Brownfieldy sahají po evropských dotacích
Galerie(4)

Brownfieldy sahají po evropských dotacích

Prakticky každá obec v Česku má na svém území nějakou chátrající nemovitost nebo celý areál, tzv. brownfield. Opuštěné budovy továren, zemědělských družstev nebo vojenských kasáren jsou jedním z nechtěných důsledků restrukturalizace ekonomiky v devadesátých letech. Jejich odstranění nebo rekonstrukce na podnikatelskou nemovitost je obvykle finančně velmi náročná. Poslední dobou ale přibývá příkladů, že i tyto areály se díky společné snaze státu, obcí a podnikatelů mohou znovu stát fungujícími ekonomickými centry. Možnost čerpání dotací ze strukturálních fondů EU tento trend ještě urychluje.

Historie státní podpory revitalizace brownfields spadá do roku 1998, kdy státní agentura CzechInvest vyhlásila Program na podporu rozvoje průmyslových zón. Většina dotací však v té době směřovala do budování průmyslových zón na zelené louce, tzv. greenfields. Počet rekonstruovaných podnikatelských nemovitostí se začal výrazně zvyšovat až od roku 2004 díky dotacím ze strukturálních fondů EU.

V letech 2004 – 2006 mohli podnikatelé žádat o dotaci z Operačního programu Průmysl a podnikání, konkrétně z programu Reality, v rámci kterého bylo (a ještě bude) rozděleno 2,7 mld. Kč. Mezi dvaapadesáti úspěšnými žadateli o dotaci byly i firmy P-Systems, s. r. o., a Vanad 2000, a. s.

Moderní technologie ve zkrachovalé textilce

Strojírenská firma Vanad 2000, která vyrábí CNC stroje pro tvarové řezání plechů kyslíkem a plazmovými technologiemi, přistoupila ke koupi areálu bývalé textilky Technolen v Golčově Jeníkově kvůli nutnosti rozšíření výrobních prostor. Zhruba ve stejné době, v roce 2005, se také firma rozhodla pro celkovou rekonstrukci tohoto areálu s využitím dotací EU.

Žádost o dotaci v rámci programu Reality si firma vypracovala sama, částečně s pomocí regionální kanceláře CzechInvestu. Šlo však o rozsáhlý a poměrně náročný projekt, a to jak administrativně, tak realizačně, proto jsme postupem času spolupracovali jak s regionální kanceláří CI, tak přímo s centrálou v Praze,“ říká Karel Čajčík, předseda představenstva společnosti, a dodává: „Žádost o dotaci jsme podali v roce 2005 a bezprostředně po přijetí jsme vyhlásili výběrové řízení na dodavatele. V době koupě byla nemovitost ve velmi špatném stavu. Opravy začaly doslova od zajištění statiky objektů. Nejprve jsme si mysleli, že budeme muset postavit vše znovu. V průběhu bouracích prací jsme ale zjišťovali, že některé části staveb bude vhodnější a snad i estetičtější zrekonstruovat při zachování původní podoby. Patří mezi ně například původní dřevěný krov výrobní haly,“ uvádí Karel Čajčík.

Dotace, o kterou firma zažádala, činila 22 mil. Kč. „Celkové uznatelné náklady však nedosáhly původně plánované výše. V Programu Reality patřily v té době do uznatelných nákladů jen stavební práce. Například technologie jsme museli zařadit do nákladů neuznatelných,“ vysvětluje Karel Čajčík.

I když ještě zbývá dokončit některé drobné stavební práce, projekt rekonstrukce budovy je prakticky u konce a ve staronových prostorech bývalé textilky dnes opět běží výrobní linky.

   
Bývalá textilka před rekonstrukcí na objekt společnosti Vanad.
Výsledek rekonstrukce.

Rekonstrukce opuštěných kasáren

Výrobce sendvičových panelů, firma P-Systems, se rozhodl pro nákup a rekonstrukci části bývalých kasáren ve Vysokém Mýtě z podobných důvodů. V současných výrobních prostorech již nebylo možné dále zvyšovat produkci a pro nový výrobní program bylo nutné najít jiné místo. Vybraným areálem se stala část bývalých česko-sovětských vojenských kasáren využívaná pro uskladnění bojových vozidel. „Sovětská vojska areál opustila v roce 1991. Po odchodu českých vojáků koncem devadesátých let zůstal areál prázdný a následně byl převeden do majetku města,“ říká k tomu vysokomýtský starosta Martin Krejza. V roce 2006 získala firma nemovitost za zvýhodněnou cenu za podmínky, že zaměstná alespoň čtyři nové pracovníky, investuje minimálně 14 mil. Kč a zvýší obrat. Během přestavby zůstala stát pouze nosná konstrukce haly. Střecha a stěny jsou zcela nové, stejně jako přistavěná část haly. „Všechny stanovené podmínky byly splněny,“ potvrzuje starosta Krejza a dodává: „Bez investice soukromého sektoru bychom se zanedbanými kasárnami jen těžko něco udělali – rozpočet města je omezený.“

Žádost o dotaci připravila pro P-Systems poradenská firma Direkta Group. „Realizace projektu znamená půl kubíku papíru,“ říká s nadsázkou Zdeněk Kulíšek, spolumajitel společnosti P-Systems. Žádost však byla úspěšná a firma získala dotaci ve výši 12 mil. Kč.

Tak vypadal prostor kasáren před výstavbou haly P-Systems.  

Úvěr nebo vlastní zdroje?

Obě firmy projekt částečně financovaly úvěrem. Dotace z programu Reality je totiž vyplácena až po vynaložení nákladů, tedy po realizaci projektu. Mezi povinnosti žadatele patří i prokázání dostatečných finančních zdrojů. „Využili jsme speciální úvěr Ponte od Komerční banky, který v jedné smlouvě pokrývá fázi před i po přijetí dotace. Od našeho bankéře jsme dostali všechna potřebná potvrzení pro žádost o dotaci,“ říká Zdeněk Kulíšek z P-Systems.

Firmy se silným finančním zázemím mohou úvěr využít jen jako pojistku. „Snažili jsme se od samého začátku vybalancovat míru našeho a cizího vloženého kapitálu. Peněžní prostředky jsme čerpali účelově a skutečně uvážlivě. Do dnešní doby jsme využili jen část úvěru. Navíc v momentě, když dostaneme dotaci proplacenou, máme možnost splatit Komerční bance úvěr okamžitě,“ vysvětluje Karel Čajčík z firmy Vanad 2000.

Problémy při realizaci projektu

„Podmínky pro získání dotace byly v roce 2005 mnohem tvrdší než v současnosti. Pokud jsme chtěli mít tuto rekonstrukci částečně dotovanou z operačního programu Reality, nemohli jsme ani o metr navíc přistavět k původním stavbám. Současné programy tohle ale tak přísně nezakazují,“ připomíná Karel Čajčík a dodává, že administrativa projektu byla také jednou z nejtěžších věcí. „V době, kdy jsme začali projekt realizovat, byl velký problém i se stavebními firmami. Stavební trh zažíval takový boom, že najít kvalitní běžnou zednickou profesi byl obrovský problém,“ uzavírá Karel Čajčík.

Dotace v období 2007 – 2013

V programovacím období 2007 – 2013 jsou dotace na rekonstrukce brownfields poskytovány z programu Nemovitosti (Operační program Podnikání a inovace). Od 1. 4. 2008 mohou zájemci elektronicky zaregistrovat svůj projekt. Finanční příděl je oproti předchozímu období několikanásobně vyšší. Jen letos budou rozděleny dvě miliardy korun. „Do programu Nemovitosti jsme si také podali žádost o dotaci na rekonstrukci nevyužívaných zemědělských budov v blízkosti sídla naší firmy,“ říká Zdeněk Kulíšek z P-Systems.

Tempo, kterým se z opuštěných areálů hyzdících česká města opět stávají opěrné body místních ekonomik, se stále zrychluje. Významný podíl na tom jistě mají dotace Evropské unie, díky kterým se finančně náročné projekty firmám rychleji vrátí. Přesto však zůstává mnoho míst, která na zájem podniků a rychlý hospodářský růst teprve čekají.

Mgr. Jan Hanuš
Foto: archiv autora

Autor pracuje v Komerční bance jako vedoucí EU Point