asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Vila zaklíněná do skály

02.03.2009
Skandinávský dům má styl obdivovaný po celém světě. Tvary i materiály si dokáže nenápadně propojit se svým okolím. Autorka Villy D na stockholmském předměstí Tyresö uskutečnila vše, co je pro severské architekty téměř posvátné. Za svůj projekt tak, několik měsíců po dokončení, získala ocenění Architekt roku.
Čím nevelká vila vyniká mezi kvalitními severskými realizacemi? Především tím, že její koncepce nezačíná úsilím o splynutí s krajinou, ale postupně k němu dospívá. Přiznává skutečnost, že obydlí je vždy razantním zásahem do přírody. Klínovitým tvarem to ještě více zdůrazňuje – zdola od cesty se zaražený klín ve skalnatém kopci působivě zvedá nad terén.

Nový pohled na severský styl

Sladění kontrastů je důležité nejen v celkovém kontextu architektury, ale i v obecnějším smyslu tolerance a ohleduplnosti vůči jejímu okolí. Díky dřevěnému obkladu, patinováním upravenému na barvu borovice sosny, působí vila tak, jako by už dlouho stála na skalnatém kopci na okraji borovicového hájku. Autorkou tohoto projektu je Rahel Belatchew Lerdellová. Původem je z Etiopie, vyrůstala však ve čtvrtém největším švédském městě Uppsale. Studiem na renomované pařížské École Spéciale d‘Architecture se zařadila mezi její slavné absolventy.

Rahel získala praxi ve Francii, Lucembursku a v Tokiu, ale nakonec se vrátila do své druhé vlasti. Získané znalosti a zkušenosti společně s využitím přírodních procesů jí umožňují vytvářet prostřednictvím architektury nekonečné množství smyslových zážitků.

Právě toto její řešení ukazuje, že příroda je v žebříčku hodnot Skandinávců rozhodně výše než pohodlí a reprezentace. Jedním z mála požadavků mladých manželů, kteří svůj dům pojmenovali Villa D, bylo, aby se při výstavbě jen minimálně narušila skála.

Ze struktury krystalické horniny se stal jakýsi ekvivalent zahrady. Tak jako u nás potěší na cestě k domu pohled na rozkvetlý růžový keřík nebo jezírko s lekníny, zde má silný vizuální účinek skála, která vytváří s dřevěnou fasádou koridor vedoucí od schodů až k hlavnímu vstupu – a nad tím vším jen nebe a koruny borovic.

Po šestnácti schodech se objeví vstup se skleněným přístřeškem – jedním z mnoha technicistních akcentů. Sklo zde není jenom proto, aby přístřešek nezakrýval výhled, jeho uplatnění v projektu má širší význam. Společně se dřevem a skálou vytváří sklo trojici elementárních prvků. Tyto kombinace se v domě opakují v různých podobách, a určují tak jeho celkový výraz.

Vstup vede do privátní části s ložnicemi a malou pracovnou. Do společenské části se vystupuje po dalších jedenácti schodech vedoucích podél skály až na vrchol kopce. Nejprve se ocitnete v hájku šumících borovic. Tam už nekráčíte po dlažbě, ale po jemně praskajícím koberci z jehličí. Přirozeně formovaný prostor umožňuje pohodlný přístup k širokým dřevěným schodům směřujícím na terasu.

Samozřejmě si lze představit i komfortnější a praktický krytý vstup od cesty, který by byl zčásti ukryt pod klínem. Jistě by vedl k dispozici, která by byla z našeho pohledu méně neobvyklá – se společenskými prostorami v dolním a soukromými v horním podlaží. To by však nebyl rozvážný a otevřený severský dům přímo koncentrovaný na nestrojenou krásu okolní přírody, ale „náš“ dům, v němž si obvykle střežíme svůj vlastní svět.

Panoráma na konci stoupání

Za odpočinkem a soukromím se ve vile sestupuje do podlaží jakoby zasunutého do terénu. Velká ložnice, na niž navazují samostatná koupelna a šatna, je jedinou místností orientovanou k cestě. Husté dřevěné zábradlí na lodžii (mimochodem, ve vile je jediné bez skleněné výplně) chrání před cizími pohledy.

Okna dvou menších ložnic s vlastní koupelnou jsou orientována na stranu, podél níž vedou venkovní schody. Jelikož vzadu, vzhledem k řešení přístupu, nemůže být ani slova o soukromé zóně, funkci klasické zahradní, lehčí a neformální fasády přebírá zmíněná boční strana. Její dřevěný obklad má schodovitou dolní linii, což připomíná komunikaci na opačné straně a zároveň vytváří dojem křehké nadstavby na mohutném betonovém bloku.

Vnitřní schodiště, které spojuje obě podlaží, není na horním patře uzavřeno zdmi.
Sluneční paprsky, pronikající přes světlík, tak mohou rozehrávat v obývacím prostoru rozmarnou hru světel a stínů. Redukce elementárních prvků, již jsme mohli pozorovat před domem, měla silný vliv i na interiér – základem je černá a bílá s šedými přechody. Tato koncepce vedla i ke kontrastnímu řešení styku dlažby se světlou dřevěnou podlahou.

Interiér působí vzdušně díky tomu, že od kuchyňské části u terasy se světlost po lodžii v obývacím sektoru zvyšuje až o 90 centimetrů. Zatímco terasa a kuchyň jsou propojeny stejnou dlažbou, což opticky prodlužuje komunikaci v interiéru, druhou lodžii autorka projektu oddělila od obývacího pokoje odlišnou dřevěnou podlahou. Konečnou zastávkou putování po Ville D je obytná lodžie, na niž vede poslední schůdek; po jeho překonání je pro každého odměnou za stoupání panoramatický pohled na lesnatou krajinu.
První podlaží
1 – terasa, 2 – šatna, 3 – ložnice, 4 – pracovna, 5 – chodba, 6 – ložnice, 7 – ložnice, 8 – vstup, 9 – prádelna, 10 – technické zařízení


Druhé podlaží
1 – lodžie, 2 – obývací pokoj, 3 – jídelna, 4 – kuchyň, 5 – terasa


Karol Klanic
Foto: RB Arkitektur

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media