Přestavba Západního přístavu v Malmö
Galerie(7)

Přestavba Západního přístavu v Malmö

Významnou rozvojovou aktivitou třetího největšího švédského města Malmö je v současnosti revitalizace bývalého průmyslového areálu přístavu v těsné blízkosti městského centra. Město, které leží na jižním pobřeží Švédska u Öresundské úžiny v těsném sousedství Kodaně, upustilo koncem minulého století od tradiční průmyslové báze hospodářské výroby. Loděnice byly zavřeny a velké plochy Západního přístavu zpustly. Úpadek průmyslových aktivit ve městě podnítil politiky a představitele města vytvořit novou vizi pro budoucí rozvoj města se dvěma hlavními cíli: založit univerzitu v centru Malmö a vytvořit atraktivní městskou čtvrť v Západním přístavu nedaleko univerzity. Jedním z výsledků tohoto strategického záměru je vytváření nové obytné čtvrti pro deset tisíc obyvatel s pracovními a školskými zařízeními s kapacitou dvacet tisíc osob.


Myšlenka díla spočívá ve vytvoření udržitelné, atraktivní pobřežní městské čtvrti, kde se přebudují a nově definují staré vazby mezi městem a mořem. Obraz města se mění ze staromódního, průmyslového sídla zamořeného exhaláty na vzrušující, do budoucnosti orientované město, kde kulturní diverzita, mladá populace a zaniklé průmyslové areály představují potenciál pro rozvoj města a ne jeho přítěž.

Západní přístav nejenže naplnil cíl vybudovat udržitelné město a revitalizovat průmyslový přístavní areál, projekt má navíc velký úspěch mezi obyvateli města, jež hledají možnosti rekreace a odpočinku. Mnoho lidí sem přichází během pracovních dní do restaurací, na procházky, pro koupání nebo jen posezení u kávy na mořském pobřeží během víkendů.

Symbolem postindustriálního Malmö je výškový objekt Turning Torso od známého španělského architekta Santiaga Calatravy – dominanta celého území. První část projektu, soubor Bo01, byla ukončena při příležitosti Evropské výstavy bydlení v roce 2001. Představuje polyfunkční urbanistickou strukturu s bydlením, pracovními příležitostmi a službami. Místo nabízí výběr různých možností bydlení s množstvím architektonických řešení, formujících podnětné a udržitelné městské prostředí. Hustota urbanistické struktury se pojí s moderní architekturou a vysokými standardy udržitelnosti. Rozvoj území pokračuje – v současnosti se budují dva nové obytné soubory – Dockan na východě a Flagghusen na severu. Poslední projekt kombinuje vysoké ekologické standardy s přijatelnými náklady.

K pobřeží Öresundské úžiny
Vizí budoucího rozvoje Západního přístavu (Västra Hamnen) je vytvořit národní příklad udržitelného městského rozvoje a naplnit funkční městskou čtvrť, která by zahrnovala možnosti pro práci, studium, služby a bydlení – urbanistickou strukturu, která stimuluje přechod k městu vzdělání. Přístav vytvoří těsné spojení města s mořem. Procházkové trasy a parky povedou nepřerušeně z městského centra přes Západní přístav k pobřeží Öresundské úžiny. Stejně jako u souboru Bo01 má celou čtvrť charakterizovat architektonická diverzita, proto se v projektu angažuje mnoho developerů a architektů. Možnost pobytu v blízkosti vody je významnou kvalitou každého sídla. Poloha Západního přístavu, navazující na existující pláže s pěší dostupností do centra, dělá tuto lokalitu mimořádně atraktivní. Parky, náměstí, místa setkání a přístaviště rekreačních lodí byly projektovány tak, aby přitahovaly lidi z celého města.

Udržitelnost nad zlato

V souvislosti s plněním cílů daných územním plánem vyvinulo město Malmö v roce 1997 speciální program – Cíle a principy navrhování Západního přístavu.

Západní přístav má obsahovat mnohé formy bydlení – včetně nájemních bytů, soukromých majetků a družstevních nemovitostí. Taktéž se vytvoří příležitosti založit inovativní aktivity univerzitního typu, například v opuštěných budovách průmyslových podniků. Předtím tu sídlily firmy jako Kockums Mechanical Works a Saab-Scania, jejichž objekty se později transformovaly na veletržní a kongresové centrum. To naznačilo směřování k dnešní velkoplošné transformaci území. Úřady a jiná pracovní místa se dobudují v polyfunkčních budovách v rámci celého území.

Rozvojová strategie zdůrazňuje význam ochrany historických pamětihodností oblasti, především loděnic a přístavů (například starý lodní skluz loděnice Kockums). Důraz na význam této unikátní lokality klade i územní plán. Výraznou větrnou expozici území koncepčně řeší systém návětrných a stíněných stran. Klíčovým konceptem rozvoje Západního přístavu je udržitelnost. Území se profiluje na principech ekologicky vyhovujícího městského území. Názorně ukazuje, jak lze dosáhnout biologické diverzity v hustě zastavěných urbanistických zónách. Veřejná doprava dává přednost snižování vlivu na životní prostředí.

Bo01

První část Západního přístavu byla vybudována v roce 2001. Zmíněný soubor Bo01 zadal standardy pro celé území svým programem kvality, vysokými standardy pro veřejné prostory a zainteresování velkého množství developerů. Ačkoli se kvalitativní program souboru Bo01 neaplikoval na celé území, jeho úspěšné podněty směrem k lokálně produkované obnovitelné energii a architektonické diverzitě stanovily základní požadavky a předpoklady vysoké udržitelnosti a diverzity rozvoje celého území. Bo01 se stal skutečnou součástí města díky transformaci ze zanedbané, pochybné oblasti města na populární rekreační zónu, orientovanou na koupání a procházky.

V jihozápadní části Západního přístavu se nacházejí rozvojová území Västra Hamnporten, Tekniportalen a Hamnparken. Součástí investičního záměru je přebudovat bývalou továrnu, která vyráběla letadla, na administrativní budovu. Území západně a severně od továrny se využije k výstavbě obytných, administrativních budov a hotelu.

Centrální prostor
Rozvojovou expanzi lze jasně spatřit také v centrální části území Západního přístavu. Veletržní centrum, známé jako SAAB factory, se postupně mění v malé obytné a podnikatelské objekty. Kompletní přemístění centra bude ukončeno v roce 2009. Jižní část v současnosti vytváří pros­tor pro supermarkety.

Severovýchodně od objektu Turning Torso navrhli architekti ústřední park Západního přístavu, který je v současnosti ve výstavbě. Západní část parku čeká za několik let realizace objektu předškolní a základní školní výchovy. Součástí urbanistického návrhu je vytvoření nového severojižního bulváru, spojujícího jednotlivé části území s mořem. Východně od budoucího bulváru se nacházejí administrativní budovy, obytné objekty a park vybudovaný vedle typického starého lodního skluzu firmy Kockums.

Dockan
Po odstranění přístavných zařízení a nákladních jeřábů se stala atraktivním obytným souborem i rozvojová část ­Dockan. Díky přístavu malých lodí v loděnici a impozantnímu výhledu patří obytné a administrativní objekty této lokality mezi nejvyhledávanější ve městě. Každodenně sem přichází velký počet studentů Univerzity v Malmö a zdejší střední školy. Nedávno se do bývalého skladiště přestěhovalo Skĺnske divadlo tance, což obohatilo kulturní prostředí území. Na okraji starého jeřábového bazénu se ještě plánuje výstavba nového náměstí.

Stará loděnice
Firma, která původně působila v prostorech staré loděnice, zanikla. Budovy využívají různé mechanické dílny a těžební koleje. Proces transformace území na polyfunkční už začal. Do budovy staré továrny se má přestěhovat v roce 2009 Švédská národní televizní společnost. Součástí projektu je výstavba areálu mediálního sdružení. Následovat budou obchody, obytné domy, sportovní a kulturní zařízení.

Univerzitní ostrov
V centru území – hned vedle staré západní čtvrti v blízkosti atraktivních rekreačních území jako pláž Ribersborg a Městský zámecký park Malmö – leží Univerzitní ostrov (Universitetsholmen). Hned vedle ostrova stojí hlavní nádraží s dopravním propojením na celou oblast Skĺne přes Öresundskou úžinu do Kodaně a dále. Univerzitní ostrov slouží jako přechodná zóna. Velké průmyslné budovy přístavu tu přecházejí do menších struktur, postupně smíchaných s hustou architekturou městského centra. Devizou ostrova je koexistence různých funkcí. I když v některých částech dominuje vzdělávání, výzkum a administrativa, žádná z částí území nebude monofunkční. Všude bude prostor pro situování obchodu, kultury i bydlení.

V Západním přístavu dnes pracuje přibližně stejný počet lidí, jako pracoval v loděnicích Kockums v době jejich rozkvětu (6 600), a to z velké části díky přítomnosti univerzity na ostrově. Rozkvět univerzity je viditelný. Na ostrově se stavějí nové budovy, obytné objekty a knihovna.

Dobudování městského tunelu odlehčí dopravní spojení s tímto územím a prostor vedle kanálu mezi městem a Západním přístavem vytvoří prostor pro pobřežní promenádu s procházkovými a cyklistickými trasami.

doc. Ing. arch. Daniela Gažová, Ph.D.
Foto: autorka

Autorka dlouhá léta působila na Fakultě architektury STU v Bratislavě. V současnosti pracuje jako mimořádná profesorka v Ústavu managementu STU v Bratislavě. Kromě toho působí i jako autorizovaná architektka, autorizovaná krajinná architektka – členka Slovenské komory architektů.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.