asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Vinařství prošpikované barvami

05.04.2012
Co se stane, když se tradičního vesnického domu dotknou současné materiály a prvky? Pod taktovkou mladých a tvůrčích architektů se zrodí nadčasová architektura ladící s krajinným rázem i lahodící oku městského puritána.
Když se malé rodinné vinařství Krásná hora ve Starém Poddvorově nedaleko Hodonína rozrostlo o další vinice, jeho majitelka Blanka Turečková se rozhodla postavit vedle dvousetletého sklepa nový moderní vinařský provoz. Měla se do něho se vejít jak úroda z pěti hektarů nových vinic, tak také z dalších deseti hektarů původních vinic z viniční tratě Krásná hora. Obrátila se tedy na architekty se svojí vizí budoucího objektu. „Navrhovali jsme pro ni vlastní rodinný dům, oslovila nás proto i nyní,“ říká architekt Tomáš Havlíček z ateliéru Létající inženýři. Investorka si přála postavit vinařství, které by zahrnovalo výrobní provoz i společenské prostory. „Stavba měla být především příjemná, ale také ekonomická a energeticky úsporná,“ představuje původní zadání architekt.





Zpočátku však nebylo ani jisté, kde by měl nový provoz vzniknout. „Realizovaná stavba stojí na pozemku, který byl až asi třetí variantou. Předtím jsme uvažovali o jiných lokalitách: novostavbě uprostřed vinic i rekonstrukci domu v centru obce,“ vysvětluje architekt, co předcházelo rozhodnutí postavit vinařství na stávajícím starém vinném sklepě v původní zástavbě. K objektu také přiléhají vinohrady, jimiž je dnes možné se kochat z hodovní místnosti a letní terasy v horním patře budovy.


 
Vinařství Krásná hora
Místo: Starý Poddvorov, okres Hodonín
Investor: Vinařství Krásná hora, s. r. o.
Architekt: Tomáš Havlíček – Létající inženýři
Spolupráce: Lenka Mikulecká, Jiří Hořínek, ­Pavel Magnusek
Hlavní dodavatel: Equispin, s. r. o.
Subdodavatelé:
  • vytápění, chlazení: A-technology, s. r. o
  • zastřešení:  Svatopluk Stokláska, Ratíškovice
  • okna, dveře: Josef Pintera, Nechvalín
Dodavatel pórobetonových tvárnic: YTONG (Xella CZ)
Plocha: 370 m2
Objem: 2 100 m3
Projekt: 2007–2008
Realizace: 2009–2010
Náklady: 14 mil. Kč včetně technologie

Česká lidová tradice
Představu o podobě stavby měla investorka také. „Přála si, aby stavba měla neorustikální výraz. Navrhli jsme tedy stavbu s jasnou kvádrovou formou, sedlovou střechou a s bílou omítkou doplněnou barevnými skleněnými tvárnicemi,“ říká Tomáš Havlíček a vysvětluje, proč chtěl fasádu prošpikovat luxfery: „Barevné luxfery jsou na českém a moravském venkově tradičním architektonickým prvkem. V případě vinařství jsou ale netradičně využity jako jakési jednotlivé pihy k výtvarnému řešení fasád stavby a zároveň přinášejí světelné efekty dovnitř.“ Utvářejí dekor, který jemně, a přesto důrazně ozvláštňuje průčelí a do interiéru vnáší působivou atmosféru, připomínající možná i kapli osvětlovanou skrze barevné vitráže. Architekta však stálo jisté úsilí přesvědčit stavebníka o jejich významu.

V eseji Regionalismus v současné české architektuře (viz ERA 21 3/2006) Rostislav Švácha cituje britského teoretika architektonického regionalismu Kennetha Framptona: „Cestuji po všech světadílech, překonávám stovky a tisíce kilometrů, a přece mám dojem, že stále stojím na stejném místě. To proto, že se dnes všude rodí stejná globalizovaná architektura. A přece byste z architektury měli poznat, v jaké zemi a v jakém kraji jste se zrovna ocitli.“ Odlišná architektura v různých končinách světa měla svoji logiku, neboť vyrůstala z charakteristických podmínek pro určitou oblast. Svůj význam měl charakter krajiny, podnebí i kultura. Globalismus v architektuře leckdy skutečně – obrazně řečeno – překonává všechny odlišnosti a unifikuje podobu měst. Méně se však uplatňuje na venkově.

Vinařství ve Starém Poddvorově je současnou odpovědí na otázku po výrazu regionalistické architektury dneška. Architekt Tomáš Havlíček nehledal národní styl (jak tomu bylo v některých obdobích 20. století), jen univerzální formu domu navazující na tradiční architekturu českého venkova. Vzdal hold lidovým stavebním formám a tak trochu i tradičním oblíbeným luxferám. Ty byly kdysi symbolem modernosti a v architektuře rodinných domků se objevovaly velmi často, a tak se staly vlastně součástí české stavební tradice.







Modelace a konstrukce
Důležitá přitom není jen forma a vnější podoba domu. „Při projektování stavby jsem bral do úvahy i velikost okolních staveb a měřítko nových budov jsem tomuto přizpůsobil. Proto i velká tanková hala, která slouží jako prostor pro výrobu vína, je řešená jako dvoulodní, neboť požadované vnitřní rozměry byly 10 × 10 metrů,“ říká o svém návrhu architekt Tomáš Havlíček.

Celý komplex vinařství tak tvoří dvojpodlažní vstupní a výrobní trakt. Byl postaven na stávajícím starém vinném sklepě, tanková hala je pro změnu situována na místě bývalého dvorku. Právě toto využití historického viničního sklepu představoval pro architekta nejnáročnější část stavby. Velmi prozíravě si však poradil i s umístěním novostavby mezi stávající objekty a citlivě zakomponoval do svého návrhu pietně restaurovaný objekt historické viniční búdy se sklepem, postavený asi před dvěma sty lety, který dotváří historickou podobu celého areálu. V budoucnu by pak na něj měla navázat ještě stavba penzionu.

Archetypální forma domu jako podlouhlého hranolu se sedlovou střechou se ve vinařství opakuje hned třikrát. Ze dvou takových forem vytvořil architekt dvoulodí s vinařskými tanky. Spojil jej s vyšším, delším a širším objektem, který ve třech svých podlažích slouží jako prodejna, stáčírna, sklad vína, kancelář a místo pro setkání přátel nebo zákazníků.

Stavba kombinuje architektonické prvky slováckého regionalismu s moderním tepelněizolačním stavebním systémem. Je proto zděná z pórobetonových tvárnic včetně stropů s takovými tepelněizolačními vlastnostmi, díky nimž není potřeba dodatečného zateplení fasády. Krovy jsou klasické dřevěné s keramickou krytinou, tanková hala má střechu z AL/PUR panelů.
 
Naplnění idey
Vinařství ve Starém Poddvorově jistě patří k té nejlepší architektuře, která u nás v posledních letech vznikla. Svým odkazem k tradičním vernakulárním stavbám vlastně zároveň odhaluje, o co v českých vesnicích často přicházíme díky vnášení kvazi moderních a městských prvků do architektury několika minulých desetiletí. Ideu stavby nového vinařství tak rozhodně stojí za to následovat. A nejen kvůli teoretizování o čistotě stylu a „správného“ uchopení tradice. „Podle slov stavebníka, který je dennodenně vystaven reakcím lidí, stavbu vnímají velmi pozitivně jak nejbližší sousedé, tak vedení obce,“ pochvaluje si architekt Tomáš Havlíček. A to je v architektuře možná to nejdůležitější.

Řez Řez vstupní částí
Půdorys 1. NP Půdorys 2. NP


Kateřina Kotalová
Foto: archiv Ytong

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

-->-->

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media