Zelená knihovna

Z tohoto důvodu byla na jaře roku 2006 zahájena veřejná architektonická soutěž na návrh urbanistického, architektonického, technického a provozního řešení novostavby Krajské knihovny Vysočiny. V prvním kole soutěže, do něhož bylo podáno čtyřicet návrhů, vybrala porota v čele s prof. ing. arch. Miroslavem Masákem ze sedmatřiceti hodnocených návrhů pět nejlepších do druhého kola, ve kterém na podzim téhož roku vyhlásila jako vítězný návrh autorů ing. arch. Aleše Tomáška, Roberta Seidla a ing. arch. Ivo Hermana z Prahy.

Zastupitelstvo kraje schválilo záměr vystavět sídlo Krajské knihovny Vysočiny v areálu Nemocnice Havlíčkův Brod, na pozemku v majetku kraje. Stavební parcelu vymezují ulice Havlíčkova na jihu a Nerudova na západě. Na severu a na východě ji obklopují nemocniční objekty. Cesta k nové knihovně chodci z centra města potrvá přibližně 15 minut, autobusová zastávka místní dopravy se nalézá přímo před vchodem zamýšlené budovy. Řidiči se k novostavbě dostanou po obousměrné komunikaci Havlíčkovy ulice, napojující se na východě po 150 m na vnitřní okruh města. V přízemí budovy má vzniknout parkovací plocha pro jednapadesát aut, další možnost parkování skýtá asi 100 m vzdálené veřejné parkoviště.

Investor stavby, kraj Vysočina, uzavřel s autory vítězného návrhu smlouvu na projektové práce. Rozloha užitné plochy je plánována na 4 638 m², obestavěný prostor má zahrnovat 28 000 m³. Tvůrci dodrželi finanční limit stanovený v soutěži na 175 mil. korun (za cenových podmínek v roce 2006). Finanční možnosti kraje byly respektovány i s ohledem na budoucí provozní náklady. Koncepce projektu klade důraz na ekologický aspekt provozu objektu a minimalizuje nároky na množství potřebné energie.

Estetické řešení budovy představuje svéráznou odpověď na požadavek organicky začlenit kompaktní, rozlehlý a maximálně funkční prostor do nesourodé nemocniční zástavby. Knihovna se má stát přímou součástí terénního reliéfu. Autoři vlastně navrhli nízký, obdélný, plochý kopec se svažitými stranami a s proskleným pásem oken, v různé délce kolmo zasazeným do svahů na třech jeho stranách. Svahy i horní plošinu pokrývá souvislý trávník, posázený keři. Na střeše z něho pravidelně vystupují kruhové světlíky a světlovody.

Od křižovatky s Nerudovou lemuje Havlíčkovu ulici travnatý svah vroubený širokým chodníkem. Zhruba v poslední třetině čelní strany stavby se svah rozestupuje v prostorný parter před hlavním vchodem, obklopený zleva mírnou strání, zprava kolmým zářezem do úbočí. Prosklené průčelí umožňuje návštěvníkovi okamžitou orientaci ve vnitřní struktuře objektu. Hlavní vstup ústí do prostorného vestibulu s kavárnou. Rozměry prostoru reflektují stavební program, podle něhož měl být vestibul dostatečně dimenzován pro hromadné exkurze. Přímo proti vchodu uprostřed místnosti stoupá široké schodiště do patra, kde se nachází samotná knihovní část. Členění patra, stejně jako celého interiéru budovy, je co možná nejúspornější, čímž se prostor stává svrchovaně flexibilním. V části pro čtenáře od sebe jednotlivé úseky oddělují převážně regály. Oblast v okolí vstupního schodiště s centrálním výpůjčním pultem zvolna přechází doleva v zónu polorušných čítáren v oddělení beletrie a hudby, až ke klidné čítárně za regály s naučnou literaturou. Do celého prostoru proudí světlo okny i širokými kruhovými stropními světlíky. Většinu plochy přízemí zaujímá parkoviště s vjezdem v levé boční straně objektu. Za parkovištěm podél severní stěny se rozprostírá místnost skladu knižního fondu. Pravou část přízemí tvoří převážně již zmíněný vstupní vestibul s kavárnou.

Svým celkovým ekologickým charakterem se stavba blíží pojetí pasivních domů. Energetické nároky objektu se podařilo po konzultacích se specialisty minimalizovat zejména jeho zapuštěním do terénu, čímž došlo ke snížení tepelných ztrát stropem a fasádou, a rovněž pomocí technického řešení, díky němuž prostory nevyžadují klimatizaci. Rámcovou konstrukci stavby tvoří železobetonový skelet s železobetonovými obvodovými stěnami a stropem. Celá budova je pojata jako minimálně omezující prostorná skořápka, navržená s ohledem na možné budoucí změny. Jednoduchá dispozice ponechává uživateli (tedy Krajské knihovně Vysočina) prostor pro fantazii při případných úpravách členění místností.

Podle vyjádření poroty koncept nové budovy „zdůrazňuje samozřejmost služby, civilnost a přívětivost nové knihovny, místa budoucích společenských a sociálních kontaktů. Je příkladem architektury s potřebnou mírou neočekávanosti při zachování řádu.“

S výstavbou nové budovy se má začít na přelomu jara a léta 2009. V současnosti probíhá zpracovávání dokumentace pro územní rozhodnutí.