asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Hvězdárna a planetárium Brno

14.11.2012
Na brněnské Kraví hoře je od loňského roku přístupná nově zrekonstruovaná a rozšířená hvězdárna s exploratoriem – multimediálním interaktivním centrem pro popularizaci nejrůznějších věd, především z oblasti neživé přírody. Nejstarší část hvězdárny – otočná hvězdářská kopule – byla dokončena a otevřena letos 6. října.
Autoři architektonické koncepce rekonstrukce a dostavby hvězdárny, architekti Martin Rudiš, Alena Stehlíková a Martin Komárek, o projektu říkají: „Naším úkolem bylo naplnit očekávání z hlediska funkce objektu a současně hledat esteticky působivé architektonické pojetí vyjadřující exaktní a dokonalou, až kosmickou technologii.“ Budova hvězdárny přitom neměla strhávat pozornost sama na sebe, ale spíše vtahovat návštěvníky dovnitř, kde by prostřednictvím důmyslné techniky mohli spatřit vesmírné jevy pouhým okem běžně neviditelné. Nicméně působivý je nejen interiér, ale i vnější plášť budovy, jehož podoba vznikla při počítačovém zpracování digitální fotografie jihočeského lesa.

Z historie
Historie moravské metropolitní observatoře prochází mnoha těžkými obdobími našich dějin. Sahá až do období po první světové válce, kdy se zrodily plány na její vznik, nicméně k jejich uskutečnění (vzhledem k poválečné ekonomické situaci v redukované podobě) mohlo dojít až po druhé světové válce. Původní plány už tehdy situovaly observatoř na v té době lysou Kraví horu, která se jevila pro pozorování hvězd i panoramatu města ideální. Stavba první části areálu – dvojice kopulí – zde začala růst v roce 1948. Během padesátých let vyrostla další část – budova s přednáškovým sálem a malým projekčním planetáriem a v roce 1991 bylo otevřeno velké projekční planetárium, jehož základní kámen byl položen v polovině 80. let. Celý tento komplex, který byl budován více než čtyři desetiletí, nyní prošel rekonstrukcí, započatou v roce 2010, díky dotaci EU ve výši 65 milionů korun a financím z rozpočtu města Brno ve výši 21 milionů korun.

Brána k přírodním vědám
Dnešní budova hvězdárny a planetária zahrnuje vedle rekonstruovaného velkého a malého planetária a přednáškového sálu také další nové části – tzv. exploratorium, pozorovací terasu, velkou a malou pozorovatelnu a multifunkční vstupní halu, která slouží i jako výstavní síň. „Rozhodnutí zbourat nejproblematičtější část původního objektu zformovalo celkový koncept architektonického řešení,“ vysvětlují jeho autoři. Velké a malé planetárium nebylo původně propojené halou ani chodbou, ale pouze traktem s veřejnosti nepřístupnými kancelářemi. Místo něj byla do vzniklé proluky vestavěna třípodlažní část, která umožnila vytvořit přehlednou dispozici s prostornou vstupní halou, exploratoriem a logicky navazujícím přístupem na pozorovací terasu s výhledy na panorama města i hvězdnou oblohu. K severnímu štítu původní budovy byl dále přistavěn dvoupatrový trakt s kancelářemi, propojený s technickým a technologickým zázemím velkého planetária.

Cílem rekonstrukce a dostavby však nebylo vytvořit pouze dům se zajímavými exponáty a programy, ale podle architektů také „dům demonstrující zájem o přírodu, přírodní vědy, a inspirovat tím návštěvníky.“ A autoři k tomu dodávají: „Obdobné stavby obvykle nejsou transparentní, návštěvník je uvnitř uzavřen – nevidí ven. Ale tady jsme uprostřed přírody – parku – a navrhovali jsme budovu osvětlující přírodní historii.“ Proto vznikly velké prosklené plochy umožňující působivé průhledy skrze budovu do parku.

Hvězdárna a planetárium Brno
Místo:     Kraví hora, Brno
Architekt:    Martin Rudiš
Spoluautoři:     Alena Stehlíková, Martin Komárek
Spolupráce:     David Bureš, Roman Strnad,
Jan Vrbka
Investor:     Statutární město Brno, ROP ­Jihovýchod, Evropská unie
Hlavní dodavatel:    Skanska CZ, a. s.
Realizace:    2010–2011
Náklady:     97,4 mil. Kč (z toho dotace ROP Jihovýchod 65 mil. Kč)





Kosmický interiér
I přes členitost stavby a vzájemně se prostupující prostory je interiér přehledný, jednoduchý a snadno čitelný. Velké prosklené plochy přivádí do interiéru dostatek světla a průhled do okolní přírody pomáhá dotvořit přívětivou atmosféru. Převládající bílá barva stěn spolu s modrým povrchem stěny kruhového sálu velkého planetária tvoří „klidný a monotónní prostor pro atraktivní rozměrné barevné plochy prosvětlených obrazů hvězdných krajin, které svou dramatičností a překvapivou výtvarností ovládají prostor a tvoří jeho výtvarný doprovod“.

Uprostřed planetária je ve volném prostoru umístěna třípatrová prosvětlená grafická plocha s pohledem do vesmírné krajiny, která je ústředním prvkem interiéru. Jeho geometricky jednoduchá dispozice a technologické vybavení vytváří dostatek možností různého využití.

V suterénu se nachází tzv. exploratorium – prostor bez denního světla určený pro interaktivní expozice a unikátní způsob vystavování vycházející ze scénického osvětlení. Expozice se tak stávají vizuálně atraktivními.

Jihočeský les z plechu
„Hledali jsme způsob, jak členitý půdorys a různé výšky obvodového pláště sjednotit do logického celku,“ vysvětluje Martin Rudiš, proč zvolili předsazený kovový plášť fasády, který se stal hlavním výrazovým prvkem. „Důležité bylo, aby fasáda svým materiálovým a technickým ztvárněním vypovídala o ideové náplni budovy,“ říká architekt a dodává: „Transparentní obal, přerušovaný pouze velkými zasklenými plochami, tento účel splnil – působí lehce, zároveň jednoznačně. Částečná transparentnost je dosažena perforací, díky níž fasáda mění odstíny, vytváří stíny. Jemná textura dodává stavbě křehkou a odlehčenou estetiku.“





Strukturu fasády tvoří kazety vyrobené z hliníkového perforovaného plechu opatřeného speciální stříbrnou barvou. Idea formálního ztvárnění pláště vznikla zcela náhodně při počítačovém zpracování digitální fotografie jihočeského lesa. Díky posterizaci vytvořily kmeny stromů svisle pruhovanou plochu s různě intenzivními barevnými pruhy. Černobílé provedení této struktury bylo potom v radikální zkratce převedeno do zapamatovatelné výtvarné formy.



Na brněnskou Kraví horu se tedy mohou návštěvníci vydat nejen do planetária – a do možná dokonce nejmodernější hvězdárny ve střední Evropě – na průzkum vesmíru, ale také na průzkum kvalitní architektury. Autorský tým architektů (Martin Rudiš, Alena Stehlíková a Martin Komárek) přeměnil brněnskou hvězdárnu v místo průniku umění, vědy a vzdělávání, které přitáhne k přírodním vědám širokou veřejnost a zároveň obohatí veřejný prostor parku Kraví hory v moravské metropoli.







Kateřina Kotalová
Foto: Filip Šlapal

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media