asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Architektonické centrum ve Vídni slaví

04.07.2008
Generace rakouských intelektuálů usilovaly o vytvoření architektonického muzea. Vždycky se také našlo několik politiků, kteří tuto myšlenku chtěli prosadit, ale nedařilo se jim to. V roce 1993 vzniklo ve Vídni Architektonické centrum, z něhož se možná stane vytoužené muzeum. V Praze si o něm zatím můžeme nechat jen zdát.

„Rok 1991 byl pro nás zásadním, protože tehdy našel ministr kultury ve svém rozpočtu určitou částku na vytvoření Architektonického centra. Mně požádali o vypracování koncepce,“ vzpomíná jeho ředitel Dietmar Steiner.


V atraktivním areálu

Dva roky projekt krystalizoval, až našel umístění ve velice krásném kulturním prostoru nazvaném MuseumsQuartier nedaleko Hofburgu, v samém centru města. Původně zde stávaly maštale a kočárovny pro císařský dvůr císaře, které v letech 1723 až 25 postavil J.B. Fischer z Erlachu. O sto let později došlo k jejich rozšíření a od dvacátých let minulého století se zde konaly veletrhy. Když se přestěhovaly do nového areálu v Prátru, hledali vídeňští urbanisté vhodné využiti.

Rozhodli se šťastně a na rozloze 60 tisíc čtverečních metrů vznikl jeden z deseti největších kulturních areálů na světě. K návštěvě láká Leopoldovo muzeum (Schiele!), Muzeum moderního umění a Umělecká hala (Kunsthalle). Muzejní čtvrť ještě zatraktivňují vyhlášené restaurace, v nichž se žije skutečně rychle. Vidět a nechat se vidět, to je heslem dne, a především: užít si... Proto sem rádi zavítají nejen uměnímilovní turisté z celého světa, ale také vídeňská omladina. Architektonické centrum se tedy nachází v dobré společnosti a samo také výrazně přispívá ke zvýraznění tohoto prostoru.

Programové sloupy

„Programový koncept spočívá na čtyřech sloupech: architekturu prezentovat, diskutovat, archivovat, publikovat. Z toho vyplývá, že Architektonické centrum je vědecká instituce, nikoliv organizátor výstavních akcí jako klasické umělecké galerie.

To ovšem neznamená, že nepřipravujeme specializované výstavy. Letos na jaře to byla například expozice zachycující výstavbu Tel Avivu. Sami jsme byli úspěchem překvapeni, nečekali jsme tak velký zájem o naše akce. I když měřítkem úspěchu není počet návštěvníků, přesto jsme rádi, že jich k nám ročně najde cestu několik desítek tisíc,“ říká ředitel Dietmar Steiner.

Centrum se zaměřuje na širokou veřejnost, tedy jak na mladé, tak na ty v produktivním věku nebo na seniory, ale nikoliv pouze na architekty. Však Centrum také není institucí architektů pro architekty. Na druhé straně však právě architektům, urbanistům a stavitelům nabízí široký prostor pro diskuse s odborníky a laiky.

V roce 1996 v Centru založili internetovou databanku vídeňské architektury, jež vychází z bohatého archivu. Dále zde pořádají workshopy, kurzy, přednášky, setkání a taky organizují turistické prohlídky. Zájemců o vídeňskou architekturu je dost a tak se ve skupinkách v doprovodu odborného průvodce vydávají na prohlídku staveb jak historických, tak těch nejmodernějších.

Vídeňský fenomén

V této souvislosti se musíme také zmínit o tom, že v posledních dvou desetiletích realizují ve Vídni své architektonické vize rakouští, ale i zahraniční architekti světových jmen. Za všechny uveďme taková jména jako jsou Dominique Perrault, Jean Nouvel a slavný vídeňský ateliér Coop Himmelb(l)au. Není divu, že se od osmdesátých let minulého století také začíná hovořit o vídeňském fenoménu.

Jejich nevšední kompozice zprvu narážejí u obyvatel Vídně na nepochopení. A proto architekti sami musí v nejrůznějších diskusích získat na svou stranu širokou veřejnost. Musí také přesvědčit radní města o kráse a prospěšnosti svého projektu, a to silou argumentů a nikoliv arogantními odkazy na politickou příslušnost jednotlivých představitelů města.

A už vůbec by si žádný architekt, ostatně nejen ve Vídni, nedovolil tvrdit, že radní jsou hlupáci, kteří nemají o architektuře rozhodovat. Zastupitelé totiž zastupují veřejnost, která si je zvolila a za ni rozhodují o milionových investicích. A jsou odpovědni za to, že peníze budou správně využity. Právě v Architektonickém centru se už odehrálo mnoho vášnivých diskusí.

Role architektury

„V posledních letech nabyla na důležitosti role architektury jako kulturního dědictví,“ uzavírá náš rozhovor ředitel Steiner, který je od roku 2006 prezidentem mezinárodní konfederace muzeí architektury. „Připravili jsme na toto téma velkou studii, jež by se mohla stát programovým východiskem pro proměnu našeho Centra v Muzeum architektury. Zatím rozpracováváme koncept muzea, ale politicky o něm ještě není rozhodnuto. Víme však, že by se mohla renovovat nějaká historicky zajímavá budova, která by se sama stala exponátem. Nejde nám o grafické sbírky, ale chceme se zaměřit na kulturně-politický přístup ke vzniku architektonických projektů od poloviny 19. století. Rádi bychom dokumentovali proces tvorby architektury, jeho členitou dimenzi, v níž roli často hrají také různé politické projevy, tiskové zprávy, modely, projekční plány. Už deset let diskutujeme o digitalizaci všech dostupných dat. Dva depozitáře máme plné mimo Vídeň, ale na zařízení muzea bychom potřebovali nějakou dobu. Nechceme dělat to co ostatní, ale víc neprozradím. Přijeďte se podívat za dva roky.“


Karel Sedláček
Foto: AZ Wien
Vizualizace: beyer.co.at

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media