asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Příliš mnoho zájmů na jedno město

30.09.2009
Příprava nového územního plánu hlavního města Prahy se zpožďuje. Schválen měl být v roce 2010. Úředníci magistrátu už otevřeně přiznávají, že tomu tak nebude. Může být hůř, podle některých by Praha měla mít schválen nový územní plán až v roce 2015. Důvod? Spory mezi magistrátem a městskými částmi, významně ho ovlivnily i předčasné volby do sněmovny. Vize magistrátu jdou dvěma hlavními směry – k podpoře dopravy a zeleně.
Zeptáte-li se mluvčího hlavního města Prahy Jiřího Wolfa, kdy nový územní plán hlavního města Prahy bude a zda nemá za úkol být s trochou nadsázky jen diskontní samoobsluhou pro developery, odpoví: „Otázka má pejorativní nádech, ale ve skutečnosti je jedním z úkolů územního plánu být i jakousi samoobsluhou pro developery.“ Město zde definuje plány územního rozvoje, kde přísně sleduje zájmy svých občanů i návštěvníků.

„Praha má zájem se rozvíjet. Proto v územním plánu říká i to, kde dá developerům šanci a za jakých podmínek. V žádném případě ale zájem developerů nerozhoduje,“ dodává Wolf. Pokud by tomu mělo být jinak a zájem developerů by rozhodoval, bylo by to podle něj krátkozraké a nesmyslné. Stavba na špatném místě nevyhnutelně vede ke konfliktům, což nepomáhá ani developerům, ani městu.

Nejdřív koncept, potom plán

Ředitelka magistrátního odboru územního plánu Jitka Cvetlerová na nedávném Stavebním fóru přiznala, že zásadní dokument pro další rozvoj Prahy schválí až příští zastupitelstvo hlavního města. „Jsme toho názoru, že termín projednávání územního plánu se vyplatí prodloužit,“ uvedla Cvetlerová. Svá slova pak upřesnila pro Českou tiskovou kancelář: „Současné zastupitelstvo schválí koncept územního plánu, nikoli jeho konečnou část,“ vysvětlila. Důvodem je nejednota městských částí s představami magistrátu, některé čtvrti dokonce otevřeně požadují posunutí termínu na konec roku 2015. Nejasnosti panují jak v dopravních řešeních, tak v tom, co považuje za dobré magistrát a co jednotlivé městské části. Názory se různí zejména na rozsah bytové výstavby. Z plánů místních zastupitelstev se zdá, jako by měla polovinu obyvatel na ulici, bez střechy nad hlavou. Všude chtějí stavět rezidenční komplexy.

Je zřejmé, že názory na dílčí návrhy v novém územním plánu se budou lišit vždy, prim by měla ovšem hrát komplexní strategie územního rozvoje hlavního města Prahy. Na to, jaká je a jestli vůbec nějaká je, odpovídá opět mluvčí magistrátu Jiří Wolf: „K prioritám Prahy patří zachování a rozvoj zeleně, což je součást celé široké skupiny otázek koncentrovaných na zlepšení životního prostředí města. Tyto otázky patří k absolutním prioritám.

Klíčovou otázkou je také doprava. Dále nastal čas využít zbývající rozvojová území v kompaktní zástavbě včetně bývalých průmyslových areálů a také zkvalitňovat stávající zástavbu. Praha v budoucnosti nepočítá s masivním plošným rozvojem, ale prognózovat vývoj v tomto směru je obtížné, je to otázka společenských trendů.“ Podívejme se konkrétně, co všechno se v Praze chystá nebo by se mohlo chystat.

Byty, domy, byty
Co se týká Prahy 1, koncept územního plánu počítá s návratem tramvají na Václavské náměstí po trase Vinohradská – střed Václavského náměstí s rezervní trasou k Hlavnímu nádraží do Bolzanovy ulice. Masarykovo nádraží má být podle návrhu zachováno s tím, že kolejiště se posune jižním směrem k Hybernské ulici. Případnému rušení Masarykova nádraží má předcházet výstavba a zprovoznění takzvaného Nového spojení II pod centrem Prahy.

Pro Prahu 3 nastavuje plán možnosti rozvoje území někdejšího nákladového nádraží Žižkov. Základní kostrou má být kříž tvořený bulvárem v prodloužení Olšanské ulice a kolmou kompozicí městského parku, spojujícího park Židovské pece se zelení Vinohradských hřbitovů a podél ulice Pod Kapličkou. Na Žižkově mají vyrůst i výškové budovy jako celoměstské dominanty.

Praha 4 zase dlouhodobě počítá s rozvojem směrem do výšky na Pankráci, ale také s tím, že v areálu Pankrácké věznice vzniknou byty. Městská část chce využít nejméně poloviny území k obytné zástavbě. Magistrát prosazuje na stejném místě ještě umístění vysokoškolských kolejí.

V případě Prahy 5 se počítá s totální přeměnou Smíchovského nádraží, kde má vzniknout městské centrum, jež by se mělo rozvíjet jako alternativa přetíženého historického jádra Prahy. Konkrétnější podoba ale bohužel zatím není úplně známa, protože podkladovou územní studii z roku 2008 městská část neschválila. Další rozsáhlá výstavba se chystá v oblasti brownfieldu někdejší továrny Walter v Radlicích. Praha 5 naopak u magistrátu neuspěla s návrhy na zástavbu v parku Vidoule nebo na Dívčích hradech.

Významnou rozvojovou lokalitou Prahy 6 má být území nynějších skladů v Ruzyni, kde působí například ministerstvo obrany, přesněji nakladatelství Naše vojsko. Radnice Prahy 6 prosazuje rezidenční výstavbu, magistrát chce však v areálu ministerstva obrany umístit vysokoškolské koleje, které mají v budoucnu opustit Strahov. Bitva se svádí také o to, zda v Praze 6 zůstanou zahrádkářské kolonie. Městská část zahrádky u Pražského hradu, při severním okraji Hanspaulky, podél Buštěhradské dráhy nebo Litoveckého potoka nechce, zahrádkáři a magistrát s nimi problém nemají.

Změny jsou připraveny i pro Prahu 7, konkrétně území Bubny – Zátory, které patří k největším rozvojovým plochám v metropoli. Plány na jeho zástavbu stále nemají konkrétní obrysy. Městská část jedná s magistrátem o výškových omezeních výstavby v prostoru bývalého nádraží Praha – Bubny.

Jednání se vedou také v Praze 9, kde magistrát zamítl plány na bytovou výstavbu hned v několika lokalitách. Důvodem bylo, že některé z navrhovaných změn až příliš redukovaly městskou zeleň. Magistrátu se například nelíbil záměr zlikvidovat alej Nad Klíčovem či zásahy do zeleně u historického objektu Kejřova Mlýna. Výrazná proměna nicméně čeká areály někdejších pekáren Odkolek i Tesly Hloubětín.

Polemiky se vedou o bytovou výstavbu v lokalitách Trojmezí a Roztyly v Praze 10 a 11. Radnici Prahy 10 vadí, že v plánech nejsou vyznačeny plochy zastavitelného území, případně jen ve velmi omezeném rozsahu. Magistrát odpovídá, že Trojmezí je určeno ke krátkodobé rekreaci a jeho podstatná část náleží do přírodního parku Hostivař – Záběhlice. Založení nové obytné čtvrti však prosazuje i Praha 11, kam také část území spadá. A tamější městská část prosazuje obytnou a komerční výstavbu i v okolí stanice metra Roztyly. Magistrát namítá, že možnosti území neodpovídají představám radnice Prahy 11 a podnět je v rozporu s koncepcí Útvaru rozvoje hlavního města Prahy.

Výškové stavby – po jednom
Rozpory v případě nového územního plánu jsou, zdá se, víc než normální. „Územní plán je vždy průsečíkem mnoha zájmů, metodika jeho projednávání daná zákonem je velice komplikovaná, a má-li výsledek vyjadřovat konsenzuální pohled na rozvoj území, je nutné návrh územního plánu projednat jak s veřejností, tak s městskými částmi,  institucemi nebo články státní správy,“ vysvětluje Wolf. 

Problém je však v tom, že stále kolem něj panují zásadní nejasnosti. Některým městským částem se například nelíbí koncepce, s níž magistrát k pořizování plánu přistupuje. Podle zástupců Prahy 6 vyplývá z celkových bilancí pro rozpracovaný koncept územního plánu výrazný přesah nabídky ploch pro novou zástavbu ve vztahu k předpokládanému počtu obyvatel. A upozorňují hned na další nedostatek – regulace dalšího rozšiřování zastavitelných ploch je nutná i vzhledem ke kapacitním možnostem infrastruktury.

„Územní plán chápeme jako jeden z nejvýznamnějších strategických dokumentů řízení rozvoje Prahy,“ uvedl starosta Tomáš Chalupa. A dodal, že ze strany Prahy 6 většina jejích námitek jsou hlavně v rovině námětů a výzev k diskusi. Náměty k diskusi nepodávají jen na „šestce“, Praha 1 zase požaduje, aby byl stanoven konkrétní koeficient pro možnou zástavbu historického centra, který neexistuje.

Také stále neexistují jasná pravidla pro povolování výškových dominant. I když podle ředitele útvaru rozvoje Prahy Bořka Votavy „každá nová výšková stavba, jež přesáhne více než o dvě patra průměrnou statistickou výšku okolní zástavby, bude individuálně posuzována.“ A podle Votavy se má posuzovat individuálně, kam až sahá okolní zástavba. Zpracování nového územního plánu komplikuje i fakt, že magistrát zároveň dopracovává stovky podnětů ke změně stávajícího plánu, navrženého už v letech 2006 a 2007. Projednávání nového dokumentu ztěžuje také stavební zákon.

Veřejný ochránce práv například opakovaně upozorňoval na nedostatečnou právní ochranu vlastníků nemovitostí dotčených územním plánem, respektive regulativy stavební činnosti. Podle starého stavebního zákona neměl vlastník pozemku určeného jako veřejná zeleň v podstatě žádnou možnost odvolání či jiného opravného prostředku, a to ani v rámci správního soudnictví. Z tohoto pohledu se situa­ce změnila k lepšímu v tom, že územní plány budou vydávány jako tzv. opatření obecné povahy a budou přezkoumatelná Nejvyšším správním soudem.

Jak se bude právní ochrana vlastníků v tomto směru vyvíjet, bude záležet na přístupu Nejvyššího správního soudu, z jehož činnosti lze připomenout judikát ve věci letové dráhy Praha – Ruzyně. Podle tohoto rozhodnutí jsou soudně přezkoumatelné územní plány vydané podle nového stavebního zákona.

Konec průmyslu, město služeb
K návrhům územního plánu se povinně vyjadřuje několik ministerstev a dalších institucí státní správy, všechny útvary magistrátu. Práce jsou několikastupňové, volené orgány Prahy nejdříve schválily Zásady územního rozvoje hlavního města Prahy a postupně další dokumenty, jimiž se zpracovatelé územního plánu řídí. „Praha termín přípravy nového územního plánu maximálně zkrátila a práce finišují,“ hájí magistrát Jiří Wolf.

Změna klíčového dokumentu nebude jednoduchá, o čemž svědčí i fakt, že Praha byla před rokem 1989 rozvíjena plánovitě jako průmyslová metropole. To už dávno neplatí. Struktura ekonomiky se změnila, přičemž prim hrají zejména příjmy z terciární sféry. Tímto směrem se město bude i dále rozvíjet, a to v podmínkách, kdy si zároveň musí zachovat svou historickou hodnotu.


Daniel Tácha
Foto: Útvar rozvoje hl.m. Prahy
 
Autor je spolupracovníkem redakce.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media