asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Brána jižní Moravy

25.04.2008
Přijíždíte-li do Brna, dvě gotické jehly katedrály svatého Petra a Pavla jasně signalizují, že už jste ve městě. Přiletíte-li do Jihomoravského kraje, může se symbolem tohoto krásného místa stát nová hala od architekta Petra Parolka. Říká se jí velryba, žralok, kámen, vducholoď, balón…

Letiště se v Tuřanech, bývalé zemědělské vesnici za městem, nachází už více než padesát let. Pro veřejnost však bylo otevřeno pouze částečně, až do roku 1991 na něm převládal vojenský provoz. Kromě toho, že současná dopravní situace volala po novém řešení, místo bylo třeba urbanizovat, aby se mohlo stát určitým symbolem kraje. Většina z nás také při odletu či příletu vnímá budovu letiště jako významný bod, kde cesta začíná či končí. I proto bývají terminály často řešeny jako architektonicky zajímavé budovy.

 Význam dopravy pro Jihomoravský kraj ocenili už před sedmdesáti lety Bohuslav Fuchs a Jindřich Kumpošt ve své studii ke strategii regionálního plánování, kdy Brno tvořilo geografický a hospodářský střed meziválečného Československa. Vybudování sítě leteckého spojení se dnes jeví již jako klíčový úkol. Hejtman kraje Stanislav Juránek dokonce tvrdí, že pro něj z hlediska rozvoje neexistuje důležitější a strategičtější místo, jež by mělo přispět k ekonomickému posílení regionu.

Ale kraj skunce, vína a bohaté historie je tu obsažen i v širších souvislostech: vystoupíte-li centrálním schodištěm na galerii, uvidíte při pohledu na jih nejen vzletově-přistávací dráhu s letadly, ale za dobré viditelnosti přímo před sebou v ose terminálu ničím nezastíněné panorama Pálavy. 

Uvnitř velryby

Autor této odletové haly pravděpodobně neměl ambice oslnit širokou veřejnost množstvím skla, mramoru, vnějších konstrukcí ani expresivitou tvaru. Zadání pojal střídmě, prakticky, účelně, nikoli však banálně.

 Zdánlivě jednoduchá organická forma objektu vychází z dispozice bezpodporového halového prostoru na obdélníkovém půdoryse, který umožňuje maximální variabilitu uspořádání interiéru. Identická a čitelná architektura exteriéru vznikla zkosením a zaoblením jednoduché hmoty kvádru v souladu s aerodynamickými principy konstrukce letadel a jiných dopravních prostředků. Fasádu autor designově i technicky vyvíjel tak, aby splnila nároky kladené na vnější výraz objektu a dobře odolávala atmosférickým vlivům. Byla vyvinuta speciální titanzinková šestiúhelníková šablona, s níž se podařilo dostát požadavkům a technickým parametrům na monolitický plášť. Často teď bývá návštěvníky označována jako hadí kůže.

Oblým aerodynamickým tvarem autor dále rozvinul myšlenku letiště jako brány do světa – její dominantou jsou velká oblouková vyklenutí vnějších fasád. Jižní fasádu stíní systém předsazených žaluzií, který účinně snižuje nároky na chlazení při zachování výhledu. Severní nástupní fronta má vysunutý obloukový přístřešek ve tvaru křídla.

Interiér odletové haly tvoří na rozdíl od kompaktní, monolitické fasády otevřený skelet s dynamickou a působivou ocelovou konstrukcí s množstvím prvků. Rozhodnutí mezi konstrukcí ocelového příhradového rámu s proměnnou výškou a realizovanou konstrukcí obloukovou bylo zásadní volbou při zhotovení návrhu. Hlavní nosný systém tvoří ocelové válcované profily, základním prvkem je tu šest oblouků v příčném směru. Dalšími jsou zalomené vaznice v podélném směru, rámové věže na obou koncích haly, podélné ztužení a stabilizace. Tuhost konstrukce v příčném směru je tvořena hlavními nosnými oblouky vetknutými do základových patek pomocí předem zabetonovaných šroubů. Rozpětí oblouků činí 38,8 m, vzepětí 12,85 m, poloměr 21 m. Ve čtvrtinách rozpětí jsou oblouky stabilizovány podélnými příhradovými nosníky, v podélném směru je hala zajištěna dvoupatrovými ztužujícími věžemi. Objemu byl záměrně přizpůsoben i detail konstrukčních prvků, jejichž členění by nemělo příliš snižovat čitelnost hlavního systému. Přísná geometrie tu minimalizuje nahodilost – devítimetrový modul hlavních oblouků je střídán s modulem šestimetrovým vnitřní vestavěné galerie, která je posunuta jižním směrem. Vnáší sem trochu nejistoty nepřehlédnutelného, bariéru neproniknutelného a tajuplného (je v ní umístěn systém bezpečnostních a pasových kontrol). Otevřené shedové světlíky natočené severozápadním směrem otevírají interiér světlu a prostoru, dávají mu dynamiku. 


Odbavovací terminál Letiště Brno-Tuřany
Investor: Jihomoravský kraj
Autor architektonického návrhu: Ing. arch. Petr Parolek, Ph.D.    
Generální projektant: FA PAROLLI, s. r. o.
Spolupráce: Ing. arch. Bohumil Parolek, Mg.A. Hana Parolková, Ing. arch. Jaroslav Skalický
Ocelové konstrukce: dokumentace pro stavební povolení – OKF Design, s. r. o., realizační dokumentace – Ing. Petr Mazánek, Ing. Lukáš Pelánek 
Betonové konstrukce: dokumentace pro stavební ­povolení – Foboz 97, s. r. o., Ing. Aleš Seidl

Další spolupráce: Ing. arch. Radek Haška (venkovní vodovod a kanalizace), Ing. Marek Hladný (zdravotechnická instalace), Ing. Pavel Caha (vytápění), AZ KLIMA s. r. o. (vzduchotechnické zařízení), Ing. Bohumil Lukáš (silnoproudé rozvody), Ing. Vladislav Gaja, Ing. Jarka Novotná (slaboproudé rozvody), Ing. Josef Hruška (měření a regulace), Ing. Jana Brychtová (komunikace), Miroslava Michálková (protipožární zabezpečení), Doc. Ing. Antonín Fajkoš (skladby střešního pláště), Prof. Ing. Jiří Vaverka (akustická studie)

Generální dodavatel: sdružení firem: Kaláb – stavební firma, s. r. o. a Přemysl Veselý, stavební a inženýrská činnost, s. r. o.
Stavitel: Ing. Tomáš Maruška, Ing. Roman Bařina
Technický dozor investora: ikis, s. r. o.
Zástupce zadavatele: RTS, a. s. 
Doba výstavby: srpen 2005 – srpen 2007
Orientační náklad: 245 milionů Kč
Projekt byl spolufinancován ve výši 30,39% Evropským společenstvím z operačního programu infrastruktura 

Kapacita odbavených cestujících na odletu v hodinové špičce: 1 000 cestujících/hod.  

Technická data
Zastavěná plocha: 4 000 m2
Obestavěný prostor: 38 000 m3
Rozpětí hlavního oblouku: 38,80 m
Vzepětí hlavního oblouku: 12,85 m
Základní rozměr haly: 44,5 x 81 m
Maximální délka objektu: 112 m
Maximální výška objektu: 13,3 m





Z historie: Vojenský provoz letiště v Tuřanech byl zahájen v roce 1954, civilní provoz na vzletové a přistávací dráze byl otevřen o čtyři roky později. V roce 1967 zde byla vybudována nová odbavovací hala a instalován systém přesných přibližovacích majáků, v roce 1978 byla vzletová a přistávací dráha prodloužena na 2 650 metrů. Odbavovací budova byla rozšířena roku 1986 (v té době bylo letiště ve správě ministerstva obrany). V roce 1991 zde byl ukončen vojenský provoz, o rok později letiště přebírá Česká správa letišť. V srpnu roku 1992 je obdrženo povolení k provozu veřejné mezinárodní dopravy, po několika letech útlumu letiště zahajuje civilní provoz. V roce 1995 byla poprvé od sedmdesátých let překročena hranice sta tisíc odbavených cestujících za rok, v roce 1997 se tu konal první Letecký den a také tady přistál první velkokapacitní letoun, Boening 747.
V roce 2004 letiště přechází do vlastnictví Jihomoravského kraje, 24. března 2005 zde byla zahájena pravidelná linka do Londýna, 7. listopadu pravidelná linka do Mnichova a 12. prosince pravidelná linka do Prahy. V září loňského roku byl otevřen nový terminál Odlet.


Na základě autorských podkladů zpracovala Hana Vinšová
Foto: Petr Parolek, Jaroslav Drápal, Tomáš Ludvík

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media