Rekonstrukce Filozofické fakulty

8. prosince 2016

Atelier K2
Filozofická Fakulta by měla být jedním z hlavních účastníků ve veřejném životě, proto je nezbytné, aby se její instituce obracely směrem k městu a neuzavíraly se do sebe. Zadání architektonické soutěže na rekonstrukci a dostavbu budov fakulty proto požadovalo vytvoření moderní sebevědomé budovy, která reprezentuje do města otevřenou instituci 21. století. V kontextu místa s historickými stavbami v blízkosti budoucího městského bulváru byl tento záměr pro autory vítězného projektu velkou výzvou.

„Náš návrh se zaměřuje na tři hlavní témata: otevřenost, vrstevnatost a obytnost,“ říká architekt Václav Škarda z ateliéru K2.

Otevřenost

Před sto padesáti lety končilo v místě dnešní Opletalovy ulice město. Byly zde hradby, za nimi už jen pole a louky. Z tohoto důvodu není parter Opletalovy ulice v této části městský. Je zde úzký chodník bez obchodů, restaurací, hospod. To chtějí autoři prostřednictvím svého návrhu změnit. „Chceme, aby se domy otevřely do ulice“, říká Škarda a dodává, že tento záměr by měl být realizován rozšířením chodníku a také osazením parteru funkcemi jako knihovna, kavárna nebo knihkupectví. „Líbí se nám, když je objekt univerzity městským domem s městskými veřejnými funkcemi.“

Na střeše jednoho z domů umístili autoři projektu nástavbu se vzdušným sálem, který bude možné také pronajímat. Nástavba je hlavním znakem a symbolem transformace činžovních domů na veřejnou instituci. Ukotvuje novou budovu k městu a jeho dominantám.

Vrstevnatost

Zástavbu Prahy tvoří vrstvy různých slohů podle doby vzniku. Tuto sedimentaci kombinovanou s propojováním najdeme také u řešených domů, které jsou různorodým slepencem úchvatného středověkého sklepení, původních i přestavěných klasicistních domů a funkcionalistické dvorní dostavby. Velkou hodnotou domů jsou jejich vnitřní dvory.

Nižší budova je kulturní památkou a ukrývá v sobě příjemnou atmosféru klasicistních interiérů se zachovalými architektonickými detaily. Vnější zásahy architektů se zde omezují pouze na přestavbu ploché dvorní střechy na původní pultovou, která umožní dostat do dvora více slunce a světla. Druhá, často přestavovaná budova s funkcionalistickou dostavbou by měla být doplněna o novou vrstvu, ve které najdeme lehkou uliční nástavbu, dvorní nástavbu a dostavbu a také obnovené pavlače v podobě bílého průsvitného závoje.

„Chceme, aby nové prvky byly kultivovaným doplňkem původních staveb, ze kterých převezmou řád, velkorysost, účelnost, funkčnost a primitivnost v dobrém slova smyslu.“ Svým návrhem navázali autoři na velkorysost rekonstrukcí budov světových univerzit, ve kterých se odvážným způsobem spojuje staré s novým. Nové prvky se pak stávají jasně čitelným symbolem modernizace a otevřenosti instituce.

Obytnost

Poslední z hlavních atributů projektu chápou architekti z ateliéru K2 jako vytvoření atmosféry příjemného prostředí pro své uživatele. Nové zásahy mají být proto úměrné, vstřícné, účelné a snadno vstřebatelné. Agresivita či extravagance jdou v tomto případě stranou.

Změny jsou uchopeny spíše v civilním, obyčejném, nerozptylujícím stylu se záměrem vytvoření inspirativního a osobitého prostředí. Pro unavené badatele navrhli architekti příjemné venkovní dvorky pro relaxaci. Střešní terasy pak studentům umožní pracovat venku a na čerstvém vzduchu okysličovat své tolik namáhané mozkové závity.

Zdroj: Atelier K2