asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Kaplického amorfní elegance

15.10.2008
Ještě ani nedozněly politické přestřelky kolem Národní knihovny a už přišel Jan Kaplický, nejsledovanější český architekt s britským pasem, s novým výrazným projektem. Studií koncertního a kongresového centra Antonína Dvořáka vpadl do kraje jihočeských rybníků s dalším příkladem výsostně futuristické architektury.


Projekt iniciovala Jihočeská společnost přátel hudby, obecně prospěšná společnost, která pořádá festivaly vážné hudby. Koncertní centrum v Českých Budějovicích by mělo sestávat ze dvou sálů, jeden pojme až tisíc návštěvníků, druhý – komorní – čtyři sta. Komplex za přibližně miliardu korun pojme navíc restauraci, kavárnu, zkušebnu, pokladnu a další zařízení. Budova s koncertními síněmi má stát v lokalitě Čtyři Dvory v areálu bývalých kasáren. Areál o rozloze více než 64 hektarů vyčlenilo město pro vybudování nové městské čtvrti, čímž se otevřelo široké pole působnosti jak pro investory, tak pro architekty. Podstatné pro Kaplického je, že primátor města projekt podporuje a město poskytlo pozemek.

Cíl Kaplického je opět ambiciózní – vtisknout touto stavbou celé lokalitě novou silnou identitu. Rukopis Future Systems je na první pohled zřejmý – nenajdeme zde jedinou hranu či rovnou linii. Novou identitu navenek zhmotní především černá lesklá střecha se dvěma vrcholy. Díky jejímu tvaru a půdorysu v ní média ihned uviděla dalšího mořského tvora, tentokrát rejnoka.



Volba černých lesklých skleněných obkladů střešní krytiny symbolicky odkazuje k serióznosti světa vážné hudby s černými fraky a smokingy nebo také k lesku klavírního křídla. Uvnitř však přijdou ke slovu rozvernější barvy – v koncertních sálech žlutá a zlatohnědá, ve foyer azurově modrá. Přesně v duchu Kaplického linie se zde objevují organické prvky, například otvory ve stěnách jako shluk bublin stoupajících k vodní hladině. Anebo sloupy ve foyeru připomínající stonky květin.

Střecha nesplývá v jeden pomyslný celek s fasádou a neobsahuje tolik průzorů jako u Národní knihovny, kde se bral v úvahu výhled do údolí Vltavy a k Hradčanům. Na druhou stranu jsou však okenní otvory navrženy na místech, kde by je nikdo nečekal. Například za pódiem ve velkém sále. Návštěvník koncertu tak bude moci sledovat hudebníky a za nimi si vychutná pohled na přírodní scenerii Vrbenských rybníků. Mnohoúčelnost sálu však umožní v případě konference či jiné akce průzor automaticky zatáhnout.

Múzy u lesních tišin
Celý obvod budovy lemuje modře prosklená fasáda, jejíž výška se mění podle střechy. Vstupní hala i foyer jsou řešeny velkoryse, má zde být možnost tanečních vystoupení či společenských akcí.

Do obou koncertních sálů povedou široká schodiště. Oba sály pak budou viditelné zevnitř jako dvě oddělené hmoty. Velkorysá je i koncepce řešení prostorů pro účinkující. „Abychom se vyhnuli pocitu, že jsou hudebníci uzamčeni mimo dění, jako v mnoha koncertních sálech ve světě, navrhli jsme v zákulisí široký prostor pro posezení, zkušebny, kantýnu a další zázemí, napojené na vstupní halu v přízemí,“ konstatuje autorská zpráva Future Systems.

Ateliér Jana Kaplického při přípravě projektu spolupracoval s inženýry Neillem Woodgerem a Georgem Elleringtonem a s britskou firmou Arup. Díky jejich poradenství sály mají splňovat akustické nároky kladené na prostory pro symfonická tělesa. Cílem Future Systems bylo sladit požadavky na akustiku s estetickými nároky. Jemné povrchy, výběr materiálu i barev, speciální sedadla vysokého standardu a nejmodernější technické vybavení – to vše má vytvářet homogenní a zároveň variabilní prostory. Aby v nich bylo možné uspořádat vše, chorály počínaje a ozvučeným recitálem konče.



Najít spojence v Bruselu
Vladimír Kostka z Jihočeské společnosti přátel hudby k současné situaci dodává: „Máme k dispozici rozšířenou projektovou studii s výpočty akustiky, zakládáním a podklady pro územní rozhodnutí. Už se nám ozvalo několik investorů, kteří by měli zájem na realizaci přispět.“ O úvěru uvažují podle Vladimíra Kostky až jako o poslední variantě.

Hlavní nadějí se stal Brusel, respektive Evropská komise. Ta disponuje zdroji, které netečou přes místní ministerstva, ale přímo k žadateli. I tam však probíhá výběr projektů. Ani eurokomisař pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti Vladimír Špidla, který se zúčastnil veřejné prezentace s Janem Kaplickým, nemůže projektu zaručit hmotnou podporu: „Je to velmi krásný projekt, který má mou morální podporu. Jakákoli finanční podpora je však zcela mimo mou kompetenci,“ zní jeho vyjádření pro ASB. Společnost přátel hudby tedy zatím sonduje, ve kterém Directorate General nalezne spojence futuristických vizí Jana Kaplického.


Iva Nachtmannová
Vizualizace: Future Systems Ltd.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media