Moderní bydlení v rustikálním šatu

Kontrastující barevnost i rastr vnitřní a vnější fasády vyjadřuje jejich odlišnou funkci. Hrubší struktura vnějšího obalu je ochranným i reprezentativním kabátem, naopak bílá, hladká vnitřní fasáda chrání privátní zónu jako spodnička.

U strahovských stadionů stojí bytový dům, který jako by do Prahy přivál severní vítr ze Skandinávie či Holandska. Vyrostl v loňském roce na pozemku dříve využívaném jako parkoviště a navazujícím na stávající zástavbu pražského Břevnova. Lokalita je to pro bydlení jako stvořená a investor si toho byl dobře vědom, proto již od počátku počítal s projektem bytů luxusních.

Dům je položen na mírně svažitém pozemku v těsné blízkosti veřejného parku, jenž je součástí zeleného pásu spojujícího Strahovskou zahradu s Břevnovem a přes Ladronku i s Bílou Horou. Součástí projektu byla nejen stavba, ale také úprava okolního pozemku se soukromou zahradou a rozšířením tohoto stávajícího parku. Taková velkorysost se však při projektech tohoto druhu rozumí sama sebou, neboť klient neplatí pouze za metry čtvereční, ale také za reprezentativní okolí.

Ornament jako přidaná hodnota
Také domy samotné působí rozhodně reprezentativně. Je tomu tak především díky tmavé rustikální fasádě s ornamenty, jejíž dekor je tvořen cihlovým obkladem poskládaným do zig-zag tvarů. Při pečlivém pozorování je možné si všimnout, že tento motiv se opakuje i v dalších částech stavby. „Důležitou linií návrhu je tradiční zámečnické řemeslo městských nájemních domů,“ říká jeden z autorů projektu Richard Sidej a dodává: „Motiv zig-zag linky odvozený od terasovité siluety domu se objevuje ve skladbě cihelného pásku, v zámečnických výplních zábradlí, slunolamů, dělicích stěn, bran a oplocení.“ Právě stínohra zámečnických prvků na bílých plochách fasády a dlažby odlehčuje a oživuje fasády s terasami.

Architekti se snažili skloubit několik principů vztahujících se k městskému prostoru a kontextu okolní zástavby – vhodné měřítko, umístění domu v uliční čáře, volné nástupní přízemí, kterým je kolonáda s prvky zeleně, a malé nádvoří s průhledem do zahrad. Forma budovy je tak ve shodě s místem na pomezí bloku a solitéru.

Základní hmotu domu tvoří dva hranoly propojené společnou základnou. V té se nachází společné prostory pro parkování a nad nimi se dva bytové domy zdvíhají do výšky pěti pater. Hmota každého hranolu je v jemných stupních odebírána a vzniká tak volný parter – pasáž vstupního loubí a terasy dvorní a zadní fasády.

Dvojce těchto domů je jako by postavena proti sobě, aby tak mohly domy mezi sebou chránit soukromé zahrady náležející k přízemním bytům. Zvenčí má dům jednoduchou formu vyjádřenou tmavým cihelným páskem odsazeným od složitého štítu sousedního bloku. V kontrastu k vnitřní tmavé cihelné fasádě jsou vnitřní plochy bílé, odkryté a bez dekoru, čímž dávají jasně najevo svou funkci – chránit intimní obytnou zónu.
Terasové fasády jsou otevřeny do parku a vytvářejí tak zelený přechodový prvek mezi bytovým interiérem a společným parkem. Tmavá rustikální cihelná fasáda má naopak minimalisticky městský, reprezentativní vzhled se skupinami volně rozmístěných bílých oken orámovaných jemnou šambránou.

Bytový dům Nad Malovankou Místo:   Praha – Břevnov Architekt:   Znamení čtyř – architekti – Juraj Matula, Richard Sidej, Martin Tycar Spolupráce:  Ondřej Rys, Klára Viceníková Investor:   Nad Malovankou, s. r. o. Generální dodavatel:  Metrostav, a. s., divize 6 Užitná plocha:  2 038 m2 Realizace:  07/2009–07/2011

Pohled jižní

Pohled severní

Řez

Velkorysé byty
Uliční část přízemí má podobu krytých prostorů – loubí – kolem vstupů. Hlavní vstup s bránou je umístěn společně s vjezdem do parkovacího suterénu ve snížené úrovni. Za vstupní bránou se nachází schodiště kryté vykonzolovaným objemem domu. Toto schodiště ústí na přízemní plató oddělené od uličního prostoru živým plotem. Plató sestává z krytého loubí se vstupy do obou domů, malého vnitřního nádvoří s domovním stromem (dvojdub) a malé brány do soukromých zahrad. V zadní části přízemí jsou umístěny byty se soukromými předzahrádkami. Na opačném konci (proti hlavní vstupní bráně) se nachází další vstup – bezbariérový, z úrovně ulice. Jednotky v posledním 5. NP mají výstup na zelenou střešní terasu.

Celý projekt zahrnuje pouze sedmnáct bytových jednotek velkorysých rozměrů – od sedmdesáti metrů čtverečních až po několikasetmetrové byty situované ve více podlažích propojených vnitřními schodišti.
Každý z bytů má jinou dispozici s nápaditě řešenými interiéry. Avšak více úsilí spojené s rozdílnou výměrou jednotlivých bytů i podlaží se vyplatilo. V příjemném prostředí pražského Břevnova tak dnes stojí dům, který obstojí ve srovnání s kvalitní bytovou architekturou v celosvětovém měřítku.

Rozhovor s Martinem Tycarem
Na cestu od zakázky k realizovanému bytovému domu u strahovských stadionů na pražském Břevnově jsme se zeptali architekta Martina Tycara, který projekt vedl.

Nebývá samozřejmostí, že architekti dostanou příležitost navrhnout poměrně velkorysý bytový dům, navíc v příjemné lokalitě u parku. Jak se naskytla tato možnost Vám?
S oběma investory jsme se potkali na malé zakázce interiérů bytů jejich předchozího bytového projektu. Na základě této zkušenosti nás přizvali do své architektonické soutěže – vybírali z minimálně tří konceptů. Tento způsob získání zakázky je pro nás cenný – může-li klient porovnat přístupy více autorů, má obvykle ve vybraný návrh větší důvěru, než když osloví jednoho architekta. A důvěra investora v architekta je samozřejmě zásadní.

Takže jste měli volné ruce, nebo měl už nějakou představu o podobě projektu?
Klient rozumí soudobé moderní bytové architektuře, jejíž vzory nalezneme na západ a sever od našich hranic. Jeho projekty jsou pravým opakem veselých barevných domů velkých českých developerů. Jiné zadání nebylo, s výjimkou požadavku, aby každý byt měl svou vnější plochu.

Bylo přesto něco, v čem jste museli ustoupit představě developera?
Určitý čas jsme měli otevřené materiálové řešení fasád, ale jinak jsme měli od investora opravdu maximální
důvěru.

Stavba mi připomíná architekturu ve Skandinávii či Holandsku. Kde jste hledali inspiraci pro architektonický výraz domu?
Architektura se vždy vyvíjí především tam, kde jsou k tomu podmínky. Mnoho staveb v Česku je vlastně více či méně zdařilou citací zahraniční architektury.

Rámcově sledujeme několik zajímavých zahraničních webů o designu, např. londýnský Dezeen, kde byl mimochodem tento dům také publikován, a samozřejmě publikace odborných vydavatelství.

A co ještě determinovalo koncepci břevnovského domu?
Jeho koncept je založen na jakoby terasovitém ubírání hmoty ze základního cihelného kvádru. Vzniká tak pasáž vstupního loubí a terasy, čímž se hmota domu odlehčila.

Zaujala mne i jeho vnější dekorativní fasáda, která kontrastuje s bílou dvorní. Jak vás napadlo ornamentálně poskládat cihlový obklad?
Chtěli jsme poskládat pásek nekonvenčně, tedy nestaticky. Nepředstíráme, že jde o nosnou konstrukci. A také jsme se nechali inspirovat oním terasovitým uspořádáním celé hmoty domu. Tento zig-zag motiv se na stavbě opakuje ještě v několika dalších detailech.

Co bylo nejnáročnější na projektu a co při jeho realizaci? Často je třeba operativních řešení nečekaných situací.
Na projektu bylo náročné to, že jde v podstatě o terasový dům – tedy každé podlaží má jinou dispozici, každý byt jinou výměru. Přes zdánlivou komplikaci mají ale nakonec všechny byty uživatelsky kvalitní dispozice. Při realizaci byly potom nejnáročnější dodavatelem podceněné zámečnické prvky.

A co vás naopak nejvíce těšilo?
Každá stavba má chvíle, které jsou pro zúčastněné těžké, zde jich z našeho pohledu nebylo mnoho. Největší radost jsem nicméně měl a mám ze závěrečného hodnocení klientů, které bylo nezbytnou symbolickou tečkou za několikaletým příběhem této stavby.

Kateřina Kotalová
Foto: Znamení čtyř

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.