Novodobé bastiony ve stříbrném plášti
Galerie(4)

Novodobé bastiony ve stříbrném plášti

Pražský Žižkov skýtá pro stavitele stále ještě zajímavá území. Důkazem je i lokalita na Vackově v sousedství parku Židovské pece, kterou získal Metrostav Develop­ment, respektive jeho dceřiná společnost Metrostav Vackov. Po vyzvané soutěži developera byl rezidenční komplex rozdělen mezi tři architektonická studia. ASB zaujal projekt pracovně nazvaný zóna D1 navržený ateliérem 4A architekti.

Parcela pro zónu D1 je vymezena křížením tří komunikací, má trojúhelníkový půdorys a nachází se poblíž jednoho z center plánovaného sídliště. Tento fakt spolu se svažujícím se terénem byl východiskem pro architekty při diskusích o architektonickém řešení.

„Zvolili jsme solitérní podobu objektů a dali jí výraznou formu, po diskusích tak vznikl návrh tří bastionů na vyvýšené platformě, v jejímž středu jsou vstupy do jednotlivých domů,“ říká Petr Baletka z ateliéru 4A architekti. Autory návrhu jsou Ludvík Seko a Petr Baletka ve spolupráci s Hanou Polidarovou.

Platforma je tvořena systémem opěrných zdí, které jsou v rámci 1. NP využity pro soukromé předzahrádky. Směrem k rušnější komunikaci je zeď podpůrná a zároveň má funkci protihlukové bariéry. Naopak v místě nejvíce otevřeném veřejnosti, v jednom z vrcholů trojúhelníkové parcely, je zídka pouze naznačena. Zde je navržena kavárna s parkovou zelení. Kavárna bude zapuštěna do úrovně suterénu obytného souboru, v sousedství podzemní garáže.

„Domy jsou velmi blízko, proto jsme se snažili tvarovat je tak, aby byly co nejvíc osluněné. Dá se říct, že slunce bylo hlavním modelářem. Většina oken je orientována na jinou světovou stranu než na sever,“ objasňuje tvůrčí snahy týmu Petr Baletka.

Francouzská okna však znamenají výrazné solární zisky v létě. Navrženým řešením jsou izolační trojskla a posuvné vertikální stěny. Architekti z estetických důvodů zamítli žaluzie kvůli nevzhledným krabicím, do nichž bývají zasazeny. „Zatím není úplně rozhodnuto o materiálu, který se na slunolamy použije. Možností je víc – perforovaný plech, tahokov, tkané plachty… Uvidíme, jaká varianta zvítězí,“ říká architekt.

Hladký kompozit
Aerodynamický tvar bastionů je nejvýraznějším aspektem projektu, při pohledu na půdorys parcely se však zdá naprosto pochopitelným a přirozeným. Domy nejsou v půdorysu totožné. Dispozice bytů se liší díky různým rozlohám i různým zalomením obvodových zdí. Od druhého po čtvrté podlaží byly navrženy v místě oblých hran obvodové stěny malé lodžie. Poslední podlaží jsou ustoupená a nabízejí v současné době módní terasy. Oslunění obytných prostor bylo prioritou, proto je komunikační jádro uprostřed domu.

Fasáda objektů má podtrhnout jejich dynamické tvarování. Ateliér 4A architekti navrhují fasádní desky Alucobond (směsný materiál ze dvou velmi tenkých vrstev hliníku a polyetylenového jádra, potažený lakem na bázi syntetické pryskyřice) ve stříbrném odstínu. Předěly mezi podlažími budou tvořit pásy z šedého Alucobondu, předsazené před fasádu o 300 mm kvůli požárním předpisům. Zároveň budou využity k zasazení posuvného mechanismu slunolamů.

Fasáda z Alucobondu je v oblasti rezidenčního stavění netradiční, dosud se i ve světě používá spíš pro průmysl, sportovní a dopravní stavby či sídla firem (zajímavě využitá je například na fasádě i v interiéru BMW Welt v Mnichově podle návrhu ­Coop Himmelb(l)au). Takový materiál patří mezi dražší položky na seznamu nákladů a bývá pro investory prvkem, na němž se snaží šetřit. Neobává se architekt, že budou v tomto směru nuceni přistoupit na kompromis? „Možná o tom ještě proběhnou nějaké diskuse. Investor byl dosud velmi tolerantní, návrh se mu líbil i díky fasádě. Myslím, že pokud se Alucobond použije, může to celkovou podobu realizace podtrhnout. Navíc zóna D1 je v rámci celého projektu považována za nadstandard. Proto doufám, že na omítku nedojde,“ říká Petr Baletka.

Změny zatím doznal původní záměr architektů: umožnit, aby všechny pěší komunikace procházející centrálním vstupním parterem byly průchozí pro veřejnost. Snaha developera však směřuje k co největší bezpečnosti a soukromí obyvatel. Proto byly přístupové cesty uzavřeny brankami. V podstatě se tím naplní charakter opevnění, který architekti navrhli v reakci na topografii daného území.

Na popud architektů se změnil materiál opěrných zdí. Namísto původně navrženého kamene se přiklonili k bíle probarvenému betonu, který „více odpovídá hladkému aerodynamickému konceptu objektů,“ konstatuje Petr Baletka.

Rezidenční park Na Vackově – zóna D1 – třetí etapa
Investor: Metrostav Vackov, a. s.
Architekt: 4a architekti – Ing. arch. Ludvík Seko Ing. arch. Petr Baletka
Spolupráce: Ing. arch. Hana Polidarová
Předpokládaný začátek realizace: únor 2012
Předpokládaný konec realizace: červen 2013

Iva Nachtmannová
Vizualizace: Visualarch

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.