asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Nová centrála ČSOB

01.04.2009
Po téměř dvou letech od dokončení si na novou budovu ČSOB v pražských Radlicích, největší, nejmodernější a vůči životnímu prostředí šetrný administrativní objekt v ČR, zvykli lidé z okolí i přiléhající skalnaté údolí. Zdá se, že si na ni zvykli i ti, jimž je určena – zaměstnanci banky. Zřejmě proto, že na lepší se zvyká snáze.

Budova ČSOB byla krátce před svým dokončením, na jaře 2007, představena veřejnosti jako unikání projekt v měřítku České republiky, a snad dokonce i střední Evropy. Nejen proto, že největší administrativní objekt u nás bylo zapotřebí citlivě zasadit mezi starou bytovou zástavbu okrajové čtvrti Radlice a mělké skalnaté údolí, kterým tady téměř končí Praha, ale i proto, že budova měla svým provozem co nejméně zatěžovat životní prostředí. Ostatně i výběr lokality už byl součástí tohoto záměru.

Kromě maximálního využití přírodních a recyklovatelných materiálů při výstavbě a vybavení domu toho mělo být dosaženo také nasazením inteligentních energetických systémů vytápění a chlazení s minimální spotřebou energie. Projekt i proces výstavby byly prověřovány podle amerického certifikačnímu systému LEED experty, kteří postupně vyhodnocovali jednotlivé parametry šetrnosti stavby k životnímu prostředí.

A jaké jsou zkušenosti z dvouletého provozu? Odpovídá realita předpokladům? „Investor nepožadoval splnění žádných předem daných energetických parametrů, neměl žádnou ctižádost zdolat rekord právě v disciplíně energetická úspornost,“ vysvětluje architekt Josef Pleskot, autor projektu. „Vyžadoval budovu jako celek komplexně vyváženou, skromnou a ekologicky ohleduplnou. Energetická šetrnost byla jedním ze sledovaných parametrů, který se podařil v rozumné míře uskutečnit s ohledem na vyváženost všech ostatních parametrů. Právě za vyváženost získala budova zlaté ocenění LEED. Je-li budova správně používána, je opravdu schopna vykazovat nepřehlédnutelné energetické úspory. Záměry architektů se určitě ve velké míře naplnily,“ doplňuje Josef Pleskot.

Certifikace LEED je mezinárodně uznávané hodnocení ohleduplnosti k životnímu prostředí. Je nástrojem pro měřitelný dopad výkonu budovy a zkoumá pět hlavních oblastí: udržitelný rozvoj lokality, úsporu vody, efektivitu energií, výběr materiálu a kvalitu vnitřního prostředí. Tomáš Hejda, manažer externí komunikace ČSOB, potvrzuje, že budova ČSOB splňuje všechny předpoklady a parametry, které byly v počátku nastaveny. „Samozřejmě jsme se zejména v počátcích v rámci přípravného režimu setkávali s drobnými detaily před nastavením všech systémů, které budovu ovládají. Nyní však vše funguje bez problémů,“ říká Tomáš Hejda.

Průměrný zaměstnanec stráví v nové budově ČSOB třetinu svého života, mnohý manažer i polovinu.
Nejdůležitější proto je, zda se v takto „dokonalé“ budově, navíc s vnitřními dispozicemi řešenými jako open space, dá existovat a pohodlně pracovat. Zatím v podstatě nikdo netvrdí, že ne. Při závěrečném hodnocení budovy pomocí průzkumu mezi zaměstnanci po nastěhování hodnotilo budovu pozitivně 84 procent zaměstnanců. „Mnoha lidem se v nové budově pracuje výborně, mnoha dobře, mnoha snesitelně a samozřejmě že jsou i tací, kterým nevyhovuje. Myslím si ale, že množství vyloženě nespokojených nedosáhlo ani deseti procent,“ říká architekt Pleskot.

Trénink pro otevřené kanceláře
Historky o oteklých očích z umělého osvětlení a letních rýmách z klimatizace se z banky v Radlicích neozývají. Budova je koncipována tak, aby bylo pokud možno dosaženo harmonie mezi maximalizací denního světla na pracovištích a vizuálního kontaktu s vnějším prostředím na jedné straně a eliminací tepelné zátěže ze slunečního záření na straně druhé. Pro novou budovu byl zvolen automatizovaný systém osvětlení, to znamená, že v prostorách, v kterých má regulace světla smysl, se v případě potřeby mění osvětlení podle intenzity světla přicházejícího zvenku.

Projektanti nezapomněli ani na letní, mnohdy nepříjemné ostré sluníčko. Budova má inteligentní systém ovládání žaluzií v závislosti na intenzitě světla, polohy slunce i vnější teplotě. Pro léto je budova koncipována tak, aby využívala pasivních prvků energetického hospodářství, především pevného stínění, vnějších žaluzií a vnějších i vnitřních rolet pro snížení vnější tepelné zátěže.

Čerstvý vzduch je přiváděn inteligentními vzduchotechnickými a klimatizačními zařízeními, je přednostně filtrovaný a není tepelně ani vlhkostně upravený. Přiváděný vzduch je podle potřeby ročního období oteplován a ochlazován, případně je regulována míra vlhkosti. Vlhkost je ovlivňována také systémy vnitřní zeleně. Případné letní chlazení je limitováno na rozdíl vnější a vnitřní teploty nepřevyšující 6 °C. „Cílem je rozumné kopírování přirozených denních a sezonních výkyvů teplot, nikoli vytváření umělého, skleníkového prostředí,“ zdůrazňuje Tomáš Hejda.

Pro některé zaměstnance, zvyklé na tradiční malé kanceláře v historických budovách, mohl činit problémy koncept open space. Součástí přípravy na přechod do nové budovy proto bylo uspořádání workshopů s manažery, kde jim byla vysvětlena důležitost komunikace se zaměstnanci a trénoval se různý přístup podle typu zaměstnance. Situaci také usnadňuje etický kodex chování, který nastavuje mimo jiné i základní pravidla pro společné soužití v otevřeném prostředí. „Manažeři ČSOB, kteří měli nárok na vlastní kancelář, si mohli sami zvolit, zda ji budou chtít. Někteří z nich přitom sedí raději v open space. Zajímavé přitom je, že vybavení pracovního místa členů top managementu se prakticky neliší od vybavení kteréhokoli jiného zaměstnance. Generální ředitel tak používá stejnou židli jako všichni ostatní,“ dodává Petr Hutla, vrchní ředitel lidských zdrojů a služeb.

Jemné řízení

Opatrnost však je namístě. „Open space někteří lidé opravdu nejsou schopni přij­mout,“ připouští architekt Pleskot. „To ale neznamená, že je špatný, právě naopak. Dobře udělaný a dobře strukturovaný open space je dnes jediným správným řešením pracovního prostředí pro soudobou kancelářskou práci. Jeho společenský přínos je nadmíru cennou přidanou hodnotou.“

Usnadněná komunikace v rámci týmu je jednou z hlavních předností konceptu open space, která je citována i představiteli banky. „Současně tento prostor podporuje budování mezilidských vztahů,“ zdůrazňuje Tomáš Hejda. „Sám sedím v open space s ostatními kolegy. Musím přiznat, že přes počáteční obavy jsem si velmi rychle zvykl. Hluk je na daleko menší úrovni, než jsem se obával, kolegové jsou ohleduplní. Především však mohu velmi rychle diskutovat potřebné kroky s ostatními kolegy, což by při jiném uspořádání pracovního prostoru bylo složitější. S odchody zaměstnanců kvůli novému prostředí jsme se nesetkali,“ dodává tiskový mluvčí.

Žádný novátorský koncept, tedy ani nová budova ČSOB, není bez chyby. Zatím se ale zásadní stížnosti neozývají. „Jediným problémem je citlivost, kterou si vyžaduje pro správné provozování. Budova je vybavena rejstříkem opravdu jemných zařízení, jimiž lze ovládat její vnitřní pohodu. Veškeré nedostatky, které se v době provozování ukázaly, se postupně odstraňují, o systémové nedostatky se však nejedná,“ říká Josef Pleskot. „Kuriózním nedostatkem v očích mnoha zaměstnanců jsou karuselové vstupní dveře do jídelny, které ztěžují přístup. Nikdo si však neuvědomuje, že i díky nim se v budově nevyskytuje kuchyňský zápach,“ přidává konkrétní příklad.

„Naše žití v budově bych přirovnal k partnerskému vztahu. Ten je zpočátku také založen na vzájemné důvěře a toleranci. Na to, abychom některé prvky označily jako nefunkční, je tedy ještě brzy. Určité návrhy na zlepšení se samozřejmě objevují. Jde však o projekty menšího významu, které mají jen napomoci tomu, aby se náš vzájemný vztah ještě utužil,“ doplňuje Tomáš Hejda.


Jan Pekař
Foto: archiv agentury Botticelli

Autor je spolupracovníkem redakce.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media