V Brně ožívá projekt Akademického náměstí
Po téměř devadesáti letech v Brně znovu ožívá prvorepublikový projekt vzniku Akademického náměstí. Mělo by se nacházet nedaleko hlavního centra města v území mezi ulicemi Veveří, Bulínova, Šumavská a Akademická, v lokalitě, která byla v poslední době využívána pouze provozovateli kolotočů a cirkusů nebo jako odstavné parkoviště. Na Vysokém učení technickém vybrala v květnu porota vítěze architektonicko-urbanistické soutěže na návrh souboru staveb tří fakult.
Na Akademickém náměstí měly být podle tehdejších představ fakulty jak nově vzniklé Masarykovy univerzity, tak i brněnské techniky. Ta ostatně zde měla již od roku 1911 svou původní budovu – nynější sídlo stavařů. Ve dvacátých letech proběhlo i několik soutěží na podobu náměstí. V roce 1925 nejlepší návrh předložil pražský architekt Alois Dryák, podle jehož projektu v areálu měly kromě rektorátu univerzity stát i právnická, filozofická a přírodovědecká fakulta a knihovna, naproti pod Kraví horou podél Veveří ulice měl vzniknout komplex techniky. Nakonec se však realizovala pouze výstavba právnické fakulty. Vleklé spory o konečnou podobu náměstí ukončila druhá světová válka. Po únorovém převratu část pozemků zamýšlených pro akademickou čtvrť a také část již stojících budov zabrala Vojenská akademie. Ještě později byly postaveny tři výškové budovy a teprve po roce 1989 u Kounicovy ulice vznikla Moravská zemská knihovna. VUT v Brně se tak svým záměrem výstavby tří fakult na Akademickém náměstí vrací k původnímu projektu.
„Je potěšitelné, že převážnou část tvořily návrhy velmi renomovaných týmů. Porota jednomyslně vybrala vítěze, kterým je brněnská architektonická kancelář Kuba & Pilař architekti. Na vítězném návrhu ocenila respekt ke kontextu místa stavby, ze kterého vychází i základní hmotově prostorové řešení areálu. Přes intenzivní využití pozemku působí koncept staveb uvolněně, dispoziční řešení je jednoduché, konstrukčně logické, a tím i hospodárné. Výraz objektů svědčí o úctě k dobrému jménu brněnské moderní architektury,“ zhodnotil soutěž prorektor VUT v Brně prof. ing. arch. Alois Nový. „Z vítězství máme velikou radost. Nyní doufáme, že náš návrh dostane i reálnou podobu,“ uvedl architekt Ladislav Kuba z vítězného týmu.
Navržený areál má společnou základnu prvního nadzemního podlaží se společnými prostorami fakult na celé ploše pozemku. Nad touto přízemní hmotou jsou umístěna pětipodlažní tělesa jednotlivých fakult. Všechny tři stavby jsou po architektonické stránce řešeny analogicky – vnější uliční fronty tvoří plné stěny z pohledového betonu, ostatní fasády jsou prosklené s vnějším stíněním vertikálními otočnými lamelami.
Odlišný charakter náplně jednotlivých staveb je vyjádřen různými materiály stínicích lamel – měď, dřevo a hliník. Odlišná je i půdorysná velikost jednotlivých objektů. V centru dispozic fakult jsou situovány vertikální dvorany, které prostorově propojují fakulty se společnými prostory v parteru. Hmota areálu je na úrovni parteru odlehčena nekrytými, avšak prostorově vymezenými atrii, která slouží k relaxaci, výstavní činnosti a sochařské tvorbě ve venkovním prostředí. Obdobné využití má i venkovní terasa nad společnými prostorami na úrovni 2. NP.
Navržený areál VUT má čtyři podzemní podlaží, jejichž náplní je parkoviště (850 míst) a technické zázemí budov. V parteru areálu s vyšší konstrukční výškou jsou umístěny společné prostory FA, FaVU a ÚSI – vstupní a výstavní prostory, informační centrum, aula, jídelna, reprocentrum atd., které mají i přímou vazbu na venkovní prostory atrií. Společné prostory jsou současně vertikálními komunikacemi a dvoranami propojeny s prostory dalších nadzemních podlaží jednotlivých fakult. Terasa nad společnými prostorami na úrovni 2. NP je přístupná venkovními schodišti i přímo z jednotlivých budov fakult. Návrh respektuje i trasu uvažované podzemní tramvaje.
Podle prorektora Nového bude VUT nové objekty stavět po etapách. V první etapě se počítá s vybudováním podzemních prostor, střední částí společných prostor a objektem FaVU. Ve druhé etapě bude dostavěna jižní část a objekt ÚSI a na závěr bude dokončena severní část s budovou FA. Výběrové řízení na dodavatele stavby pro první etapu proběhne v roce 2009, začít stavět by se mělo o rok později. Náklady na odkup městských pozemků a vlastní výstavbu areálu se pohybují v řádu stovek milionů korun.
Vedení VUT chce získat na ambiciózní projekt peníze z dotací ministerstva školství i ze zdrojů EU. Na první rozjezd výstavby chce univerzita použít finanční prostředky (300 – 400 milionů Kč) získané z prodeje areálu bývalých zeměbraneckých kasáren v lokalitě mezi Úvozem a Údolní ulicí, kde nyní sídlí její Fakulta elektrotechniky. Ta se přemístí do univerzitního kampusu VUT Pod Palackého vrchem. „Předpokládáme, že větší část nového akademického areálu bude hotova do roku 2013,“ říká prorektor Nový.
Igor Maukš
Vizualizace: Kuba & Pilař architekti
Autor je spolupracovníkem redakce.
