Brána do jiného světa – dřevostavba v pasivním standardu
Galerie(12)

Brána do jiného světa – dřevostavba v pasivním standardu

Ten kontrast je působivý. Skanzen starobylé vesnice zakomponovaný v malebném údolí a nad tímto obrazem zastaveného času se tyčí monumentální objekt – dřevostavba v pasivním standardu s velkou zasklenou fasádou. Je to vstupní brána, která propojuje dva světy.

Museumsdorf Niedersulz je největší skanzen v Dolním Rakous­ku, v němž je podle originálů postaveno 80 budov – řemeslné dílny a chalupy, mlýn, hřbitov, čtyři kaple a množství pomocných hospodářských budov lemujících ulice rozlehlé vesnice. A na návrší, nad touto atmosférou zastaveného času, je vstupní portál.

Pohled na měřítko objektu ke skanzenu

„Chtěli jsme vytvořit moderní propylaje, které by díky své hmotě, použitým materiálům a výhledu vytvořily adekvátní propojení se skanzenem a zároveň oživily atmosféru starých časů,“ říká Karl Gruber, architekt skanzenu v rakouském městečku Niedersulz. „Snažili jsme se uplatnit tradiční způsoby stavění, ale podle nových principů.“

Dva světy
Snad nejpůsobivější je výhled přes skleněnou fasádu portálu směrem na střechy starých domů ve skanzenu. Objekt tak propojuje dva světy, mezi nimiž se pohybují návštěvníci. V přízemí je velká, dřevem obložená vstupní hala, na obou koncích budovy se nachází obchod a je tu i muzejní kavárna. Tyto prostory jsou metaforou historických budov a odrážejí původní tvary starých domů. Samozřejmě, dominuje dřevo. Všude, kam se podíváte, je samé dřevo. Dokonce i výklenky ve stěně určené na sezení jsou obloženy dubem.

Nový stavební objekt se realizoval v pasivním standardu a použité materiály jsou interpretací tradiční budovy.

Výpravným schodištěm s mírným sklonem se návštěvníci dostanou na na nižší podlaží, na němž se kromě vstupu do samotného skanzenu nachází kancelář muzea, archiv a sklad. Oba hlavní prostory mají světlou omítku.

Ozvěna tradice
Nový stavební objekt se realizoval v pasivním standardu a použité materiály jsou interpretací tradiční budovy. Na vnější fasádu se podobně jako u  tradičních zemědělských staveb použily vertikální dřevěné desky s viditelnými letokruhy natřené tmavou lazurou.

Snad nejpůsobivější je výhled přes skleněnou fasádu portálu směrem na střechy starých domů ve skanzenu. Objekt tak propojuje dva světy, mezi nimiž se pohybují návštěvníci.
„V místech styku desek slouží krycí desky jako ochrana. Tyto snadno vyměnitelné ochranné desky dodávají fasádě osobitou strukturu. Ve spojení s dlouhými vykonzolovanými přístřešky jí poskytují efektivní konstrukční ochranu,“ přibližuje architekt.

U fasády se použilo dřevo odolné proti vodě, vysokým teplotám a tlaku (termodřevo), které nevyžaduje dodatečnou chemickou ochranu. Nanesená lazura s olejovou bází (lněný olej) nemá ochrannou funkci a dřevu dodává jen barvu. Dřevěný vzhled mají i viditelné plochy v interiéru. Podlahy z dřevěných parket silných 20 mm zdobí masivní letokruhy. Pod obkladem stropu jsou ukryta všechna technická zařízení (větrání, osvětlení, bezpečnostní zařízení).

Pasivní koncept
Skanzen vypráví množství příběhů a jedním z nich je příběh o energeticky efektivní výstavbě zaměřené na šetření neobnovitelnými zdroji energie. Je obrazem chudé společenské vrstvy, která tu žila (a musela šetřit) v minulém století, a vypráví i o období před energetickým boomem. „Není pochyb, že v současnosti stojíme na jeho konci, a proto musíme začít stavět budovy šetrné k životnímu prostředí,“ zdůrazňuje Karl Gruber. „Tento nový koncept se odráží v kompaktní stavební konstrukci s propracovanými povrchy. Snažili jsme se o optimální tvar budovy a kvalitně zaizolované vnější stěny. Použili jsme solární energii a navrhli rozličné teplotní zóny uvnitř budovy v souladu s denním režimem skanzenu a ročním obdobím. Samozřejmostí jsou materiály šetřící neobnovitelné zdroje.“

Slaměné klobouky jsou jedním ze symbolů známé oblasti vinohradů.
Doplňkem k tomuto základnímu konceptu jsou i high-tech komponenty. Ve vstupním portálu se nachází efektivní větrací zařízení se zpětným získáváním tepla. Vytápěcí špičky jsou pokryty kotlem na pelety. Na chlazení budovy (podlahové, resp. stropní chlazení, ochlazování přiváděného vzduchu) se během letních měsíců používá energie získaná ze zemních vrtů se zabudovaným tepelným čerpadlem. Automatické ovládání oken umožňuje dodatečné přirozené noční chlazení vstupních prostor, obchodu a kavárny. Důraz se kladl i na energeticky efektivní osvětlení, které je zabudováno ve stropě.

Podmaňující a zároveň efektivní. Tradiční a zároveň nanejvýš současné. Ne náhodou byl projekt minulý rok oceněn cenou Holz­baupreis v kategorii veřejné budovy v Dolním Rakousku. Doporučujeme milovníkům dobré architektury, ale i jako tip na rodinný výlet.

VSTUPNÍ PORTÁL, MUSEUMSDORF
Místo: Niedersulz, Rakousko
Využití: vstupní portál do skanzenu
Typ budovy: dům v pasivním standardu
Spotřeba energie na vytápění za rok: 10 kWh/m2.a
Energetický systém: kontrolované větrací zařízení se zpětným získáváním tepla
Zdroj energie na dodatečné vytápění: kotel na pelety
Generální projektant: AH3 Architekten ZT GmbH
Architekt: DI Karl Gruber
Spolupracující architekt: DI Martin Wagensonner
Užitková plocha: 1 110,50 m2
Začátek výstavby: jaro 2011
Ukončení výstavby: 2012

TEXT: ĽUDOVÍT PETRÁNSKY
FOTO: DANO VESELSKÝ
DOKUMENTACE: AH3 ARCHITEKTEN ZT GMBH