby mělo být především zlepšení kvality vzdělávání a studia v akademické knihovně. Výsledek? Podle slov mluvčího Katolické univerzity Vladimíra Buzna se zatím daří plnit cíle, protože registrují vzrůstající zájem studentů univerzity o návštěvu knihovny a studium knihovních fondů, které se postupně rozrůstají. „Zatímco do původních ‚starých‘ knihovních prostor chodilo přibližně 200 návštěvníků denně, nyní je to až 900 uživatelů, což představuje téměř pětinásobný nárůst,“ upřesňuje mluvčí pro ASB. „Na základě požadavku samotných studentů jsme dokonce prodloužili otevírací hodiny knihovny do večerních hodin.“ Jak však vypadá samotná architektura?

Interiér knihovny nabízí místo pro studium i setkání.

Interiér knihovny nabízí místo pro studium i setkání.

Otevřený prostor

Architekt Stanislav Šutvaj říká, že v případě knihovny bylo podstatné vyřešit vztah veřejné funkce k prostoru a vtažení veřejnosti do budovy. Knihovna je sebevědomá, atraktivní, má všechny předpoklady stát se signálním bodem Ružomberka. Zároveň je však vidět, že je součástí většího celku. Toho, který existuje, ale i toho, který se teprve připravuje. Její pozice není jednoduchá a v současnosti vystupuje jako mezičlánek v širším záměru jednotného kampusu Katolické univerzity. Nachází se asi 9 metrů od filozofické fakulty a přes 13 metrů od bloku C univerzitního komplexu. „Odpovídá tomu i členění základních objemů na hmoty proporčně související s jednotlivými křídly univerzity,“ říká Stanislav Šutvaj. „Samotný provoz knihovny, která je rozložena na prvních třech nadzemních podlažích (+ suterén), vytváří kompaktní hmotu, ze které se výškově od 4. a 5. NP vyčleňují administrativní prostory knihovny, resp. dvoupodlažní část administrativních prostor KU. Vysunuté konzole na výšku podlaží na severní a východní straně naznačují předpokládané vizuální propojení s objekty, jejichž vznik, případně úprava, se plánuje v budoucnosti. Na severní straně by měla přibýt nová stavba další fakulty, na východní straně nástavba filozofické fakulty.“

Dalším výtvarným dílem v architektuře je kompozice s názvem Naděje od Pavla Ruska. Kompozice obsahuje 58 pravoúhlých trojúhelníků. Dá se číst jako příběh barev spektra od žluté k červené, přes fialovou k modré a zelené. Doplňkové barvy detailů mají vyvolávat radostnou náladu, optimismus, naději. Jelikož z jednoho pohledu nikdy nebude dílo viditelné v celku, definují jednotlivé díly jako samostatné umělecké celky.

Dalším výtvarným dílem v architektuře je kompozice s názvem Naděje od Pavla Ruska. Kompozice obsahuje 58 pravoúhlých trojúhelníků. Dá se číst jako příběh barev spektra od žluté k červené, přes fialovou k modré a zelené. Doplňkové barvy detailů mají vyvolávat radostnou náladu, optimismus, naději. Jelikož z jednoho pohledu nikdy nebude dílo viditelné v celku, definují jednotlivé díly jako samostatné umělecké celky.

V kontrastu se starým

Je sympatické, že se autoři nepodřídili okolní architektuře z doby před padesátými lety a svůj koncept vědomě koncipovali „pravdivým minimalistickým způsobem v kontrastu se starým“. Nechtěli nic ukrývat a už zvenku lze sledovat provoz uvnitř budovy. Zasklená fasáda odhaluje vnitřek samotného těla stavby, které má přehledný rytmus a logickou dispozici. Veřejný prostor je propojen přes čtyři podlaží, ve kterých se dá rychle zorientovat. Pomáhají i barevné podlahy, které při rozptýleném světle vrhají jemný stín jednotlivých podlaží – červeného, modrého, žlutého. Je to otevřený, multifunkční prostor, kde se dá vzdělávat, ale i společensky žít. „V budoucnosti chystáme další konference, literární akce, autorské výstavy, čtečky, filmové projekce, budou pokračovat přednášky kolegia, stejně se plánují diskuse v knihkupectví Don Bosco, které v knihovně sídlí,“ přibližuje Vladimír Buzna.

Noční pohled na objekt, ve kterém se dá číst jeho vnitřní provoz.

Noční pohled na objekt, ve kterém se dá číst jeho vnitřní provoz.

Suterén jen na jedné třetině

Celý kampus vychází z industriálního charakteru území a platí to i pro materiálové řešení knihovny, jejímž konstrukčním základem je železobetonový skelet. V části se železobetonovými zděnými výplňovými konstrukcemi je doplněn okenními otvory v rovině fasády, v části s proskleným fasádním pláštěm polorámovou hliníkovou konstrukcí. Vnější plášť je kombinací zasklených ploch a provětrávaného metalického obkladu (kazety alucobond) v šedé barvě. Vnější nástupní plató jsou zhotovena z pařeného cedrového dřeva s přihlédnutím k jeho přirozenému stárnutí. Industriál je pociťován v interiéru. Pohledové betony, nerezová ocel, sklo, cementovláknité podhledy a průmyslová podlaha vyjadřují minimalistický rukopis.

Knihovna je sebevědomá, atraktivní, má všechny předpoklady stát se signálním bodem Ružomberka. Zároveň je však vidět, že je součástí většího celku.

Knihovna je sebevědomá, atraktivní, má všechny předpoklady stát se signálním bodem Ružomberka. Zároveň je však vidět, že je součástí většího celku.

Důležitou podmínkou při zadání byly knižní archivy v suterénu: měly by tam být posuvné elektrické regály, do kterých by se mělo vejít zhruba 450 tisíc svazků. „Zatím se využívá asi jen třetina těchto prostor,“ dodává architekt Šutvaj. „Dokončené a užívané jsou prostory TZB. V prostorách budoucích archivů není zhotovena finální litá podlaha z důvodu zvýšené vlhkosti v podlahovém potěru. Příčiny zhruba pěti- až devítiprocentní vlhkosti se aktuálně zkoumají.“ Univerzitní knihovna Katolické univerzity v Ružomberku má za sebou téměř půl roku provozu. Povzbudivě perspektivní. Možná, že není ještě vše podle představ, ale ideály nečekejme. Potěší i snaha…

Příčný řez

Příčný řez

KNIHOVNA KATOLICKÉ UNIVERZITY V RUŽOMBERKU

Místo: Hrabovská cesta, Žilinská cesta, Ružomberok
Investor: Katolícka univerzita v Ružomberku
Architektonické řešení: Ing. arch. Stanislav Šutvaj a02 ateliér, Ing. Ján Potoma  A-Projekt
Spolupráce: Mgr. art. Matúš Bišťan
Generální projektant: A-PROJEKT, Ružomberok
Hlavní inženýr projektu: Ing. Ján Potoma, Ing. arch. Stanislav Šutvaj
Generální dodavatel: SWIETELSKY SLOVAKIA, spol. s r. o.
Vzduchotechnika, chlazení, systém měření a regulace: UNITECHNOLOGY  s. r. o.
Posvěcení základního kamene: 11. května 2011 Otevření knihovny: 25. září 2013
Slavnostní otevření: 25. 9. 2013
Celkové náklady na stavbu: 9 mil. eur
Zastavěná plocha: 2 066 m2
Celková úžitná plocha: 9 265 m2
Počet podlaží: 7
Počet svazků ve veřejně přístupných fondech: 310 884 ks
Počet svazků v archivu univerzitní knihovny: 473 046 ks

TEXT: ĽUDOVÍT PETRÁNSKY
Foto: DANO VESELSKÝ
Dokumentace: A02 ATELIÉR, A-PROJEKT

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.