asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Bytový dům oceněný hlavní cenou Grand Prix architektů

17.06.2011
Že lze v historické části Prahy vytvořit odvážnou a atraktivní architekturu, která nejde proti kontextu okolní zástavby, o tom svědčí bytový dům s tělocvičnou Lodecká, který získal letošní cenu za architekturu Grand Prix architektů. Autory oceněné stavby jsou Petr Burian, Jan David a Petr Malinský ze studia DaM.
Grand Prix architektůHistorický střed Prahy je velmi citlivým prostorem. Situovat sem novou výstavbu je jako chůze po napjatém laně a jen velmi zodpovědný přístup může vést k tomu, aby tento prostor nebyl necitlivě degradován. Ačkoliv i v případě bytového domu v Lodecké ulici na kraji Petrského náměstí vznikla proti nové výstavbě opozice místních obyvatel, tentokrát je možno konstatovat, že se dílo zdařilo a nový nárožní dům se ukázněně včlenil do stávající zástavby. Ukázněně ale v žádném případě neznamená bezvýrazně. Naopak vznikla stavba invenční, a byť vizuálně převládá šedý beton, rozhodně to není stavba svým výrazem šedivá.

Ragtime v šedé
Šedá barva je pro dům charakteristická. Fasáda členěná v pravidelném rytmu obytných buněk je obložena sklocementovými deskami v různých odstínech šedé s doplňky ze stříbrošedého kovu. Rovněž uvnitř domu vládne na schodištích i podestách šeď pohledového betonu oživená jen oranžovým označením jednotlivých pater. Pouze podzemní prostory tělocvičny a přilehlých prostor hýří barvami – v tělocvičně dominuje starorůžová, šatna je naopak vyvedena v ostře oranžové, sprchy zase ve svítivé zelené. Zatímco elegantně šedivá fasáda napomáhá civilnímu výrazu domu, minimalistické pojetí vnitřních komunikací je sice esteticky zajímavé, svými betonovými povrchy však může na obyvatele domu působit až příliš stroze.

Tělocvičnu doplnily byty
Na nárožním pozemku, který byl využívaný jako školní hřiště, měla původně vzniknout tělocvična pro sousední školu, protože však tento pozemek na nároží ulic Soukenická, Barvířská a Lodecká byl již od počátku novodobé předválečné regulace – jak patrno ze soudobých plánů i realizovaných sousedních budov – plánován k zastavění, navrhli nakonec architekti na této parcele víceúčelový bytový dům s malometrážními byty, které mají být pronajaty městskou částí jako startovní stabilizační byty zaměstnanců města, jako jsou učitelé, strážníci apod. Zároveň byla v domě umístěna školní tělocvična sousedící se základní školou J. G. Jarkovského. Vstup do tělocvičny je těsně napojen na školní budovu lehkým spojovacím krčkem, aby se obyvatelé domu nesetkávali s uživateli tělocvičny. V přízemí jsou pronajímatelné nebytové prostory pro obchod, služby či kanceláře. V podzemí je zajištěno dvanáct parkovacích stání.


Dům-stavebnice
Z urbanistického hlediska se podle autorů stavby navržená hmota nové budovy podřizuje logice regulace, která přišla se zástavbou 30. a 40. let 20. století. Zároveň s dokončením započaté uliční fronty Soukenické ulice se nový objekt snaží akcentovat svoji nárožní polohu strukturou vysazených arkýřů. Směrem ke škole je snížena o dvě patra tak, aby se novostavba v tomto místě dostala pod úroveň hlavní římsy školní budovy.
Neobvyklý je celkový koncept návrhu domu, který je postaven na principu stavebnice z prostorových jednotek. Přítomností sálu diktovaná poloha vertikální komunikace předurčuje typ dispozice s otevřenou horizontální chodbou.

„Mezi jednotlivé vrstvy patrových desek jsou vkládány objemy odpovídající svou velikostí bytovým jednotkám. Tam, kde je třeba objem hmoty zředit, podřídit se sousedním objektům, poskytnout více světla, vzduchu, vytvořit netradiční otevřený prostor pro vzájemný kontakt obyvatel, tam jsou články stavebnice vynechány. V poslední vrstvě je skladebné těleso jednotky díky mezonetové dispozici bytů protaženo na dvojnásobnou výšku – korunu celkové kompozice. Z hlediska geometrie přebírá celá skladba ortogonalitu Barvířské ulice – tím že tato ulička není na Lodeckou kolmá, je do celku vneseno napětí v podobě postupně povysouvaných krabiček,“ píše se v autorské zprávě.



V domě se nachází 33 bytových jednotek, většinou jde o malometrážní byty o rozloze kolem 30 metrů čtverečních. Pouze menší část bytů je mezonetových s dvojnásobnou rozlohou. V pozici umožňující příčné provětrání a díky převážně jižní orientaci i velkorysému prosklení umožňujícímu přístup světla, mají byty standard a kvalitu plnohodnotného současného bydlení.

V přízemí autoři projektu využili translucidní skleněný plášť, který je jednotný jak pro zapuštěný objem sálu tělocvičny, tak pro ostatní využití parteru. „Jeho rozsvícená večerní podoba má umocnit dělení kompozice na křehký a nehmotný, veřejně využívaný parter v kontrastu ke kompaktním kubickým jednotkám bydlení ve vyšších podlažích,“ říkají autoři projektu.


Dům v Lodecké využívá levné materiály, ale architekti trvali na precizním zpracování detailu: sendvičový plášť je krytý sklocementovými deskami, využívá se pozinkovaná ocel, profilované skleněné tvárnice. Okenní rámy jsou dřevěné. Zeleň je do objektu vnesena částečným osázením plochých střech i výsadbou popínavek při vnitřních stěnách jižně orientovaných společných teras.
-->-->
Autor projektu architekt Petr Burian nám zodpověděl několik otázek:

Investorem domu byla městská část Praha 1. Byl veřejný investor velkorysejším zákazníkem, než by byl případný soukromý developer?
Jednalo se o trochu jiný vztah, než na jaký jsme zvyklí u soukromých developmentů, které tvoří naprostou většinu zakázek DaM. O velkorysosti se dá určitě na straně radnice hovořit v tom smyslu, že akceptovala řadu námi předložených řešení s důvěrou a nevelkým počtem vlastních vstupů. Ty se odehrály zejména na počátku při definování programu a poté v precizování standardu. Ale na rozdíl od soukromých investorů zde téměř odpadlo kritérium líbí – nelíbí.

Získala podle Vás stavba ocenění Grand Prix i proto, že jste nemuseli stlačit náklady na minimum a mohli si tak dovolit uplatnit zajímavé nápady a dát domu svébytný výraz?
Do určité míry to tak může být. Zjednodušeně řečeno, veřejný investor nemá tak úplně v popisu práce popisovat a řešit výraz. To je jaksi mimo kolonky. Řeší náklady, řeší funkci, provoz. Důležité ale bylo, že u námi navržených řešení investor trval směrem k dodavateli stavby na dodržení projektu.

Jak se vám s investorem spolupracovalo?

Spolupráce s investičním oddělením radnice byla výborná a totéž musím říci o vedení školy. Podpora projektu a tah na bránu směrem k dokončení byly znát.

Bylo obtížné začlenit stavbu do kontextu místa v historické části Prahy?

Určitě to jednoduché nebylo. Byli jsme si toho vědomi od počátku a záměrně jsme se snažili důsledně zůstat v kontextu. Nekřičet a zdržet se výrazných gest. Drželi jsme okolí výškou, tvarováním, barevností i civilním výrazem.

Poněkud neobvyklá je víceúčelovost domu, zejména spojení tělocvičny s funkcí bydlení. Představovalo to technický problém? Vyžádalo si to nějaké specifické řešení?
Mix funkcí se promítl jak do dispozice domu, tak do konstrukčního systému. Objem sálu tělocvičny de facto vytlačil vertikální jádro na kraj budovy a do značné míry předurčil použití principu pavlačové dispozice. Nad tělocvičnou, v ní i pod ní je zcela odlišný konstrukční systém související s velkým rozponem sálu. Obvodová nosná konstrukce tělocvičny je takový převodník svislých sil mezi světem nad a pod.

Jaké materiály byly užity při výstavbě, z čeho je konstrukce domu, jak byl využit pohledový beton?
Nosná konstrukce je monolitický železobeton, kde vrchní bytová podlaží nesou mezibytové stěny kolmé na Lodeckou. V parteru a spodní stavbě se pak stěnový systém mění v kombinaci stěn a sloupů. Okenní arkýře byly odlity jako prefabrikáty, dovezeny a osazeny na stavbu a zality do monolitu. Pohledový beton byl použit důsledně ve společných prostorách domu, jako jsou schodiště a chodby, a v tělocvičně a prostoru parkingu. Ostatní části navěšené na domovní komunikace, tedy byty, zázemí školy a nebytové prostory, jsou už omítané.


Cena z rukou odborníků
Dům v Lodecké získal letos hlavní cenu Grand Prix architektů. Mezinárodní porotu zaujalo, že se v historické části Prahy podařilo vytvořit odvážnou, atraktivní architekturu, která je proporčně a hmotově v kontextu s tvaroslovím a měřítkem okolní zástavby. Porota též ocenila výraznou roli architekta při formování programu a skloubení funkcí veřejných (škola a tělocvična) s bydlením.

„Vstup a hlavní jižní fasáda jsou chytře situovány do náměstí. Hmoty prostorových jednotek a otevřený prostor stejného měřítka vytváří téměř beztížnou kompozici této fasády. Vykonzolovaná hmota obytné části nad parterem působí odlehčeně a vznáší se nad nárožím,“ praví se ve vyjádření poroty. Kladně bylo hodnoceno jak užití sociálních bytů, tak jejich dispoziční řešení, proporce, měřítko, využití příčného větrání, přístup slunce a světla. „Otevřené prostory, jasnost dispozic horizontálních i vertikálních komunikací, umístění tělocvičny, komunikační spojení se školou, řešení zadního traktu se dvorem, výběr materiálů a detail jsou hlavní oceněné aspekty tohoto úspěšného projektu.“


Bytový dům s tělocvičnou Lodecká 1
Projekt: DaM, s. r. o.
Architekt: Petr Burian
Spolupráce: Jan David, Petr Malinský, Petr Franze (M3M, s. r. o., hlavní inženýr)
Investor: městská část Praha 1
Generální dodavatel: CGM Czech, a. s.
Projekt: 2004–2007
Realizace: 2009–2011
Náklady: 155 mil. korun
Hrubá podlažní plocha: 3 744 m2



Řez


Půdorys 3. NP


Půdorys 1. PP - hřiště


Antonie Březinová s využitím autorské zprávy
Foto: Andrea Lhotáková

Článek byl uveřejněn ve časopisu ASB Speciál. Nepřehlédněte ho na pultech novinových stánků.



Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media