asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Justiční palác v Brně – chyby za dvě miliardy

08.07.2009
Kauza justičního paláce v Heršpické ulici v Brně vykazuje všechny známky zpackané zakázky na veřejnou stavbu. Třikrát vyšší náklady, chyby v zadání a podezření z krádeže architektonické studie, několik trestních oznámení a pokut. Zdá se, že to aktérům kauzy příliš nevadí. Najdou se i tací, kteří jsou s tím, jak se brněnský justiční palác stavěl, spokojeni. „Kauzu z této stavby udělala média,“ říká pro ASB Eduard Hrouzek, obchodní ředitel brněnské stavební firmy Imos, hlavního dodavatele stavby. 

Začněme aktuálním stavem. Stavba justičního areálu je už dokončena. Soudci Okresního soudu v Brně a Městského soudu v Brně, ale i úředníci dvojice tamějších státních zastupitelství, kteří se do budovy měli podle plánu nastěhovat letos v dubnu, mají prozatím smůlu. Budova je prázdná, v areálu chybí nábytek. Antimonopolní úřad totiž zrušil výsledky výběrového řízení, z něhož se měl za 60 milionů korun pořídit.

Brněnskému krajskému soudu tedy nezbývá nic jiného než tendr na vybavení 320 kanceláří, soudních síní, dražebních místností, kuchyněk i prostor pro veřejnost, vypsat znovu. „Pokud by pak vše šlo hladce a výběrové řízení se obešlo bez námitek, stěhovat bychom se mohli na konci září,“ vysvětluje ekonom krajského soudu Jan Lippert. Stejný Jan Lippert, který v roce 2005 a 2006, kdy se stavba justičního paláce v Brně zadávala, byl vedoucího odboru investic brněnského krajského soudu. Nyní média o Lippertovi píší jako o člověku, který na stavbu justičního paláce pouze dohlíží. Krajský soud v Brně je zadavatelem brněnského justičního paláce. Mezitím se přišlo na to, že stavba nestála 786 milionů korun, jak se původně plánovalo, ale zhruba dvě miliardy korun. A nejen to.

Krádež v bodě nula
Citujme ze zápisu České komory architektů (ČKA), v němž se brněnský architekt Jan Sapák vyjadřuje k tomu, jak projekt justičního paláce v Brně přicházel na svět. „Krajský soud v Brně nakoupil za 50 tisíc korun studie v hodnotě pěti milio­nů korun. Účastnila se i architektonická kancelář Burian–Křivinka. Následně ve výběrovém řízení vyhrál Centroprojekt Zlín. Centroprojekt zjevně použil práci architektonické kanceláře Burian–Křivinka. Jde o porušení autorských práv nejen Centroprojektem, ale i krajským soudem.“ Samotní architekti, kteří kvůli tomu podali na zlínskou firmu žalobu, popisují slovy Gustava Křivinky situaci bez okolků: „Prostě vzali naši studii a podle ní postavili barák. Bez naší účasti a našeho povolení.“

ČKA tehdy požadovala, aby veřejná soutěž na zpracování projektové dokumentace včetně studie byla zrušena a nebyly prováděny další, avšak nestalo se nic. Krajský soud v Brně odpověděl, že ČKA nemá co označovat její postup za postup v rozporu s právem. Stejně tak se vyjádřil i Centroprojekt. „Z naší strany žádné pochybení nevidím. My jsme od investora stavby, tedy krajského soudu, převzali projekt a začali na něm s nejlepším vědomí pracovat,“ uvedl ředitel společnosti Vladimír Kudela.

Architekt Gustav Křivinka na dotaz ASB uvedl, že soud o jejich návrh se vleče už několik let. „Nyní jsme před třetím stáním; kdy soud skončí, to nevím – víte, jak zdejší soudy fungují,“ říká Křivinka. Podle něj se v celé věci nic nezměnilo. „Oni kompletně okopírovali naše vnitřní prostorové řešení. Že to vypadá z venku jinak, to s tím nemá nic společného, zvlášť když to vypadá jako nějaká kachlíková kamna,“ nebere si servítky Gustav Křivinka.

Architekt Jan Sapák, který na neregulérnost soutěže tehdy upozornil, se k ní nyní příliš vyjadřovat nechce. „Nevím, jestli vás překvapím, ale na justiční palác v Brně žádná architektonická soutěž nebyla. Pokud jde o ostatní okolnosti, nemohu se k nim vyjadřovat. Ve věci běží autorsko-právní spor a nemohu si dovolit to jakkoliv komentovat, protože jsem soudním znalcem v dané oblasti. Omlouvám se.“

Co se týká Centroprojektu, ten na svých stránkách uvádí brněnský justiční palác pouze ve výčtu svých referenčních staveb v kategorii projektová dokumentace, ale blíže se o něm nezmiňuje. O jeho hospodaření se toho nedá moc zjistit, pouze to, že v roce 2008 dosáhl čistého zisku ve výši 30 milionů korun. Což je meziroční nárůst o zhruba 68 procent. Vyššího zisku firma prý dosáhla díky poklesu nákladů a také růstu produktivity práce.

Dílo beze smlouvy
Ačkoli to mnozí zúčastnění neradi slyší, justiční palác v Brně je často uváděn jako příklad zcela nezvládnutého veřejného projektu, který skončil předražením stavby, a logicky tedy i mnohými podezřeními z korupce. Budova měla původně stát asi 768 milionů korun, ale ministerstvo spravedlnosti postupně rozpočet navýšilo až na 1,8 miliardy korun. Kvůli stavebním pracím Krajský soud v Brně i tuto částku asi o 60 milionů korun překročil.

„Stavbu provázela celá přehlídka pochybení,“ říká kontrolor Nejvyššího kontrolního úřadu Antonín Macháček. Podle něj za to odpovídá brněnský krajský soud a ministerstvo spravedlnosti. A Macháček nezůstane pouze u toho.

„Soud neuzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo na projektovou dokumentaci v souladu se zadáním a vybranou nabídkou. Porušil tím zákon o veřejných zakázkách,“ tvrdí. Chybu spatřuje na straně projektanta stavby, který navrhl řešení objektů náročné z hlediska architektonického, technického i použitých materiálů a zařízení, tedy bez ohledu na hospodárnost budovy.

Krajský soud v Brně dodnes jakékoli pochybení odmítá. Tvrdí, že se v případě justičního paláce od začátku počítalo s cenou kolem 1,6 miliardy, potíž byla jen v tom, že ministerstvo tolik peněz při slavnostním zahajování stavby nemělo. Podle předsedy soudu Jaromíra Pařízka stavbu následně prodražilo například složité geologické podloží nebo předem nevyjasněné dopravní napojení areálu. A také zvláštní požadavky na moderní budovy soudů: třeba sklady pro zabavená auta nebo pohyblivé eskalátory, aby se – kvůli bezpečnosti – na chodbách neshlukovali lidé. Tam, kde to šlo, se prý naopak šetřilo. „Například klimatizace je instalována pouze na osluněných stranách objektů,“ tvrdí předseda Pařízek.

Za kontrolní nálezy Antonína Macháčka, které jasně hovoří o předražené stavbě, se důrazně postavil prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal: „Vyhráli projektanti, kteří nabídli, že justiční areál podle jejich dokumentace bude stát zhruba 800 milionů korun. Když s nimi ale krajský soud uzavřel smlouvu o dílo, tato částka v ní chyběla. Tím porušil zákon o veřejných zakázkách,“ tvrdí Dohnal, podle kterého pak výsledkem bylo, že projektanti, aniž by se zamýšleli nad úsporností stavby, navrhli dům za 2,1 miliardy korun.

Imos pro váš přínos
Společnost Centroprojekt často spolupracuje se stavební firmou Imos Brno. A stejně tak tomu bylo i v případě justičního paláce. Nad otázkou, zda je budova justičního paláce v Brně stavbou povedenou, obchodní ředitel brněnské stavební firmy Imos Eduard Hrouzek nepřemýšlí: „Nemyslím si, že se jedná o promrhané státní peníze. Stačí se jen podívat na tu nádhernou stavbu. V průběhu výstavby jsme byli pod neustálou kontrolou ze strany investora, technického dozoru investora, ministerstva spravedlnosti a dalších kontrolních orgánů, které neshledaly žádné pochybení,“ vysvětluje Hrouzek tehdejší okolnosti realizace.

Hrouzek má jasno i v tom, proč došlo k takovému navýšení nákladů na stavbu justičního paláce. „Myšlenka na výstavbu areálu vznikla asi před 15 lety, ale byla to jen vize bez konkrétního určení místa a velikosti. Až mnohem později byla tato vize uvedena do života předložením investičního záměru a zařazením do rozpočtu kapitoly ministerstva spravedlnosti s celkovými náklady cca 780 milionů korun. Teprve později se ukázalo, že je tato částka nereálná, zejména s ohledem na požadavek navýšení počtu zaměstnanců, soudců, jednacích síní a složitého zakládání na břehu řeky.“

Zatímco mnozí jiní vyjadřují nad průběhem stavby justičního paláce pochyby, ředitel Imosu Hrouzek odbývá všechnu kritiku. „Pokud vím, tak na toto upozornil NKÚ na základě provedené kontroly. Bohužel však nikde nebylo zveřejněno, že na této stavbě nikdy nebyly překročeny závazné ukazatele ministerstva spravedlnosti za krychlový metr obestavěného prostoru pro tento typ staveb. Pokud je mi známo, tak například při výstavbě pražského justičního areálu Míčánky byl tento ukazatel překročen  a nikdo na to neupozornil,“ brání se Hrouzek. A musí se mu nechat, že má pravdu v tom, že k navýšení ceny došlo i v případě pražského Justičního paláce, nikoli však v tom, že na to nebylo upozorněno. NKÚ i v tomto případě jasně uvedl, že pražská stavba v celkové výši za 2,5 miliardy korun byla předražena zhruba o 300 milionů korun.



Studie justičního paláce od ateliéru Burian–Křivinka

Na koho to padne?

Mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Steinerová uvedla, že výstavba justičního paláce začala za minulého vedení ministerstva (ministra Pavla Němce z Unie Svobody), kdy také byly dohodnuty podmínky pro uskutečnění stavby. Nové vedení podle ní o stavbě ihned po nástupu na ministerstvo jednalo, ale v té době už bylo zřejmé, že náklady nebudou nižší než 1,8 miliardy korun. „Cílem jednání bylo proto zvážit, zda ve stavbě vůbec pokračovat, eventuálně najít možnosti jejího zlevnění. Úvahy o zakonzervování stavby byly nakonec zamítnuty,“ uvedla Steinerová.

Nutno říci, že když na ministerstvo přišel Jiří Pospíšil (ODS), začaly velké úspory ohledně nákladů na výstavbu justičního paláce, kvůli nimž klesly zhruba o 80 milionů korun. Zčásti jen tím, že se vyškrtal ten nejokatější luxus – z projektu vypadl například velkoryse vybavený squashový kurt nebo supermoderní centrálně ovládané žaluzie. Soudci a žalobci přišli také o bezdrátové připojení na internet. Ministr Pospíšil kvůli financování stavby dokonce podal loni na předsedu brněnského krajského soudu Jaromíra Pořízka kárnou žalobu. Hlavně proto, že soud neuzavřel dodatek k původní smlouvě se stavební firmou a překročil stanovený rozpočet. Avšak neuspěl s ní.

Pospíšilově snaze se nelze co divit, což potvrzuje i zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu. Ta uvádí, že ministerstvo nebylo schopné zabezpečit peníze na stále dražší projekt. A také, že nedokázalo proplácet závazky krajského soudu ze svého rozpočtu, a proto se kvůli získání chybějících peněz rozhodlo prodat nepotřebný majetek.

Venkovský luxus
Justiční palác v Heršpické ulici se skládá ze dvou staveb. Jedna má sloužit soudům pro Brno-město a Brno-venkov, druhá Městskému státnímu zastupitelství v Brně. Podle zprávy NKÚ se prodražila hlavně stavba dvou podzemních podlaží budovy zastupitelství, jejichž stavbu si soud u stavební firmy objednal až dodatečně.

Dále podle Úřadu pro hospodářskou soutěž porušil brněnský krajský soud při výstavbě justičního paláce zákon o veřejných zakázkách, za což také dostal od úřadu pokutu ve výši 200 tisíc korun. Avšak soud s tím nesouhlasí a plánuje podání rozkladu k předsedovi úřadu. A to i přesto, že úřad v souvislosti s kontroverzní stavbou za dvě miliardy korun zkoumal podstatně menší 60milionový tendr na nábytek, v němž ­také našel chyby a nařídil ho zrušit.

Nic z toho ale nikoho z Brna, ani z ministerstva spravedlnosti v Praze, nepohnulo k tomu vyvodit zodpovědnost ze zakázky na kontroverzní stavbu.

Naštěstí jeho nadšení ze stavby, jejíž cena měla stát přijít původně na necelou miliar­du korun, aby nakonec stála dvě, nesdílí úplně všichni. „Pokud jde o justiční palác, můj odborný názor je, že tato stavba příliš pošilhává po lesku a bídě měst a snaží se při tom naoko šetřit veřejné prostředky. To poznáte na první pohled, když na vás dýchne něco, čemu já říkám – aniž bych se chtěl dotknout jiných architektonických názorů – venkovská představa o luxusu. Justičnímu paláci by možná více slušely méně okázalé lesknoucí se fasády a naopak lepší velkoformátové kamenické prvky a ne kachlíky na rastru určeném pro kachlíkovou keramickou fasádu,“ myslí si brněnský architekt Petr Hrůša.

Daniel Tácha
Foto: Vladimír Škarda

Autor je spolupracovník redakce a editor ­ekonomického vysílání televize Z1.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media