asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Když si architektura podá ruku s ekologií

28.07.2014

Dvojdomek architektky Ing. arch. Martiny Příkazské z ateliéru ARCHALI, s. r. o., je zajímavý zejména velmi nápaditým a citlivým zasazením stavby do krajiny. Obytný dům je ze dvou třetin zasunut do svahu a dům s ateliérem naopak podtrhuje své komerční využití. Nezanedbatelným přínosem je rozhodně originalita architektonického řešení, jehož cílem ale bylo, co nejméně poškodit původní přírodu. Ze stavebního hlediska jsou obě části stavby navrženy jako nízkoenergetické. Díky těmto atributům byl projekt oceněn v soutěžích BEFFA 2012 a EGGA 2013.

Pro autorku Ing. arch. Martinu Příkazskou je ekologie a ochrana životního prostředí, v obecném měřítku, koníčkem již od mládí. Ekologii chtěla i studovat, jenže v tehdejších společenských podmínkách neměla šanci se na obor dostat. Proto zamířila na architekturu, ovšem i zde se její zájem nasměroval k ekologii. V doktorském studiu měla téma Ekologie v architektonické a interiérové tvorbě, ale jak sama přiznává: „Před dvaceti lety jsem u státní vědecké zkoušky s názory na trvalé udržení planety působila jako mimozemšťan.“


Od roku 2001 se věnuje vlastní architektonické praxi, ovšem ani zde není prosazování ekologických principů snadnou záležitostí. „Po pár projektech,“ popisuje začátky Ing. Příkazská, „kdy jsem bojovala s prosazením nadnormativních standardů řešení projektů mi došlo, že nejlépe klienty přesvědčím vlastním příkladem. Proto jsem v roce 2004 koupila malou stodolu na Vysočině a rekonverzovala ji na ateliér podle svých představ. Usilovala jsem zde i o šikmou vegetační střechu, ale u sousedů převládl strach z neznámého a ve stavebním řízení vyvolali změnu na klasickou krytinu.“

Souběžně s rekonverzí stodoly na Vysočině se paní inženýrka věnovala také dalšímu pokusu, který nakonec vyústil v nominovaný projekt EGGA 2013 'Vlastní dům architekta s ateliérem'. Teoretické půdorysy byly hotovy, ale bylo nutno najít parcelu, která by byla správně orientovaná a finančně dostupná, což trvalo dlouhých sedm let.

„Architekt, u kterého jsem jako absolventka v roce 1994 nastoupila na první praxi,“ vzpomíná Ing. Příkazská, „mi neustále zdůrazňoval, že se musím umět koukat, že vše bylo již vymyšleno a na mě je, jakým způsobem dokáži mnou získané poznatky namixovat do dobré architektury. V tomto případě je architektura výsledkem mého úsilí vyrovnat se s odkazem avantgardy architektů 30. let i naivní snahy popasovat se s mužským elementem navrhování, což se mi nakonec povedlo. S touto realizací skončila má touha po projektování krabic. Horší na tom je, že klienti je po mě stále chtějí.“

Brněnský projekt 'Vlastní dům architekta s ateliérem' je kompozicí dvou podlouhlých kvádrů, založený na prosté barevné kontrapozici černé a bílé. Dalším výrazovým prvkem je poloha umístění okenních výplní vůči ploše fasády.

Objekt ateliéru u přístupové cesty trčí jako maják, který má kolemjdoucí přinutit zpomalit a svou formou nalákat na spolupráci. Naopak druhý dům, obsahující bydlení, je utajen, ze 2/3 zasunut do svahu, chráníc soukromí jeho obyvatel. Ze stavebního hlediska jsou obě stavby navrženy jako nízkoenergetické, jedná se o systémové zděné domy. Objekt ateliéru je řešen s masivním zateplením, naopak dům určený pro bydlení je navržen jako jednovrstvá zděná cihelná konstrukce.

Objekt ateliéru s půdorysem 7x7 m je příkladem malometrážních kanceláří, které by mohly být i minimálním bydlením. Z technického hlediska se jedná o zděný dům, založený na základových pasech, obvodové zdivo má tloušťku 240 mm, vodorovné konstrukce jsou provedené z pohledového betonu. V 1.NP je podlaha zateplena izolací tl. 250 mm, plochá střecha má zateplení 300 mm a obvodový plášť 200 mm. Instalována jsou okna s parametrem U = 0,7 W/m2K, vytápění je elektrickým kotlem.

„Z pohledu tepelné techniky jde o standardní řešení, aneb lidově řečeno žádný zázrak,“ vysvětluje autorka, „cenný je ale malometrážní příklad, důsledné oddělení parkovací části od vnitřní dispozice, fasáda s odkazem na domky učitelů Bauhausu v Desau, naivní interiér v kombinaci světle modré a smrkového dřeva.“

Objekt s bytem charakterizuje ležatá pozice kvádru. Jedná se o nepodsklepený, jednopodlažní objekt, s plochou vegetační střechou a parkováním vozidel na střeše. Do dispozice objektu se sestupuje po jednoramenném schodišti. Směrem do ulice se otevírá fasáda s ateliérem autorky, byt je zakopán ve svahu a privátní prostor je orientován do uměle vytvořeného pátia.

Oba provozy propojuje konstrukce haly s funkcí zimní zahrady. Stavebně jde o zděnou stavbu z cihelného zdiva tl. 440 mm s keramickými stropy. Založena je na základové ŽB desce, která je v místě ateliéru krakorcovitě vyložená (2,7 m) nad terénem. Z hlediska zateplení je použita izolace tl. 250 mm v úrovni podlahy a tl. 300 mm ve střešní konstrukci. Kvůli černé barvě fasády bylo upuštěno od kontaktního zateplení v rovině obvodového pláště. Okna mají parametr U = 0,68 W/m2K certifikovaný Institutem v Darmstadtu. Objekt je vybaven rekuperační jednotkou s tepelným čerpadlem se záložním elektrickým kotlem, do ateliéru byla kvůli sálavé charakteristice vytápění osazena krbová vložka. Ke vnitřní pohodě přispívá i 100 až 200 mm zeminy s vegetací na plochých střechách.

„Všechny tři jmenované objekty podrobujeme systematickému měření spotřeb energií,“ uzavírá Ing. Příkazská. „Při dodržování průměrné teploty 20 °C v topné sezóně je potřeba na vytápění cca 35 kWh/m2/rok. Samozřejmě máme teplotní výkyvy vnitřního prostředí, neboť kvůli prarodičům, návštěvám či nemocným dětem se musí teplota upravovat směrem nahoru. Ani jeden z domů taky zcela nesplňuje normativní požadavky, jeden má špatný poměr ochlazovaná plocha versus objem objektu, všechny mají příliš mnoho okenních otvorů, možná by mohly mít ještě více technologických prvků, dokonce některé obytné místnosti jsou, dle platných pravidel, špatně orientovány ke světovým stranám. Pro mě však domy nejsou statické, jsou živoucími organismy, u nichž stále hledám další vylepšení, například ve formě vnitřních nafukovacích transparentních okenic, ve venkovním stříbrném závěsu z fotovoltaické plachtoviny na černé fasádě na léto apod.“

Přes uvedené nedokonalosti porota v soutěži BEFFA 2012 ocenila u tohoto objektu vzácný soulad architektonické kvality s funkčními, environmentálními a energetickými parametry stavby, vyzdvihla erudovanost projektantů a zodpovědnost investora a zařadila tento projekt mezi oceněné stavby v České a Slovenské republice v konkurenci 140 realizací.

Marie Urbancová

Foto: ARCHALI, s. r. o.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media