asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Nejasná budoucnost jednoho nádraží

14.08.2008
„Konečná zastávka, vystupovat,“ chtělo by se možná říct v souvislosti s nádražím Vyšehrad. Majitel objektu odstranil vzácnou hrázděnou čekárnu, vykácel zelený porost a poškodil dláždění na ulici. Ozvali se památkáři, zastupitelé městské části, ale i občané žijící v nejbližším okolí. Firmě podle všeho hrozí stíhání, nedávno však oslovila architekta Martina Kotíka z ateliéru Omicron-K, který má vypracovat studii na rekonstrukci a využití objektu.


Podíváme-li se letmo na historii nádraží, zjistíme, že původní železniční zastávka pod Vyšehradem, datovaná od roku 1872, sloužila pouze pro nákladní účely spojovací železniční dráhy mezi tehdejším nádražím Františka Josefa a smíchovským nádražím. K přepravě cestujících začala jednokolejná dráha sloužit o deset let později. Počátkem dvacátého století, kdy byla na železnici připojena druhá kolej, nastal čas k rekonstrukci a rozšíření tehdy malé a jednoduché stanice. Roku 1905 postupně přibyla dvě stavědla z obou stran nádraží, ostrovní nástupiště se stříškou a mezi kolejemi byla zbudována hrázděná čekárna.

Nádraží také obohatila nová nádražní budova s průčelím do Svobodovy ulice, secesními dekoracemi, markýzou nad vchodem či dvojicí věží zdobící střechu nad hlavní halou. Autor stavby je dodnes nejasný, odborníci však dílo přiřazují architektu Antonínu Balšánkovi, který se mimo jiné v Praze podílel na projekci Obecního domu. Nádraží přestalo veřejnosti sloužit roku 1960, jako výhybna s jedním výpravčím však zůstalo nadále v provozu přiřazené k železniční stanici Praha-Smíchov.

O chátrající objekt, který prodělal renovaci naposledy před třiceti lety, a to nezdařenou – za fasádu začalo zatékat a na stěnách se rozmohla plíseň, projevily po roce 1989 zájem různé státní i soukromé organizace.
Asi nejslibnější projekt představila společnost Nádraží, která si prostory od Českých drah pronajala na padesát let. Na místě měl vzniknout rozsáhlý multikulturní komplex s galerií, knihkupectvím, restaurací, barem, klubem a kinosálem. K realizaci projektu však nedošlo.

Státní dráhy se totiž rozdělily na akciovou společnost České dráhy a Správu železniční dopravní cesty. Společnost Nádraží se s nástupnickými organizacemi nedohodla a vše skončilo žalobou Dráhy o náhradu škod za práci na připravovaném projektu.

Osud nádraží nebyl lhostejný ani městské části. Z obav, že ve vzácné budově vznikne kasino, nabídla Drahám bezúplatný převod s tím, že ve spolupráci s hl. m. Prahou vybuduje z nádraží kulturní centrum. Na to však Dráhy nepřistoupily a rozhodly se prodat pozemek prvnímu zájemci, který přijde s nejvyšší finanční nabídkou. Za 42 miliónů tak nádraží získala soukromá firma TIP Estate, s. r. o.

Podle nařízení EU vlaky nesmějí zastavovat v oblouku, takže nádraží v ohybu trati již nemůže sloužit svému původnímu účelu, nadále chátrá a potřebuje nutnou rekonstrukci. Firma však začala bez předběžného povolení a bez spolupráce s odpovědnými úřady na pozemku pracovat. Památkovou čekárnu měla firma kvůli opravným pracím na trati původně za úkol přemístit, místo toho však byla odstraněna i se zelení v nedalekém okolí. Odbor životního prostředí může za vykácení porostu požadovat až půl milionu korun a odbor dopravy za poškození silnice na tři sta tisíc korun, za zbourání památkově chráněné čekárny také mohou vymáhat sankci památkáři. Ozvat se však může i Drážní úřad.

Zástupce starostky ing. arch. Václav Vondrášek v novinách pro P-2 sdělil: „... Stavby dráhy a na dráze jsou podle drážního zákona v působnosti speciálního Drážního stavebního úřadu a městská část do toho nemůže účinně zasahovat. Řízení k nepovolenému odstranění stavby by měl vést Drážní úřad, kde lze ale na základě dosavadních zkušeností těžko odhadnout výsledek.“ Firma se prozatím dohodla s architektem Martinem Kotíkem z atelié­ru Omicron-K. Koncepční studie má být zhotovena do konce června, následně projednávána s Prahou 2, s městskými památkáři a Národním památkovým ústavem.

Architekt Kotík, který je mimo jiné známý projektem Stadionu Slavie, rekonstrukcí hotelu Paříž, stavbou Multikina Galaxie, I-MAX 3D kino, Galerie Myšák nebo Burzovního paláce, ne­dávno tisku sdělil: „Teoreticky nejjednodušší je říct, uděláme z toho kulturní centrum, ale to je hrozně laciné. To je školní úloha, která když nikdo neví, co má dělat, zní do­bře, ale nikdo neví, co to je.“ Co se s nádražím bude dít, je tedy doposud otázkou.


Prokop Havel
Foto: autor

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media