Dům pro seniory ze světla a stínů
Galerie(9)

Dům pro seniory ze světla a stínů

Díky pečlivému zkoumání života specifické komunity – seniorů – vznikl v portugalském městě Alcácer do Sal dům s pečovatelskou službou, který svým obyvatelům umožňuje dostatek soukromí i společenského kontaktu.

Architekti Francisco a Manuel Aires Mateusovi jsou bratři a ve svých projektech nezapřou umělecky založené rodiče. Jejich projekty se vyznačují důrazem na kontext a jakousi sochařskou zdrženlivost, jakou můžeme pozorovat i na tvorbě jiného portugalského architekta a laureáta Pritz­kerovy ceny za architekturu Álvara Sizy. Jejich tvorba je stejně jako Sizova minimalistická, místo dekoru stavbu dotváří jen souhra světla a stínu. Díky rafinované hře se světlem a kontextem krajiny se však tyto stavby stávají nezapomenutelnou architekturou, i když ve své skromné, nenásilné formě.

Jednou z takových nezapomenutelných staveb bratrů Mateusových je umělecké centrum z roku 2005 v rybářském městečku Sinnes. Z jednoho soklu zde vyrůstají čtyři mohutné kvádry s vloženými atrii. Jednotlivá podlaží jsou zavěšena po vzoru mostních konstrukcí z obvodových stěn. Tato konstrukce umožnila prostorovou variabilitu v přízemí, nerušené výhledy napříč celou budovou i spojení s venkovním městským životem. Další výraznou stavbou je polyfunkční dům ve městě Moura z roku 2008. Cílem projektu bylo vytvořit v části historických ulic nové fasády a současně nabídnout uvnitř komerční prostory. Architekti navrhli jednoduchý fasádní systém, který tvoří bílé plochy a otvory; zvláště expresivně působí v letních slunečných dnech. Podobnou estetiku však můžeme najít i na utilitární stavbě, jakou je telefonní ústředna v dalším portugalském městečku Santo Tirso. Do bílé omítané hmoty jsou vykrojeny různě veliké okenní otvory a vnitřní atria, jež opět umocňují působivou hru světla a stínů.

Komunitní i privátní
Právě taková je i nejnovější stavba z ateliéru Aires Mateus – domov s pečovatelskou službou ve městě Alcácer do Sal, které leží jižně od Lisabonu. Jeho podlouhlá hmota se vine přes pozemek, kopírujíc topografii krajiny, a vypadá, jako by byla sestavena z malých zářivě bílých kostek světla a šedých kostek stínu. Z exteriéru tak vypadá jako moderní skulptura – živoucí, neboť se proměňuje díky hře světla a stínu podle denní doby i ročního období.

„Chtěli jsme navrhnout budovu jako jakousi zeď, která vymezuje park. Na jedné straně vyrůstá ze svahu, aby se na konci druhém zdvihala do úrovně třetího podlaží. Vstoupit do ní lze však prakticky odkudkoliv,“ popisuje jeden z autorů projektu Francisco Aires Mateus. Zahrada, kterou uzavírá, je parkem k relaxaci i pastvinou pro ovce.

Koncepce projektu vychází nejen z topografie a charakteru krajiny, ale také z pozorného zkoumání života specifické komunity s vlastními pravidly, jakou je společenství seniorů. „V návrhu nám šlo o to, abychom obyvatelům zaručili vyvážený poměr mezi spolužitím v komunitě seniorů vyžadujících péči a mezi ochranou soukromého života, který je nutno respektovat,“ říká architekt.

Stavba je tak čímsi mezi hotelem a nemocnicí, poskytující péči i komunitní a společenský život, ale také privátní prostor pro chvíle samoty a rozjímání, který je pro člověka důležitý, protože pomáhá zachovávat jeho vnitřní integritu. Na základě těchto úvah vznikla podoba domu: nezávislá jádra jsou seskupena do společného těla stavby s jasným a výrazným designem.

„Jádrem stavby je poměrně široký koridor, který prochází celou délkou budovy a propojuje jednotlivé pokoje a další místnosti,“ vysvětluje Francisco Aires Mateus. Pokoje pro obyvatele domu s jedním či dvěma lůžky jsou poskládány vedle sebe ve dvou podlažích, v přízemí je společný prostor se zázemím.

Dům s pečovatelskou službou
Místo:  Alcácer do Sal, Portugalsko
Investor: Santa Casa da Misericordia de Alcácer do Sal
Architekti: Francisco Aires Mateus, Manuel Aires Mateus
Spolupráce: Giacomo Brenna, Paola Marini, Anna Bacchetta, Miguel Pereira
Konstrukce: Ramos Catarino, Sa
Inženýring: Engitarget, lda
Krajinářská architektura: ABAP Luis Alçada Batista
Zastavěná plocha: 1 560 m2
Užitná plocha: 3 640 m2
Celková plocha: 10 435 m2
Projekt:  2006–2007
Realizace: 2008–2010

Tradiční materiál v netradiční konstrukci
Nejen hra světla a stínu utváří mimořádnou atmosféru vně i uvnitř stavby. Podílí se na ní i použité materiály. Ten hlavní stavební materiál není na první pohled vidět. Je jím cihla. Stavbu tvoří betonová struktura vyplněná hliněnými bloky omítnutými bílou omítkou. Právě cihly s bílou omítkou mají v této oblasti dlouhou tradici, zvláště proto, že udržují interiér chladný i v horkých letních měsících. „S cihlami se snadno pracuje, lze je snadno přemístit nebo řezat podle potřeby,“ pochvaluje si stavební materiál architekt Francisco Aires Mateus a dodává: „Museli jsme však vytvořit speciální betonovou konstrukci, kterou jsme cihelnými bloky vyplnili, protože stavba má hodně hran, které nejsou nijak propojené, nejsou tu ani žádné sloupy.“ Dvouvrstvé, tepelněizolované zdivo bylo poté nejen omítnuto, ale také natřeno efektní lesklou bílou barvou, což budově propůjčuje sílu výrazu a napětí.

Stavba nedávno také zaujala porotu soutěže Wienerberger Brick Award a zvítězila v kategorii obytné budovy. Člen poroty Rudolf Finsterwalder vysvětluje, čím stavba zaujala především: „Architektura
domova pro seniory Francisca a Manuela Aires Mateusových je chápána jako skulptura a pokračuje tak v tradici obou portugalských velmistrů Álvara Sizy a Eduarda Souta de Moura.“ Výsledkem tohoto uměleckého pojetí je výrazná expresivní architektura, přirozeně integ­rovaná do okolní krajiny, možná spíše umělecké dílo, land-art, které krajině v Alcácer do Sal propůjčilo nový význam.

Skladba konstrukce portugalského domu pro seniory

1 – střecha pokrytá mramorovými oblázky, 2 – geotextilie, asfaltová vodotěsnou bariéra, 3 – tepelná izolace 50 mm, 4 – lehký betonový potěr, 5 – železobetonová deska,
6 – sádrokartonový podhled, bílý, se zapuštěným osvětlením, 7 – bílá mramorová podlaha 20 mm, 8 – bílá mramorová vrstva 40 mm, 9 – pevné zasklení v hliníkových profilech, 10 – bílá mramorová dlažba 30 mm, 11 – vložené vrstvené skleněné zábradlí, 12 – omítka s bílým plastickým nátěrem, 13 – dvouvrstvé cihlové zdivo se vzduchovou mezerou
50 mm a izolace, 14 – vinylová podlaha položená na vrstvu  potěrové malty, 15 – sádrokarton, zvuková izolace v podhledu, s bílým nátěrem, 16 – železobetonová deska 150 mm, 17 – cementový potěr 50 mm, 18 – štět

Kateřina Kotalová
Foto: FG+SG Architectural Photography

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.