Proměny Plzně
Galerie(3)

Proměny Plzně

Plzeň, díky své výhodné poloze na křižovatce obchodních cest, byla vždy významným obchodním a kulturním centrem západních Čech. Po založení pivovaru a strojírenského podniku Škoda v 19. století její význam ještě vzrostl. V současnosti město profituje ze strategické polohy na ose východ – západ, která ještě posílila výstavbou dálnice D5, spojnicí mezi Německem a Českou republikou.

Již v průběhu 90. let 20. století se Plzeň stala u nás průkopníkem v budování a přípravě průmyslových lokalit pro nové investice. Významným projektem Městského industriálního parku Borská pole přilákala do města investory jak domácí, tak zahraniční a zajistila pro region dostatek pracovních míst.

Jedním z developerů, který hodlá v dané lokalitě investovat a využít tak vzrůstající poptávky po administrativních centrech v regionu, je společnost Immorent ČR. Jejím strategickým plánem je přitáhnout do města vývojová centra a obchodní zastoupení firem, ne montovny.

V průběhu dvou až tří let by měl vyrůst pod záštitou Plzeňského kraje v lokalitě Borská pole kancelářský komplex s názvem Fabrika Business Park. Cílem projektu je nabídnout k pronájmu jak administrativní plochy, tak jejich přizpůsobení na vývojářská centra či místa vyšších strategických služeb. Součástí Fabriky se stane také projekt s názvem Jobcentrum, který má zajistit pro případné investory a nájemce kvalitní a kvalifikovanou pracovní sílu. Jobcentrum bude ve spolupráci s personální agenturou Manpower sídlit přímo v areálu Fabriky. Aktivní spoluprací jak s nájemci projektu, tak Západočeskou univerzitou pomůže udržet kvalifikované absolventy v regionu.

Osm budov v Zeleném trojúhelníku

Administrativní areál leží v nové rozvojové lokalitě Zelený trojúhelník–Jih. Ta se nachází mezi ulicemi Folmavská a U Letiště v blízkosti areálu Západočeské univerzity. Navrhovaný komplex je v rámci tohoto území situován v severovýchodní části u kruhové křižovatky. Celý areál tvoří integrální součást důležité rozvojové lokality, která se řídí společnými regulativy, a zároveň funguje jako svébytný celek. Zastavovací schéma areálu vytváří nekompaktní blok budov vymezující architektonicky ztvárněnou plochu vnitrobloku. Výstavba je rozdělena do čtyř etap. Výškově jsou budovy administrativního areálu sjednoceny do pětipodlažních hmot s nástavbami technického zázemí.

Užitné plochy těchto nástaveb nepřesahují nikde 50 % půdorysu budovy, nejsou tedy funkčním podlažím. Pouze budova C1 v severovýchodní části je sedmipodlažní, a vytváří tedy mírnou výškovou dominantu k hlavní dopravní kruhové křižovatce a „opticky vstupní bránu“ celého areálu. Třetí, nejnižší výškovou úroveň areálu představují objekty kantýn, které jsou jednopodlažní. Hmotově objekty vycházejí ze striktně pravoúhlého konstrukčního rastru, pouze v urbanisticky výrazných místech se podvolují celkové modelaci bloku a vytvářejí tak atypická nároží, vyčleňující jednotlivé domy z konstrukční uniformity. Zajímavým prvkem obráceným do vnitrobloku je „vybrání“ objektů A1-4, B1, B2 v parteru, kam jsou do tohoto „loubí“ umístěna parkoviště a krytá zádveří vstupních hal.

Dispoziční a konstrukční řešení

Dispoziční řešení je založeno na principu univerzálních ploch umožňujících jak sestavu halových velkoplošných kanceláří, tak sestavu buňkovou nebo kombinaci obou dispozic. Je použit základní čtvercový modul o straně 8,1 m, doplňkově jsou použity moduly 6,75 m a 5,4 m vycházející z mikromodulu 1,35 m. Hlavní vertikální komunikace s výtahy a schodišti navazují na vstupní haly v 1. NP jednotlivých objektů. Vedlejší schodiště slouží pouze jako požární únikové cesty. V typických podlažích se jedná o trojtraktovou dispozicí s provozními a technologickými místnostmi ve středním traktu (sociální zařízení, vertikální komunikace, šachty vedení technologických zařízení, čajové kuchyňky, sklady), kdy se do krajních polí u fasád umisťují v celé budově pronajímatelné administrativní plochy. Při buňkovém uspořádání funguje půdorys jako klasický dispoziční pětitrakt.

Svislou nosnou konstrukci tvoří železobetonový skelet s osovými vzdálenostmi v násobku zákl. modulu 1,35 m (8,1, 7,5, 6,75, 5,4 m). Ztužení celého skeletu zajišťují komunikační jádra železobetonové konstrukce. Stropní konstrukce tvoří železobetonové desky. Stropy jsou po obvodě doplněny průvlaky a parapety, které dohromady tvoří ztužení desek. Schodiště budou monolitická, železobetonová. Podesty jsou kotveny do navazujících železobetonových stěn.

Základní charakteristikou fasád jednotlivých budov je kombinace zavěšeného pláště se zasklenými plochami fasádního systému a okenního systému. Základní modul 8,1 m se propisuje i do členění fasád. Plné plochy fasádního pláště (keramické tvarovky, sklo s potiskem, profilovaný plech) jsou zavěšeny na systému nosného roštu kotveného do nosné konstrukce a zatepleny tepelnou izolací (min. tl. 120 mm) a odvětrány. Rastrový fasádní systém je z hliníkových profilů. Zasklení je izolačním dvojsklem s vloženými otvíravými částmi. Okna, ať už v rámci rastrových, nebo pevných fasád, mají hliníkové rámy s izolačním dvojsklem. Jsou členěna na otvíravá a neotvíravá na základě výše uvedených mikromodulů.  Prosklené části jsou stíněny venkovními hliníkovými předokenními žaluziemi s vodícími lištami. Ustupující technická podlaží jsou bez okenních otvorů a jsou po celém obvodě obložena profilovaným plechem přerušeným pouze pro dveřní otvory výstupů na střechy.  Uvažovanou alternativou je také předsazená lamelová konstrukce.

Zatravněný vnitroblok

Parkování v areálu je uvažováno na povrchu, v suterénu i nadzemních patrech objektů.  Kolmá parkovací stání jsou rozmístěna po vnějším obvodu celého komplexu (kromě ulice Folmavská), ve vnitrobloku zakomponována do parkových úprav a pod konzolami objektů.  Komunikace vnitrobloku jsou přístupné z hlavní komunikace při jižní hraně areálu. Do plochy vnitrobloku jsou umístěny rampy do podzemních parkovišť a nájezdy do 1. a 2. NP objektu C2. V řešení parteru se počítá s výrazným uplatněním zatravněných ploch doplněných keřovitou a vzrostlou zelení. Celé urbanistické schéma bude doplněno liniovým osázením stromy podél komunikací, chodníků a parkovacích stání. 

Páteří parterových komunikací je pěší osa ve směru západovýchodním, na kterou jsou napojeny všechny ostatní pěší tahy. Ve východní části areálu je umístěna decentralizovaná dlážděná plocha vnitřního náměstíčka. 

Immorent již získal na předmětnou stavbu územní rozhodnutí a nyní očekává stavební povolení. Výstavbu chce zahájit v prvním čtvrtletí příštího roku. Výběr dodavatele se uskuteční ve 3. čtvrtletí tohoto roku. Komplex osmi administrativních budov, nabízející plochu 38 000 metrů čtverečních kancelářských prostor  je podle developera první realizací svého druhu, která se v západočeské metropoli staví. Společnost bude stavět budovy v několika etapách, každou další zahájí vždy podle aktuální situace na trhu.

Název stavby: Fabrika Business Park
Místo stavby: Plzeň – Borská pole
Investor: Immorent ČR
Architekt: Atelier Krátký
Projektant: AIP Plzeň
Předpokládané zahájení výstavby 1. etapy: 1. Q 2009

Eva Bílková, dle podkladů firem Immorent ČR, s. r. o., Atelier Krátký
Vizualizace: archiv firem