Dům z horského modřínu
Mladí manželé si přáli zejména otevřený prostor interiéru, co nejvíce propojený tak, aby se rodinný život odehrával společně – v domě tedy vznikla v podstatě jedná velká a také vysoká místnost s otevřenou dispozicí, doplněná několika menšími pokoji.
Původním záměrem nebyla pouze prostorná vila, ale také stavba velkorysá v samotném pojetí, které je skutečně velmi neobvyklé, a dá-li se ještě dnes toto slovo vyslovit, snad i avantgardní. Přesto ale svojí tradiční siluetou, provedením, materiály i tím, jak bezprostředně je spojena se zelení, působí téměř jako archetyp. Jak asi lidé začínali stavět, když opustili kočovný způsob života? Z dostupných materiálů, v těsném spojení s bezprostředním okolím – takové domy můžeme ještě dnes vidět například ve Skandinávii a také třeba za Uralem: kámen, dřevo a zelené střechy.Podle Julie Verne
Dřevo v kombinaci s cihlami, sklem, tahokovem, lehkým kovovým zábradlím s lanky a vloženými galeriemi, jejichž podlahy ze subtilní překližky se v otevřeném prostoru téměř vznášejí, vytváří zcela ojedinělý typ interiéru. Tato třípodlažní stavba s otevřenými dispozicemi v podstatě odpovídá již léta známému a oblíbenému typu obytného prostoru, jehož základem je velká místnost určená celé rodině, většinou spojená i s kuchyní a jídelnou. Její součástí bývá také schodiště, řešené každým autorem trochu jinak, tedy téměř pokaždé originálně. Schodiště pak hlavní místnost domu otevírá do galerie, často využité nejen jako komunikační prostor mezi soukromými pokoji, ale třeba také jako pracovna.
Zde je stejná koncepce dořešena tak, že se na první pohled může jevit spíše jako hra na samé hranici možného. Jako by nic tu není pevně dané. Otevřenost, lehkost některých prvků a variabilita působí téměř v rozporu s tím, čemu jsme uvykli. Tedy zdánlivě neotřesitelným zdem, pevným schodům, patřičně silným podlahám. Ale právě tímto pojetím je stavba velmi současná. Jistotu svým obyvatelům poskytuje samotným provedením a dobře zvolenými materiály. Zároveň jim však také dává možnost prožít si vlastní dům jako celek, který mohou dotvářet. Nikoli náhodou si majitel této dřevěné vily přál mít v pokoji dostatek prostoru pro kulečníkový stůl. Kulečník je hra a hrát si zde může třeba také s hudbou, barvami, designem nábytku, žaluziemi na oknech. Manželé, kteří tu bydlí, jsou naprosto spokojeni s tím, že stojí-li na galerii pod střechou, jsou zároveň přítomni i v „obýváku“ dole. Přitom vidí nejen do zahrady, ale do širého kraje kolem, a chtějí-li kousek soukromí (a kdo by po něm občas silně nezatoužil?), mají k dispozici pokoje, kterým bylo určeno místo při východní fasádě domu. Nezbytné zázemí poskytují prostory lineárně řazené při severní stěně stavby. Podíváme-li se na výkresovou dokumentaci, může nás překvapit její lapidární jednoduchost, která ve výsledku působí jako výtvarné dílo. Tedy opět jakási hra. Půdorysy i řez tvoří čisté obdélníky, pravidelně dělené řadou konstrukcí. Velmi přehledné, přitom dokonale promyšlené. Na místě samém mě o tom přesvědčily právě ty momenty, které občas bývají řešeny jaksi mimochodem. Umístění a velikost koupelen a jejich vybavení, šatny, prostory pro domácí práce a kotelna. Tady najednou cítíte, že dům byl projektován velmi vážně, což s pojetím hry není v žádném rozporu. Vážně bereme hru, která je dobrá, baví nás a dokáže nás strhnout.
Místo pro život
Název stavby: rodinný dům Květnice
Klient: soukromá osoba
Autor: MgA. Kamila Amblerová
Spolupráce: Prof. ing. arch. Martin Rajniš (konstrukce dřevěných prvků), ing. David Vytvar (stavební část), ing. Ivan Píša (statika)
Design a návrh interiérů: MgA. Kamila Amblerová
Generální dodavatel: HOS, s.r.o., ing. Jaromír Houska
Subdodavatelé: Firma Černý – tesařství, Jan Silovský – zakázkové zámečnictví a klempířství, Truhlářství Litera, s. r. o.
Podlahy: Šesták, s. r. o., cementové stěrky Fa Jiří Moc, osvětlení Alpamayo, s. r. o.
Zastavěná plocha: 133 m2
Zastavěná plocha celkem: 250 m2
Obestavěný prostor: 940 m3
Projekt: 2003 – 2004
Realizace: 2004 – 2006
Materiály: cihla plná pálená, dřevo – horský modřín, lepené smrkové vazníky, ocel pozinkovaná, pohledový železobeton, staré dřevěné železniční pražce Zdivo: V 1. NP obvodový plášť– cihla plná pálená na MVC 5 v interiéru pohledová. Vnitřní stěny jsou omítané. Příčky ve 2. a 3. NP sádrokartonové. Střešní krytina: hydroizolační pás Graviflex 2000 na bázi SBS modifikovaných asfaltů pro zelené střechy Dřevěná eurookna osazená do vnějšího líce fasády. Skleněné štítové fasády jsou atypické, vyrobené na míru, hlavním nosným prvkem je smrkový horizontální vazník probíhající po celé výšce okna s vloženými horizontálními paždíčky. Na vyfrézované tzv. nosy se osazují skleněné tabule, které jsou fixovány ocelovou pozinkovanou pásovinou připevněnou do dřevěných rámů. Pásovina je podložena bitumenovou páskou s hliníkovou vrstvou. Truhlářsky vyrobené dveře, interiérové otvíravé bezobložkové, futro 50 x 50 mm zalícované z obou stran s tloušťkou křídla dveří, u vestavěných skříní dveře posuvné. Podlahy: 1. NP – dřevěná třívrstvá masivní podlaha javor, tl. 15 mm, povrchová úprava olej. Pokoje ve 2. a 3. NP – tříparketa, javor horský, povrch olej. Galerie – lakovaná překližka. Lávka ve 3. NP – pororošt. Koupelny a tech. místnosti – cementová stěrka Ardex B10. Vzduchotechnika, vytápění, elektroinstalace: vytápění – tepelné čerpadlo voda / voda V 1. NP podlahové topení médium voda doplněno litinovými tělesy, v koupelnách elektrická podlahová rohož v kombinaci s otopným žebříkem s elektrickou vložkou, v jednotlivých pokojích otopná tělesa. |
Hana Vinšová
Foto: Andrea Lhotáková