Šumná a bezbranná 2003 – 2007
Galerie(3)

Šumná a bezbranná 2003 – 2007

Fotograf Michael Míček představí padesát dva velkoformátových panoramatických černobílých fotografií z kalendářů Šumná a bezbranná. Výstava, která má poukázat na ohrožené památky a objekty architektury 19. a 20. století v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, tak volně navazuje na televizní seriál Šumná města.

Součástí výstavy jsou besedy s autory a promítání nových dílů seriálu. Architekt výstavy je David Vávra, který je také spolu s režisérem Radovanem Lipusem autorem doprovodných textů a básní. Výstava během roku 2007 a 2008 putovala po českých a zahraničních městech i metropolích. Odstartovala svoji pouť v březnu 2007 v Českém centru ve Vídni, potom byla představena v Brně, Budapešti, Ostravě, Stockholmu, Římě, Tokiu, Úštěku, Bratislavě.

Na závěr své dvouleté pouti po světě zavítá výstava konečně i do Prahy. Slavnostní vernisáž se uskuteční 8. 10. 2008 v 19 hodin v Museu Kampa v Praze za účasti autorů, patronů a organizátorů celého projektu a bude otevřena do 16. 11. 2008. Partnerem výstavy jsou Česká centra a zaštítil ji ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg.

Řekli o výstavě

Zdeněk Lukeš, architekt a historik architektury

V České republice je mnoho krásných památek, ba daleko více než v mnoha krajinách jiných. Jsme na ně také patřičně pyšní. Ale jen na některé – ty upravené, načinčané. Na ty ostatní, které se pomalu rozpadají (pokud už se nerozpadly docela) nebo které byly brutálně přestavěny, moc pyšní nejsme, dokonce se za ně někdy i trochu stydíme. Stydíme se ale asi málo, protože jinak by takových smutných památníků naší lhostejnosti nebylo kolem nás takové množství. Přitom jde často o díla vynikajících umělců. Nejhorší je oblast Sudet, kde se můžete setkat třeba i s bazénem uprostřed cenného hřbitova s klasicistními náhrobky z kararského mramoru, a to prosím jen pár set metrů od nedávno dokončené Stavby smíření – knihovny a synagogy. Tuto scenerii můžete spatřit v centru Liberce.

Tato výstava vznikla na základě mimořádně úspěšného televizního cyklu Šumná města. V tomto seriálu režisér Radovan Lipus a architekt David Vávra postupně představili architektonické dědictví různých míst. Autoři se však rozhodli ignorovat „klasické“ památky – hrady, zámky, tvrze, paláce, gotické a barokní kostely a kaple nebo rázovité lidové stavby. Zaměřili se na téma, které donedávna nikoho moc nezajímalo: na architekturu a urbanismus 19. a 20. století, včetně pohledu na problémy periferií nebo devastací.

David Vávra, architekt

Myšlenka natočit dokument, který měl být rehabilitací ostravské architektury konce 19. a 20. století a především industriální architektury, se zrodil v hlavě Radovana Lipuse v roce 1995 ve formě „street movie“ Šumná Ostrava. A tím zcela náhodně vznikla podoba celého cyklu. U dnešního počtu šestašedesáti dílů jsme se museli už poněkud násilně zastavit. Šumná města vznikala 13 let, hlavní představitel zestárl a zešedivěl. Máme pocit, že po těch letech bychom měli přijít s nějakou jinou formou. Zatím jsme nezmapovali Prahu a Brno, soustředili jsme se na jednotlivá města, teď se možná zaměříme na významné české architekty. Rozhodně bychom neradi rozpustili šumný tým, který vytvořil zvláštní propojenou skupinu, která leccos zažila a ustála. Takže uvidíme, co vznikne.

Radovan Lipus, režisér

Abychom jen během natáčení nevystřelovali osamělé šípy, založili jsme Občanské sdružení Šumná města, které znovu poukazuje na ohrožené stavby. Vydali jsme už čtyři kalendáře Šumná a bezbranná s fotografiemi pěti desítek staveb, o kterých si myslíme, že by zasloužily větší péči. Fotografie Michaela Míčka z kalendářů pak daly základ stejnojmenné putovní výstavě. Její záměr je stejný jako záměr Šumných měst – tedy seznámit návštěvníky s krásou mizející architektury v České republice. Když jsme výstavu připravovali, zjistili jsme, že polovina těch fotografií dnes už neplatí. Z větší části proto, že se s objekty, na které jsme upozornili, něco dělá.

(ph)
Foto: Martin Polák, Tomáš Hendrych