Pavilon člověka v ZOO?

Už počtrnácté vyhlásila společnost Xella mezinárodní soutěž určenou posluchačům vysokých škol, jejichž oborem je architektura a pozemní stavitelství. Letos měli studenti náročné téma: Pavilon člověka pro ZOO v Praze. Všechny soutěžní návrhy byly začátkem března vystaveny v Císařském sálu Trojského zámku, kde mezinárodní porota složená z renomovaných odborníků rozhodovala o vítězích 14. ročníku.

Pavilon člověka měl být jakýmsi symbolickým pomezím zoologické zahrady a okolního světa. Kromě architektonického návrhu nového vstupního objektu byl součástí zadání Dům převozníka v lokalitě nazvané Bosna a krajinářská úprava pobřežní cesty spojující tyto dva objekty: Pavilon člověka jako prostor odkazující k tomu, co je pro člověka specifické a umožňující sebereflexi, zvláště v kontextu zahrady s pavilony mnoha dalších zástupců živočišné říše, a Dům převozníka, utilitární přístřeší a základní vybavení lodního přívozu do Podbaby.

Architektura formuje život člověka
Studenti tento filosofický, praktický i krajinářský úkol řešili rozmanitými návrhy od komplikovaných futuristických struktur a skulpturálních dominant přes jemné krajinářské úpravy s důrazem na harmonii s pobřežní krajinou až po symbolické a filosofické koncepty. Porotu nejvíce zaujal návrh studentky Kateřiny Fryzelkové z Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci. Pokusila se architektonickými prostředky zachytit to, co člověka definuje ve vztahu k prostředí, v němž žije. A tím je právě architektura sama, jež utváří prostor lidského života.

Jak říká fenomenolog architektury Christian Norberg-Schulz: „Člověk již na samém počátku dějin poznal, že vytvořit místo znamená vyjádřit podstatu bytí. Prostředí, které vytvořil a v němž žije, není pouhý praktický nástroj či výsledek libovolných a nahodilých událostí, ale má strukturu a obsahuje významy.“

Filosofický rozměr, citlivé krajinářské řešení i rafinované strukturální průzory skrze zdi z cihel – to jsou hlavní přednosti vítězného návrhu, který porota zhodnotila slovy: „Lidský život je formován zdmi; autorka jednou větou vystihuje podstatu svého řešení a vystačí s archetypálním stavebním prvkem, který ve formě zdi prostupuje celou soutěžní lokalitou. Přesvědčivé zapojení plynoucí hmoty Pavilonu člověka do skalního hřbetu, které zároveň zpřístupňuje potřebné výškové úrovně v ZOO. Uvážlivá práce se světlem, hmotou i vnitřním prostorem. Návrh ponechává přírodě blízké vyznění krajinářských úprav, povyšuje plot na rovnocennou součást díla. Na zvážení je však větší míra prostupnosti této zdi pro pěšího návštěvníka. Dům převozníka je jako vysunutý výhled – okno nad řekou potvrzuje vhodně zvolené měřítko a vzájemné relace všech navržených staveb.“

Do soutěže poslalo svůj projekt 74 studentů, z nichž všechny podmínky zadání splnilo o tři méně. Hodnocení a posouzení nejlepších návrhů proto nebylo snadné. Porotě složené z renomovaných architektů z Česka a Slovenska předsedal Josef Pleskot, dalšími jejími členy byli Vlado Milunić, Ľubomír Králik, Ivan Kubík, Emil Makara, Peter Moravčík, Jaromír Veselák a Ľubomír Závodný a také starosta městské části Praha-Troja Tomáš Drdácký. Tajemníky soutěže byli Ľubica Selcová a Jan Paroubek.

Odvaha k doslovnosti
Ředitel pražské zoologické zahrady Petr Fejk se z dvoudenního zasedání poroty omluvil, shlédnout studentské návrhy však neodolal a hodnocení studentských projektů s porotou během obou dní konzultoval.

Pavilon člověka ve tvaru archy, který Petr Fejk favorizoval, se však mezi první šestku neprobojoval. Tento návrh nicméně vyvolal zajímavou diskusi: Proč provokuje přímočará symbolika architektury? Co znamená architektonická autonomie a autentičnost? „Schází nám odvaha k doslovnosti,“ vystihl jeden z důvodů bouřlivé diskuse Josef Pleskot. Archa v blízkosti řeky v zoologické zahradě, archa jako symbol péče člověka o zvířata, existenciální čekání na souši na další záchranu, to jsou jen některé postřehy z debaty, který tento symbolistní návrh vyvolal. Ocenění návrh nezískal, ale Petr Fejk k němu podotkl: „To je první stavba, kterou bych postavil; je přívětivá, dokáže komunikovat, návštěvníci by tam byli rádi.“

Zatímco byl návrh vstupního Pavilonu člověka čistě hypotetickou studií, realitou by se mohl stát některý z návrhů Domu převozníka, který byl také součástí zadání. Starosta Tomáš Drdácký potvrdil, že městská část již získala pro převozníkův domek pozemek.

Výsledky soutěže budou slavnostně vyhlášeny koncem dubna na stavebních veletrzích IBF a Coneco v Brně a Bratislavě. Soutěž je totiž, stejně jako složení poroty, česko-slovenská. Nejlepší návrhy odmění společnost Xella, zadavatel soutěže, finančními nebo věcnými dary.

V minulosti studenti řešili například přeměnu kamenolomu ve sportovně-rekreační a kulturní centrum v obci Marianka na Slovensku nebo urbanistické a architektonické řešení areálu pivovarských zahrad v Českém Krumlově.

Ocenění 14. ročníku studentské ­soutěže XELLA:
1. cena: Kateřina Fryzelková, FA TU Liberec
2. cena: Nina Holubová, FSv ČVUT ­v Praze
3. cena: Bc. Lukáš Jedlička, FSv ČVUT v Praze
odměna: Peter Richtárik, Adam Rožánek, Richard Šranko, FA STU v Bratislavě
odměna: Dušan Ševela, FA STU v Bratislavě, Michal Šmihula, FA VUT v Brně
odměna: Tomáš Toegel, FSv ČVUT v Praze

Kateřina Kotalová
Foto: archiv Xella

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.