Ostravský svět techniky
Galerie(3)

Ostravský svět techniky

Národní kulturní památka a evropské dědictví Dolní oblast Vítkovic zahrnuje unikátní technické památky, které se aktuálním projektem reaktivace navrací zpátky do života. Vznikem industriálního parku dostanou dnes nevyužívané objekty novou funkci a poslání. Součástí rozsáhlého projektu bude Svět techniky – vědecký a výukový areál. Bude jej tvořit VI. energetická ústředna proměněná v interaktivní muzeum podle projektu architektů Heleny a Václava Zemánkových, energocentrum a novostavba vědeckého a výukového centra podle návrhu architekta Josefa Pleskota.

Dolní oblast Vítkovic se nachází v bezprostřední blízkosti centra Ostravy. Vysoké pece a jejich technologická součást sousedí s areálem bývalého dolu Hlubina a takto unikátně na jednom místě podchycuje technologický tok uhlí – koks – železo. Aby bylo možné zachovat cenné průmyslové dědictví i pro další generace, je třeba dát tomuto prostoru novou, moderní a užitečnou podobu.

V rozsáhlém areálu je plánován univerzitní kampus a výzkumné pracoviště, ale také byty, kanceláře, obchody, objekty určené pro kulturu a sport. V současnosti se již podnikají první kroky v realizaci projektu s finanční spoluúčastí Ministerstva kultury ČR v rámci IOP – Integrovaného operačního programu na podporu územního rozvoje a z evropských fondů ROP. „Zpracovávají se projektové dokumentace tří objektů a řešení povrchů. Ve fázi dokumentace k územnímu řízení je objekt Vědeckého a technologického centra. Dále se pracuje na studiích zabývajících se řešením energocentra a současně vytyčujících strategii odstraňování nefunkčních nehodnotných potrubních tras a přeložek,“ vysvětluje architekt Josef Pleskot, v jaké fázi se projekt v současnosti nachází.

Architekti a železárny
Podle Jiřího Michálka, ředitele pro strategii společnosti Vítkovice, původní koncepci Vítkovického industriálního parku zpracovala architekt­ka Helena Zemánková v roce 2005. Nyní je rozdělen na tři objekty, které zpracovávají různá studia. Josef Pleskot vysvětluje, proč došlo ke změně: „Profesorka Zemánková pomáhala generálnímu řediteli Janu Světlíkovi v počátečních stadiích, kdy památkáři chtěli uplatnit dlouhodobě neudržitelnou a nerozumnou tzv. metodu posledního dne. Její zásluhou k tomu nedošlo. V současné době se tato architektka se svým manželem Václavem Zemánkem zabývají projektem pro VI. energetickou ústřednu.“

Josef Pleskot do projektu vstoupil v loňském roce. „Na přelomu ledna a února 2009 jsem byl vyzván Janem Světlíkem, abych se ujal projektu konverze plynojemu. Tím začala naše spolupráce. Je to pro mne nebývalá výzva, které lze těžko odolat,“ říká architekt.

Interaktivní vzdělávání
V rámci projektu bude realizována rekonstrukce a reaktivace tří základních objektů národní kulturní památky: VI. energetické ústředny, vysoké pece č. 1 a plynojemu. „Vysoká pec č. 1 se promění v technickou naučnou stezku s popisy míst a procesů, které se v nich odehrávaly, a bude na ní vybudována prohlídková trasa s rozhledem na Ostravu,“ popisuje podrobně záměr ředitel sdružení Dolní oblast Vítkovice Petr Koudela. „Plynojem se podle studie architekta Josefa Pleskota změní ve víceúčelovou aulu s kapacitou až patnáct set míst. Takzvaná VI. energetická ústředna by měla projít regenerací v interaktivní muzeum, výukový prostor a speciální laboratoře, v nichž by mimo jiné měla probíhat i přímá interaktivní výuka v technických oborech,“ přibližuje podobu první fáze proměny oblasti Petr Koudela.

Jednotlivé části programové náplně propojují současné metody vzdělávání s využitím techniky a speciálních efektů v kombinaci s interaktivní formou poznání. Expozice s názvem Svět techniky, která bude spojovat muzeum s interaktivním vědeckým centrem, nabídne muzeální expozici firem spjatých s areálem a historií regionu, vědecké centrum s interaktivními modely a exponáty přístupnými široké veřejnosti, učebny pro výuku technických předmětů a kinosál s třídimenzionální projekcí.

Naučná stezka návštěvníky seznámí s technologií výroby železa, koksu a těžby uhlí pomocí virtuálních modelů, prohlídková trasa bude zahrnovat také vizualizaci technologického procesu výroby železa, jímání plynu a výroby energie a výklad procesů v souvislosti s vysokou pecí.

Řez

Vědecké a výukové centrum
Součástí Světa techniky bude i novostavba, navržená Josefem Pleskotem. „Bude se jednat o velmi jednoduchou stavbu trojúhelníkovitého půdorysu s jednou zrcadlovou fasádou, která bude z jedné strany odrážet obraz industriální stavby a z druhé strany park,“ popisuje architekt svou vizi, která se proměňuje postupně v realitu.

„Vědecké a technologické centrum je vlastně budovou pro vzdělávání, která obsahuje volné halové prostory pro umístění naučných tematických expozic. Trvalé expozice budou řazeny podle scénáře, jehož cílem bude zprostředkovat co nejdokonalejší a co nejkomplexnější naučný program pro žáky základních a středních škol i širokou veřejnost. Předpokládá se, že vznikne sedm trvalých expozic s tématy země, vesmír, úžasný svět techniky, zahrada (stavba, voda, světlo, vzduch), kdo jsem, jak funguje světlo a jak žijí zvířata,“ říká Josef Pleskot.

Důležitou složkou náplně vědeckého a tech­nologického centra bude i plocha pro pořádání dočasných tematických expozic.

„Vědecké a technologické centrum bude v konečné podobě spolu s VI. energetickou ústřednou a novým energocentrem Dolní oblasti Vítkovic představovat vzdělávací areál, komplex Svět techniky, který takto zahrnuje i soubor staveb dolu Hlubina a soubor technologických staveb hutních zařízení. Celý areál ostravského Světa techniky je dnes v evropském měřítku jedinečným historickým dokladem zachovaného celého technologického toku výroby železa,“ dodává Josef Pleskot.

Dodavatelé a subdodavatelé prací, technologií, materiálů a vnitřního vybavení zatím známí nejsou. Stavební práce by měly probíhat v příštím roce a zhruba v polovině roku 2012 by měly být tři objekty financované IOP již využívány. V Evropě se nachází již několik podobných velkých center popularizujících vědu a techniku. Mezi nejznámější a zároveň nejstarší patří La Villette v Paříži. „V La Villette však nejsou tak unikátní stavby jako v Dolní oblasti Vítkovicí,“ podotýká architekt.

Kateřina Kotalová
Vizualizace: AP Ateliér

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.