asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví
Partneři kategorie

Revitalizace Bastionu u Božích muk

03.10.2012
Na pražském Albertově se část novoměstských hradeb nedávno otevřela veřejnosti. Architekti Pavla Melková a Miroslav Cikán tu obnovili parter s výhledem na Vyšehrad a restaurací, která bude kromě fyzické potravy poskytovat i tu duševní, neboť záměrem městské části bylo vybudovat prostor i pro pořádání komorních kulturních akcí, výstav či svateb.
Barokní bastion, označovaný římskou číslicí XXXI, vznikl navázáním barokních hradeb na původní gotické a je součástí středověkého opevnění Nového Města pražského, založeného v roce 1348 císařem Karlem IV. Nedobytnost místa byla posílena přítomností kostela Panny Marie a svatého Karla Velikého, který je součástí areálu bývalého kláštera augustiniánů kanovníků v Praze na Karlově. Spolu s pevností Vyšehrad, významnou památkou fortifikace města, tvoří hradby obranný komplex skrytý v nových vrstvách soudobé Prahy.

Oblast zahrad před hradbami byla ve 14. století ponechána jako územní rezerva a zůstala nezastavěná i v době pozdějšího rozšiřování města. Zachovaná linie hradeb dosud jasně odděluje funkční územní celky – Nové Město s kampusem Karlovy univerzity a park Folimanka s částí města pod Vyšehradem. Díky neprostupnosti území vznikla uvnitř centra města periferní, nepřístupná a nevyužitá zeleň. Postupná ztráta významu historických cest a cílů v území sice zakonzervovala místo, ale způsobila i lokální pauperizaci s ní související ohrožení historických památek.

V této neutěšené podobě pustlo místo barokního bastionu až donedávna, kdy městská část Praha 2 vypsala veřejnou architektonickou soutěž na jeho obnovu. Málokdo měl tušení, jaké působivé místo se zde ukrývá za rozpadlou ohradou – nepřístupné, neviditelné. Periferie uprostřed historického centra, ale také oáza uprostřed města, vyklenutá nad údolí. Prostor specifického světla, větru, obrazů horizontu.

Místo k odpočinku i setkání
Bastion u Božích muk se nachází téměř proti vstupu do zahrady Ztracenka, jejíž přestavba byla dokončena vloni. Stavba je tak součástí širší plánované koncepce propojení zelených částí a veřejných prostranství oblasti univerzitního kampusu Albertova, navazujících území Nového Města pražského a Vinohrad. Součástí je také zpřístupnění doposud nevyužívaných a zanedbaných lokalit a vybudování nových veřejných venkovních prostorů s odpovídajícím kulturním a užitným zázemím souvisejících objektů.

Cílem byla úprava veřejného prostranství, dostavba objektu zahradní kavárny a galerie na místě zříceného domu z 19. století, propojení prostoru před a za středověkou hradební linií, oddělující území zahrad a univerzitního kampusu od dalších částí města. Hlavní myšlenkou projektu tak bylo vytvořit atraktivní veřejný prostor pro obyvatele před hradbami i za nimi a obnovit základní vlastnosti ostrožny, místa s širokou viditelností (vidícího i viděného), místa spojení obou stran města, místa k přemýšlení, místa odpočinku, místa akropole přístupné cestami ze všech stran. Místa cíle, místa setkání, místa schůzek, místa k zapamatování, místa koncentrace lidského umění, místa pikniku na trávě, posezení na lavici pod stromem, místa bezpečí.



Skrytá akropole
Revitalizace byla realizována na základě vítězného návrhu z roku 2007. Nový objekt zázemí byl navržen jako podzemní stavba, skrytá akropole, která láká svým obsahem a zpracováním, nikoli viditelností. Je koncipován jako samostatná pevná schránka lastury, vložená do souvrství archeologicky definovaných stratigrafických rovin barokního a nového terénu, bez narušení charakteru fortifikace a pohledové linie hradeb.
Objekt nabízí variabilní využití: univerzální sál pro výstavy, společenské akce či kavárnu, zázemí pro veřejnost a provozovnu. Masivní posuvné stěny umožňují naprosté uzavření baru a ostatního zázemí kavárny a přeměnu v otevřený kulturní prostor. Otevřením prosklených stěn jak směrem do atria, tak směrem do volného prostranství bastionu lze kompletně propojit interiér s exteriérem a vytvořit jednotný neomezený prostor pro pořádání divadelních představení nebo koncertů. Upravená plocha bastionu umožňuje výstavu uměleckých děl v krajině.

Exteriér se díky otevřené čelní prosklené posuvné stěně, obrácené k panoramatu Vyšehradu, stává plnohodnotnou součástí interiéru. Obnovená pohledová komunikace mezi fortifikacemi navazuje na strategickou vzájemnost obou staveb v prostoru města. Propojení území skrze hradby je realizováno průchodem na rozhraní mezi středověkou a barokní zdí fortifikace v místě skrytých středověkých schodů. Nové točité schodiště spojuje bastion s parkem Horská a novou brankou v hradbách dále s parkem Folimanka.

Součástí realizace je i rekonstrukce stěnové kaple z 18. století a doplnění soudobé skulptury Božích muk.



Revitalizace Bastionu u Božích muk
Místo:     Praha – Nové Město
Architekt:     MCA atelier – Miroslav Cikán,
Pavla Melková
Spolupráce:     Peter Buš, Pavel Košťálek
Generální dodavatel:    Swietelsky stavební
Investor:     Městská část Praha 2
Náklady:     35 mil. Kč   
Projekt:     2007–2010
Realizace:     2011

Oživení Karlova
Revitalizace bastionu je první realizovanou součástí rozsáhlého záměru, jejíž velký význam spočívá v nastartování procesu oživení širší oblasti, přivedení obyvatel do lokality, upoutání pozornosti veřejnosti umožňující realizovat pokračování dalších etap revitalizace. Vložení nové pobytové a kulturní funkce do struktury památkových objektů umožnilo jejich záchranu nikoli jako neživých muzeálních objektů, ale jako přirozené živoucí součásti města. Výsledná architektonická podoba je důkazem možnosti spojení památkového přístupu k obnově památkově cenných konstrukcí a přiměřeně sebevědomého současného výrazu nové kontextuální architektury. Stává se tak příkladem možného způsobu práce v oblastech podobného charakteru. Vytvořením současné skulptury Božích muk do obnovené kaple a jejím vysvěcením byl posílen genius loci a navrácen obsah jménu místa.

Kromě kontextuálního doplnění a vyzdvihnutí potenciálu stávajícího prostředí přinášejí nové objekty také prožitek z architektury samotné. Tvarosloví novostavby je elementární, minimalistické a vychází z principů fortifikační architektury. Záměrem je elementárnost prvků a materiálů, nepřidávání ničeho navíc. Mnohovrstevnatosti vjemů bylo dosaženo nikoli kupením detailů, ale naopak ukládáním vrstev vjemů do samotné hmoty a prostoru, které akcentují, iniciují anebo pouze hostí jemné jevy prostředí – proměnlivou barevnost odrazů slunce, temnou hloubku stínů, šelest suchých listů, přechody světla a stínu od nejjemnější struktury k ostrým hranám kontrastu, pomalé stékání rzi po kamenné zdi odměřující čas.

Pavla Melková a Miroslav Cikán(redakčně doplněno)
Foto: Filip Šlapal

Autoři jsou architekti.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Další z Jaga Media