asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Zelená knihovna

28.04.2008
V roztroušené zástavbě areálu nemocnice v Havlíčkově Brodě má do tří let stát budova ústřední knihovny pro celý kraj Vysočina. Podle návrhu se bude jednat o stavbu zapuštěnou do terénního reliéfu, se svažitými stěnami, pokrytou trávníkem a keři. Osobité pojetí zeleného objektu, financovaného krajem Vysočina, odkazuje k aktuálním ekologickým trendům světové architektury.
Historie knihovny v Havlíčkově Brodě sahá do roku 1894, kdy ji založil místní akademický spolek Barák. V roce 2002 se Okresní knihovna Havlíčkův Brod změnila na Krajskou knihovnu Vysočiny a stala se regionálním centrem knihovnických, bibliografických a informačních služeb pro síť veřejných knihoven v kraji Vysočina. Její stávající sídlo v objektu Staré radnice však neposkytuje dostatek prostor pro plnění nových funkcí krajské knihovny.

Z tohoto důvodu byla na jaře roku 2006 zahájena veřejná architektonická soutěž na návrh urbanistického, architektonického, technického a provozního řešení novostavby Krajské knihovny Vysočiny. V prvním kole soutěže, do něhož bylo podáno čtyřicet návrhů, vybrala porota v čele s prof. ing. arch. Miroslavem Masákem ze sedmatřiceti hodnocených návrhů pět nejlepších do druhého kola, ve kterém na podzim téhož roku vyhlásila jako vítězný návrh autorů ing. arch. Aleše Tomáška, Roberta Seidla a ing. arch. Ivo Hermana z Prahy.

V sousedství nemocnice

Zastupitelstvo kraje schválilo záměr vystavět sídlo Krajské knihovny Vysočiny v areálu Nemocnice Havlíčkův Brod, na pozemku v majetku kraje. Stavební parcelu vymezují ulice Havlíčkova na jihu a Nerudova na západě. Na severu a na východě ji obklopují nemocniční objekty. Cesta k nové knihovně chodci z centra města potrvá přibližně 15 minut, autobusová zastávka místní dopravy se nalézá přímo před vchodem zamýšlené budovy. Řidiči se k novostavbě dostanou po obousměrné komunikaci Havlíčkovy ulice, napojující se na východě po 150 m na vnitřní okruh města. V přízemí budovy má vzniknout parkovací plocha pro jednapadesát aut, další možnost parkování skýtá asi 100 m vzdálené veřejné parkoviště.

Investor stavby, kraj Vysočina, uzavřel s autory vítězného návrhu smlouvu na projektové práce. Rozloha užitné plochy je plánována na 4 638 m2, obestavěný prostor má zahrnovat 28 000 m3. Tvůrci dodrželi finanční limit stanovený v soutěži na 175 mil. korun (za cenových podmínek v roce 2006). Finanční možnosti kraje byly respektovány i s ohledem na budoucí provozní náklady. Koncepce projektu klade důraz na ekologický aspekt provozu objektu a minimalizuje nároky na množství potřebné energie.



Neočekávanost při zachování řádu

Estetické řešení budovy představuje svéráznou odpověď na požadavek organicky začlenit kompaktní, rozlehlý a maximálně funkční prostor do nesourodé nemocniční zástavby. Knihovna se má stát přímou součástí terénního reliéfu. Autoři vlastně navrhli nízký, obdélný, plochý kopec se svažitými stranami a s proskleným pásem oken, v různé délce kolmo zasazeným do svahů na třech jeho stranách. Svahy i horní plošinu pokrývá souvislý trávník, posázený keři. Na střeše z něho pravidelně vystupují kruhové světlíky a světlovody.

Od křižovatky s Nerudovou lemuje Havlíčkovu ulici travnatý svah vroubený širokým chodníkem. Zhruba v poslední třetině čelní strany stavby se svah rozestupuje v prostorný parter před hlavním vchodem, obklopený zleva mírnou strání, zprava kolmým zářezem do úbočí. Prosklené průčelí umožňuje návštěvníkovi okamžitou orientaci ve vnitřní struktuře objektu. Hlavní vstup ústí do prostorného vestibulu s kavárnou. Rozměry prostoru reflektují stavební program, podle něhož měl být vestibul dostatečně dimenzován pro hromadné exkurze. Přímo proti vchodu uprostřed místnosti stoupá široké schodiště do patra, kde se nachází samotná knihovní část. Členění patra, stejně jako celého interiéru budovy, je co možná nejúspornější, čímž se prostor stává svrchovaně flexibilním. V části pro čtenáře od sebe jednotlivé úseky oddělují převážně regály. Oblast v okolí vstupního schodiště s centrálním výpůjčním pultem zvolna přechází doleva v zónu polorušných čítáren v oddělení beletrie a hudby, až ke klidné čítárně za regály s naučnou literaturou. Do celého prostoru proudí světlo okny i širokými kruhovými stropními světlíky. Většinu plochy přízemí zaujímá parkoviště s vjezdem v levé boční straně objektu. Za parkovištěm podél severní stěny se rozprostírá místnost skladu knižního fondu. Pravou část přízemí tvoří převážně již zmíněný vstupní vestibul s kavárnou.



Svým celkovým ekologickým charakterem se stavba blíží pojetí pasivních domů. Energetické nároky objektu se podařilo po konzultacích se specialisty minimalizovat zejména jeho zapuštěním do terénu, čímž došlo ke snížení tepelných ztrát stropem a fasádou, a rovněž pomocí technického řešení, díky němuž prostory nevyžadují klimatizaci. Rámcovou konstrukci stavby tvoří železobetonový skelet s železobetonovými obvodovými stěnami a stropem. Celá budova je pojata jako minimálně omezující prostorná skořápka, navržená s ohledem na možné budoucí změny. Jednoduchá dispozice ponechává uživateli (tedy Krajské knihovně Vysočina) prostor pro fantazii při případných úpravách členění místností.

Podle vyjádření poroty koncept nové budovy „zdůrazňuje samozřejmost služby, civilnost a přívětivost nové knihovny, místa budoucích společenských a sociálních kontaktů. Je příkladem architektury s potřebnou mírou neočekávanosti při zachování řádu.“

S výstavbou nové budovy se má začít na přelomu jara a léta 2009. V současnosti probíhá zpracovávání dokumentace pro územní rozhodnutí.


Tadeusz Szerynski
Vizualizace: archiv ateliéru htsA

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media