asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Katalánský monolit podle Mecanoo

06.05.2010
Uměním v architektuře by mohla být nazývána schopnost vytvořit takový návrh, který nezestárne v době realizace. Myšleno v porovnání s tím, co v té době existuje ve studiích. Samozřejmě, že mnohé studie jsou vždy ještě o krok dál před stavebními technologiemi. Nizozemské studio Mecanoo a jeho Divadelní a konferenční budova La Llotja ve Španělsku, respektive v Katalánsku, tato kritéria určitě splňuje.  Její návrh vznikl přitom před pěti lety.
La Llotja vyhovuje trendům posledního desetiletí  města se pokoušejí investicemi do veřejných budov spojit více funkcí tak, aby budovy byly schopny částečné nebo úplné finanční soběstačnosti. V tomto případě je spojena kultura a konferenční byznys. Lleida je druhé největší katalánské město po Barceloně. Pro Katalánce jde o velmi prestižní stavbu, která má město zviditelnit na kulturní mapě a proměnit jej v konferenční destinaci.

V roce 2005 k ní proběhla mezinárodní architektonická soutěž, a přestože by Katalánci mohli dát přednost místním ateliérům, nepodlehli nacionalistickým tendencím a první místo získali Holanďané ve spolupráci se studiem labb arquitectura z Barcelony. Základní kámen k budově položil prezident Katalánska José Montilla. Při lednovém otevření pro zvané se hrála Verdiho opera Trubadúr a režisér opery Gilles Deflo si pochvaloval akustiku sálu.

Stín převisu

Koncept budovy vychází nepřímo z morfologie krajiny. Lleida se rozkládá v hornaté krajině mezi nejvyšším bodem na hoře Seu Vella s její historickou katedrálou a nejnižším bodem u řeky Segre. Divadlo a konferenční centrum leží nedaleko řeky Segre stranou centra města. Návrh ateliéru Mecanoo z pohledu širšího měřítka představuje spojnici mezi řekou a horou.

Kompaktnímu tvaru objektu napomáhá obložení z keramických dlaždic různých variant hnědé a pískové barvy, které je důsledně dodrženo na celé fasádě včetně spodní převislé části. Dominantním výrazovým prvkem je pás oken po celém obvodu a tři hmoty vynořující se plynule z čtvercového půdorysu. Jakkoliv stavba vypadá jako monolit, je de fakto rozdělena do několika budov spojených dohromady kuloáry. Se spodním bodovým nasvícením a geometricky přetínanými přímkami zasazenými v dlažbě jako by připomínala v minulosti zobrazované létající talíře, ovšem v hranaté podobě – budova se tak trochu vznáší nad okolním plochým terénem. Je ve spodní části zvláštně odhmotněn a „posazena“ na zem užší stranou.

Pás oken zároveň umožňuje výhled k řece a k náměstí (o ploše 15 000 m2), proto jsou zde logicky umístěny restaurace a bary. Do foyer se lze dostat po bezbariérové rampě. Směrem do městské zástavby je orientováno tiskové středisko, VIP salonky a místnost pro mítinky. Veškerá logistika pro divadlo a konferenční sály je umístěna funkčně a přitom nenápadně.

Převislé první patro poskytuje stín ulici a zároveň skýtá prostranství pro různé společenské události nebo jen dostatek volného prostoru pro publikum odcházející po představení. Vnitřní prostory jsou také velkorysé – foyer by mělo pojmout až 1 600 lidí, taková je totiž celková kapacita sálů (největší koncertní sál má 1 000 míst, konferenční sály 400 a 200 míst). Interiér foyer je pojat velmi stroze. Jsou tu bíle omítnuté zdi, nosné sloupy v tmavě šedé ve tvaru nepravidelného písmene X. Svítidla jsou jednoduchá až industriální. Menší konferenční sály jsou s foyer vizuálně propojeny skleněnými stěnami, které se dají zakrýt.

Sály naproti tomu využívají teplejší barvy a prvky tlumící hluk – designově zjemňují minimalistický dojem z exteriéru budovy i z foyer. Sedadla jsou zde světle červená, tmavě červená a fialová – podle nepravidelného vzoru, podlahy jsou ze světlého dřeva. Výrazně výtvarným prvkem jsou bílé obrysy stromů na zdech, které vznikají podsvícením mléčného skla, a tisíce lístků ve stropních podhledech, kterými také prosvítá světlo. Siluety jsou v negativu „vyříznuty“ do obložení z tmavého tvrdého dřeva a symbolizují ovocný sad. Katalánský kraj je totiž proslulým producentem ovoce. Reflektují to také barvy stěn v druhém podlaží, opět s motivem listů ovocných stromů.

Architekti nezapomněli ani na skutečnou zeleň. Tu představuje střešní zahrada s pergolami, po kterých se budou pnout růže, břečťan a jasmín. Zahrada bude v létě částečně stínit zastřešení a sloužit jako místo pro odpočinek konferenčních hostů.


La Llotja de Lleida
Architekt: Mecanoo
Spolupráce: labb arquitectura, Barcelona
Investor: Centre de Negocis i de Convencions S.A., Lleida; soutěž Městský úřad Lleida
Projekt: 2004–2005
Realizace: 2006–2010
Zhotovitel: Dragados, Barcelona
Statika: ABT by, Delft; BOMA, Barcelona 
Poradci – akustika: Peutz b.v., Zoetermeer; Higini Arau, Barcelona 
Elektroinstalace a strojní inženýring: Deerns, Rijswijk; Einesa, Lleida 
Projektant: Ardevols S.L, Barcelona
Konzultant nákladů: Basalt Nieuwegein; Ardevols S.L. Barcelona 
Protipožární konzultant: Einesa, Lleida 
Náklady na realizaci: 35 000 000 eur (asi 910 000 000 Kč)
Zastavěná plocha: 37 500 m2





Řez




Půdorys 1. NP


Iva Nachtmannová
Foto: Christian Richters

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media