asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Dům ponořený do svahu

18.08.2010
Originální výrok, že v jednoduchosti je krása, určitě pokaždé naježí nejednu obrazotvornost… Co ale napsat, když se architekt ani trochu nesnaží rozčlenit fasádu či zaujmout neobvyklým tvarem. Domácí tvrdí, že komplikovaný interiér je nebaví a dům orientovaný okny výhradně na jih je neomezuje. Ani kousek postmoderny, jen funkcionalismus, a k tomu ještě i ekologický a schovaný pod zatravněnou střechou na malebném pahorku na moravském venkově! Kdo se podívá na střechu z kopce, ten vidí jen svah, který se líně roztahuje do malé plochy. Na něm se sluní osamělé sluneční kolektory natočené na jih a nenápadně obklopené několika technickými vývody nad úroveň lučního porostu.
„Fototermické sluneční kolektory nám ohřívají vodu,“ ukazuje David směrem k panelům. Malé technické seskupení působí trochu bizarně a trochu jako plechové houby po dešti: „Terén na střeše jsme už sice upravili, ale na dokončení čekají jednotlivé přestupy přes střechu,“ vysvětluje dále David a vede nás po střeše podél oblých zasklených příklopů světlovodů. Ty se i v podmračených dnech starají o prosvětlení místností v útrobách domu, kam se nedostane světlo ze zasklené jižní fasády. Ze střechy na ni nelze dohlédnout. Před chodci po střeše se ukryla pod atikou, která čeká už jen na zábradlí. To bude nezbytné, zejména až se jejich dcera naučí chodit. Dva ze světlovodů vedou světlo do chodeb, prostřední zase osvětluje koupelnu uprostřed dispozice domu. Vyhneme se odvětrání kanalizace a vývodem vzduchotechniky, jež chrání stříšky, a ujišťujeme se, že jsme na pevné půdě a že komín, který nejvíce převyšuje úroveň terénu, odvádí spaliny z krbu umístěného uprostřed obývacího prostoru přímo pod námi.

Hlavní projekt: Ing. Marek Ranocha ze Zlínské projekční kanceláře
Začátek realizace: březen 2007
Ukončení stavby: říjen 2007
Kolaudace: duben 2009
Zastavěná plocha: 180 m2
Technické vybavení: sluneční kolektory, vzduchotechnika, rekuperace
Stavební materiály: železobeton, cihla POROTHERM, přední fasáda – cembonit

Originálně nenápadní
Mají dům, který do sebe vtahuje sluneční energii. Tepelnou pohodu obydlí hlídá patřičně velká čepice ze zeminy: „Nejprve nás nadchla lokalita a posléze jsme si nastudovali fakta o slunečních domech zapuštěných do svahu. Když jsme parcelu kupovali, přibalili nám i projekt, který jsme postupně upravili tak, aby se co nejvíce přiblížil naší představě. Dispozici jsme s Alenou pozměnili a přizvali jsme k tomu našeho kamaráda, který právě studuje architekturu. Kvůli vyladění všech změn jsme oslovili zkušeného architekta, který nám začistil fasádu a zbavil nás konstrukčních neduhů. Železobetonové stěny drží svah ze severu a z boků, čelní stěnu tvoří kromě zasklených ploch cihlové zdivo. Dům tepelně zaizolovali na vnější straně betonových stěn tak, aby čerpal energii ze svahu, ale nenechal se od něho vysávat v době, kdy teplota okolní půdy klesne na 10 °C. „Spoje mezi cihlovým a betonovým zdivem řešil odborník,“ zdůrazňuje David a současně nás nenechá na pochybách, když se ptáme na obdélníkový půdorys domu.

„Může se jevit jako nepraktický, ale nám se líbí vcházet z terasy přímo do srdce domu.“ Vchod z konce ulice využívají jen při příjezdu autem. Rodinný život se odehrává v přední části domu. Obývací pokoj propojili s kuchyní, ze které volně vybíhají chodby ke koupelnám, ložnici a dětskému pokoji. Obytný prostor chrání před letními paprsky žaluzie a zanedlouho je doplní pergola. Interiér domu se vyznačuje sympatickou dávkou surových povrchových úprav v podobě betonového stropu, který zdobí stopy po bednění nebo přiznané struktury OSB desek, kterými se obkládaly stěny společenského prostoru. Příjemný kontrast k této přímočarosti tvoří stěny, na kterých se vyjímá stucco.

Ponořený do svahu
Odborníci tvrdí, že při dodržení projektu vznikne z domu chráněného zeminou a vegetací pasivně-solární stavba s pětinásobně nižší průměrnou tepelnou spotřebou (15 kWh/m2 za rok), než jakou má běžný moderní dům. Ušetřit se dá i na koupi pozemku, který ve většině případů pochází z nabídky levných parcel jinak nevhodných pro klasickou výstavbu nebo zemědělské využití.

Tato obydlí, připomínající zelené zásuvky, se nevnucují, nepřetvářejí krajinu, ale nechají se do ní uložit a uspat pod přikrývkou z navezené půdy a travnatého porostu, které je zvukově izolují. Takové bydlení nemá časově ani finančně vysoké nároky na údržbu. Zastánci zatravněných a do svahu zasazených obydlí tvrdí, že jejich zeleným domům neublíží větrná smršť ani krupobití, že snáze odolávají požáru a selhání veřejné infrastruktury. Výpadky elektrické energie je nepřekvapí ani v zimě. Dům si dokáže i za těchto podmínek udržet na delší dobu teplotu nad 20 °C. Dům ponořený v zemině a přikrytý vegetací sice není výrazně levnější než ekonomický rodinný dům postavený běžným způsobem, ale určitě jde o výhodnou investici s rychlou návratností.

V zemljankovém obydlí lze topit dřevem, uhlím, plynem či elektřinou podle místních možností. Výhodou však je, že domu stačí na vyhřátí kotel s nižším výkonem a především s menší spotřebou paliva. Dům v Jižním Chlumu, podobně jako jeho blízcí sousedé, využívá jako zdroj tepla a teplé vody sluneční kolektory. Nazmar nepřijde ani odpadní teplo, které se díky automatické regulaci nashromáždí v akumulačním zásobníku. Ten teplo odevzdá větrací jednotce určené k teplovzdušnému vytápění i systému na rozvod teplé vody.

Výhody přírody a technické vymoženosti
Zásadní výhodou stavby je princip přirozeného využití tepla naakumulovaného zeminou, která obklopuje konstrukci domu, a tak zajišťuje celoroční tepelnou pohodu i bez použití drahých a provozně složitých topných a klimatizačních systémů. K doladění teploty stačí i méně výkonná zařízení v součinnosti s alternativními zdroji energie. Vše bude fungovat a přinášet předpokládané výhody jen v případě, že zemní zásuvka je vhodně projektována a kvalitně zhotovena. Čas a prostředky vynaložené na získání informací o takovém projektu ušetří náklady při realizaci a ochrání před zbytečným odstraňováním chyb. Ty se mohou projevit při nedodržení:
  • konstrukčních pravidel pro navrhování domů chráněných zemí,
  • geologických a místních podmínek,
  • vhodných stavebních materiálů a technologií,
  • vyhotovení drenáží, hydroizolací a tepelných izolací,
  • řešení zásypů a opěrných zdí,
  • realizace zelené střechy,
  • vyřešení vytápění a větrání interiéru,
  • použití nepálené hlíny v interiéru,
  • ekologického čištění odpadních vod.

Domy přikryté půdou nevyužívají, jak by se na první pohled mohlo zdát, mimořádné či zvláštní tepelněizolační vlastnosti zeminy. Ta právě nemá dobrou pověst jako izolátor; pokud navlhne, chová se jako vodič tepla. Zemina však funguje jako dokonalý akumulátor, který uchovává teplo. Pod jejím povrchem se už v dvoumetrové hloubce celoroční průběh teplot ustálí tak, že domy ponořené do svahu se v zimním období jakoby přesouvají o mnoho kilometrů na jih. Lednová teplota půdy se v této hloubce pohybuje okolo 10 °C, a to i v případě, že teplota vzduchu ve stejné době klesne třeba i na –20 °C. Potom si dům obklopený zeminou hoví v prostředí s teplotou o 30 °C vyšší než jeho o několik ulic vzdálení sousedé s běžnými nadzemními konstrukcemi. K tomu, aby se dosáhlo příjemné pokojové teploty (22 °C), stačí v této ekologické zemljance ohřát interiér jen o 12 °C nad teplotu okolí.

Nadzemní dům však potřebuje ke stejnému teplotnímu komfortu překonat teplotní rozdíl 42 °C. Energetik ví, co znamená snížit ve spotřebě energie rozdíl mezi teplotou exteriéru a interiéru třeba jen o jediný stupeň! To, že zem je dobrým vodičem tepla, způsobuje, že okolní zemina se snaží odvést teplo z interiéru a vyrovnat ho na svých stálých 10 °C. Aby se to nestalo, je nezbytné vyladit konstrukci domu. Skladba obvodových stěn, konstrukce podlahy, základů a podobně se musí též chovat jako tepelný kondenzátor, jehož teplotu můžeme podle potřeby dobře regulovat. Oddělit, a tedy odizolovat hmotu domu od tepelně vodivé země se ukázalo jako nejlepší způsob regulace teploty. Obvykle se izolace z tuhé pěnové hmoty umístí na vnější plášť domu. Pokud by se někdo rozhodl umístit izolaci na vnitřní povrch stěn, způsobí, že tím dům nejen ztratí tepelnou kapacitu asi 100 tun obvodových zdiv, ale navíc může půda, zvlášť v menších hloubkách, v místech styku s chladnou stěnou přemrzat a postupně se v těchto částech konstrukcí mohou projevit poruchy.

V létě se okolní půda přemění v zásobník chladu. Nejvyšší letní teplota se v dvoumetrové hloubce pohybuje okolo 15 °C. Potřebnou teplotu dorovná sluneční záření, které se do interiéru dostává skrz okna obrácená na jih, a teplo generované lidmi, domácími spotřebiči nebo vařením. Klasický nadzemní dům se ve stejné době buď přehřívá, nebo vynaloží velké množství energie na klimatizování. Mimořádný chladící efekt poskytne v letních horkách zelená střecha. Několikadecimetrová vrstva zeminy díky respiraci porostu a odpařování vlhka z půdy účinně chladí střechu, a tím i interiér domu.
(Helena Frkalová, Zelené bydlení)

Marina Ungerová
Foto: Dano Veselský

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media