Místo Ještědu Fórum Liberec
Galerie(3)

Místo Ještědu Fórum Liberec

Na jedné z nejlukrativnějších parcel v samotném centru města, v blízkosti centrálního terminálu MHD, na místě stávajícího obchodního domu Tesco, má vyrůst do roku 2010 značně kontroverzní obchodně-administrativní centrum, včetně luxusního bydlení. Ambice projektanta i investora jsou v tomto případě nemalé.

Severočeská metropole Liberec prochází v současné době patrně nejradikálnější proměnou od svého založení, která je způsobena razantním vstupem hned několika velkoplošných nákupních center do centra města.

Vytvořením projektu Fórum byl pověřen ateliér SIA design, pod vedením Ing. arch. Radima Kousala a realizaci, za zhruba 1,5 miliardy korun, financuje nizozemská nadnárodní společnost Multi Development Czech Republic, a. s., z jejíchž dalších projektů na našem území lze zmínit mj. obchodní centrum Chodov, Olympii Plzeň, Fórum Ústí nad Labem nebo čtvrť Nová Karolina v Ostravě. Staví metodou construction managementu: na každou práci najímá developer určitého dodavatele.

Stávající obchodní dům versus nový projekt

Projekt během své přípravné fáze rozpoutal bouřlivou diskuzi mezi odbornou i laickou veřejností. V tisku se objevila řada argumentů pro novostavbu i proti ní, a přestože byla demolice stávajícího obchodního domu Tesco (dříve Ještěd) v původním projektu zmiňována pouze jako jedna z možných variant, bylo v průběhu dalších jednání mezi vedením společnosti Tesco Stores ČR, a. s., developerem a libereckým magistrátem o demolici nakonec rozhodnuto. 

Odpor poměrně velké části veřejnosti provázející nové obchodní centrum a snaha zapsat OD Tesco do seznamu kulturních nemovitých památek ukazuje, že se objekt obchodního domu Ještěd i přes počáteční nevoli obyvatel města, díky svým kvalitám a sofistikovanému řešení jednotlivých prostor, stala nejen jeho organickou součástí, ale spolu s televizním vysílačem na Ještědu a libereckou radnicí zároveň jedním z jeho symbolů.

Autory na svou dobu ojedinělého brutalistního projektu byli Karel Hubáček a Miroslav Masák, vedoucí osobnosti proslulé projekční kanceláře SIAL. Autoři objekt neřešili jako klasický obchodní dům, ale jako obchodní středisko sdružující do jisté míry samostatné obchodní prostory pro deset budoucích uživatelů, kteří byli zároveň investory. Základním principem byla forma „clusteru“, vzájemně propojující prostory jednotlivých buněk a pasáží. Na stavbě je zároveň patrná snaha vyrovnat se tvůrčím způsobem s nejprogresivnějšími proudy zahraniční architektury sklonku 60. let 20. století za využití nejmodernějších technologií, a to dokonce s ohledem na sociologické a psychologické aspekty stavby. Atypické řešení podtrhuje výrazná barevnost, kombinující oranžový keramický obklad s válcovanou ušlechtilou ocelí Atmofix, která byla podle vlastních slov Miroslava Masáka zvolena záměrně s ohledem na okolí a měla „rozjasnit poněkud ­ušmudlané dolní centrum Liberce“.

Nový projekt – rehabilitace dolního centra Liberce?

Finální projekt SIA designu, s jehož realizací se započalo již během minulého roku, má na rozdíl od dalších obdobných projektů v Liberci alespoň štěstí na kvalitní autory – architekt Kousal je mj. autorem ceněné budovy Krajské vědecké kniho­vny v Liberci. Velkorysé ambice potvrzuje záměr projektantů o rehabilitaci dolního centra a snaha o širší urbanistické začlenění novostavby, včetně okolního roztříštěného prostoru, pro Liberec charakteristického, do stávající městské struktury. Architekt Kousal v této souvislosti uvedl: „Zapomíná se, že kvůli stavbě obchodního domu Ještěd byla zbourána spousta historických domů. Tím se periferie přesunula do centra Liberce. Jsou tu jasné znaky: pustá pláň, náletová zeleň, vyšlapané cestičky. Na periferii se pak stavěla obchodní centra jako Hypernova, což vede k vylidňování centra. V posledních čtyřiceti letech zmizela z této části města řada domů a také několik ulic, projekt Fórum by měl lokalitě vrátit život a vytvořit živoucí centrum.“ Do areálu má být proto začleněn již existující parkovací dům, poslední zachovalý neoslohový objekt z původní zástavby, a také Dům kultury.

Nové centrum nabídne 45 000 m2 ploch, z toho 10 000 m2 je určeno novému hypermarketu Tesco. Dalších 23 000 m2 si rozdělí kolem sto dvaceti obchodů. Už dnes je podle technického ředitele Petra Čermáka zhruba 60 % ploch smluvně zajištěno. V areálu bude navíc kolem 1 500 m2 bytů, kancelářských prostor, řada restaurací a kaváren. Mimo to by se zde mělo objevit i fitness centrum nebo bowling. Investor jedná i se dvěma provozovateli multiplexů.

První etapa centra má být dokončena na podzim 2008, druhá etapa má být zahájena letos na podzim a dokončena na jaře 2010, přičemž právě výstavbě druhé etapy bude předcházet demolice původního obchodního domu.

Přestože je nákupní centrum řešeno jako jeden celek, mělo by být složeno z architektonicky odlišných budov s důrazem na jejich individuální funkce tak, aby celý komplex co nejlépe zapadl do této lokality a reflektoval okolní rostlou zástavbu. Různorodost jednotlivých fasád má podle Kousala odkazovat na tradice liberecké architektury. Poměrně velkou roli v projektu by měla hrát také osázená zeleň. Toto řešení, které by mělo tvořit jakési „město ve městě“, je dle autorů hlavní devizou novostavby, jež ji má odlišovat od řady jiných obchodních center v zemi. Snaha developera o odlišení od poněkud typizované produkce posledních let je dobře patrná i v projektu na OC Fórum Ústí nad Labem, kde je projekt situován v blízkosti gotického městského kostela a je koncipován tak, aby vytvářel aluzi na bývalé městské opevnění.

Rovněž vnitřní uspořádání stavby by mělo být naprosto odlišné od běžných obchodních center. Z jedné z hlavních městských tepen, ulice Pražské, směrem ke Krajskému úřadu by měla vést obchodní ulice, zastřešená transparentním sklem a tvořená třemi podlažími s moderní architekturou. Centrem komplexu by pak mělo být vnitřní náměstí, do kterého budou ústit všechny obchodní pasáže centra. Cílem autorů je, aby komplex nenásilně doplnil a rozšířil vnější pěší zóny v centru města.

Vysoké ambice projektantů i investora jsou tedy v tomto případě nepochybné. Nezbývá, než vyčkat na výsledek, který ukáže, kolik se podařilo z velkorysých záměrů realizovat. Stěžejní roli zde bude proto nepochybně hrát rozpočet stavby, neboť dle posledních zpráv bylo například rozhodnuto omezit plánovanou zeleň. Lze tedy jen doufat, že i přes ztrátu kvalitního objektu, kterým bývalý ­obchodní dům na Soukenném náměstí bezesporu je, získá město adekvátní náhradu. Ovšem náhradu architektonickou. Zda další obchodní centrum potřebuje, a jak si s ním Liberec poradí, však zůstává otázkou. 

Jaroslav Zeman
Vizualizace: archiv společnosti Multi ­Development Czech Republic

Autor je spolupracovníkem redakce.