asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Jaká bude mapa Prahy za deset let

26.05.2009
Nové zásady územního rozvoje, ke kterým se poprvé v historii mohli vyjádřit všichni občané Prahy, působí jako kvalitní materiál citlivě přistupující k městu, který reflektuje zkušenosti a poznatky západního urbanismu a vyvarovává se negativních tendencí vyplývajících z rozrůstání měst. Pokud není jen kouřovou clonou politiků k zastření skutečných záměrů, nelze než považovat ho za vítězství zdravého rozumu.

Odbor územního plánu pražského magistrátu dal 18. února 2009 veřejnosti k připomínkování v historii první návrh Zásad územního rozvoje hlavního města Prahy (ZÚR). Jedná se o zcela nový nástroj územního plánování předepsaný stavebním zákonem z roku 2006. Zásady zpracované v měřítku 1 : 50 000 vyplňují dosavadní mezeru mezi Politikou územního rozvoje České republiky a Územním plánem Prahy, který je vypracován v podrobnějším měřítku 1 : 10 000. Zásady koncipované s výhledem na deset let dopředu by měly z hlediska územního plánování nahradit Strategický plán Prahy, který zůstává uceleným dokumentem tzv. kohezní politiky – ta má za úkol řešit ekonomický, sociální a prostorový rozvoj města. Po zapracování připomínek veřejnosti budou první nové Zásady schváleny zastupitelstvem města a stanou se pro Prahu závazné.

Každé dva roky aktualizované Zásady jsou během na dlouhou trať a umožňují permanentní korekci cílů Politiky územního rozvoje a Územního plánu. Předložení zásad veřejnosti vyvolalo nenadálý zájem; je vidět, že mnozí Pražané nejsou k perspektivám metropole lhostejní. Útvar rozvoje města – kolektiv architektky Aleny Hořejší, který má zpracování Zásad na starost –, je v současné době zavalen připomínkami a námitkami od tisíců občanů a lobbistů různého druhu (počet připomínek je odhadován na 300 až 400). Všechny musí projednat a případně zapracovat do původního návrhu. Vzhledem na množství připomínek nevylučuje odbor územního plánu druhé veřejné projednávání před tím, než je zastupitelstvo schválí.



Konec zónování?
Zásady koncipované v souladu se stavebním zákonem podle principu udržitelného rozvoje území, jejichž součástí je i odůvodnění a vyhodnocení vlivů ZÚR na udržitelný rozvoj území (SEA) a posouzení vlivů ZÚR v soustavě NATURA 2000, v člověku automaticky budí dojem, že tak sociálně vstřícný, ekologický a racionálně ekonomický materiál je v dnešní napínavé politické situaci obrovským vítězstvím zdravého rozumu. Jako celek si opravdu zaslouží výraznou pochvalu a uznání.

Důraz na polycentrické uspořádání města umožňující komplexní rozvoj čtvrtí a nových satelitů, upřednostnění transformačních území před stavěním na zelené louce a rozléváním sídelní kaše, spojování zeleně do uceleného systému a vytváření podmínek pro rozvoj dopravy šetrné k životnímu prostředí, zklidnění historického centra města a řešení střetů zájmů mezi ekonomií a ekologií – to jsou jasná pozitiva deklarovaná hned na první straně mezi prioritami územního plánování. ­Priority vycházejí z principů postmoderního urbanismu, zformovaných v 60. letech 20. století jako reakce na nefungující zónové modernistické město.

Zásady vycházejí teoreticky z tzv. nového urbanismu – manifestu, který byl propracován řadou architektů-urbanistů v 90. letech minulého století. V Čechách je známe zejména z názorné a výrazně ilustrované knihy Léona Kriera Architektura – volba nebo osud, vydané v roce 2001. Nový urbanismus se osvíceně vrací k multifunkčnímu kompaktnímu městu budovanému po tisíce let před vynálezem automobilu, který architekty 20. století natolik okouzlil a zmátl, že začali stavět města již ne pro člověka-chodce, ale pro člověka-automobilistu.


Vyspělé město


Vertikální a horizontální expanze města

Organická expanze duplikací

Co v Zásadách najdete

Kromě obecných, vesměs pozitivních zásad zde najdete vymezení čtyř nových rozvojových oblastí na dosud nezastavěných územích, a to:
  • Štěrboholy–Dolní Měcholupy–Dubeč,
  • Barrandov–Slivenec–Západní Město,
  • Ruzyně–Drnovská (rozvoj letiště).

Dále je zde vymezeno 9 transformačních oblastí, 11 rozvojových ploch zeleně a vymezena je i Osa Jih navazující na trasu D metra a Osa Radlice–Západní Město–Zličín. Jsou zde definovány oblasti, kde se střetávají podmínky ochrany přírody a požadavky rekreace, jako je například Trojmezí nebo soutok Vltavy a Berounky a mnoho dalších, neméně podstatných územněplánovacích předpokladů, které je možno kompletně nalézt jen díky vyhledávači na webových stránkách Magistrátu hlavního města Prahy.

Podnětné jsou právě projednávané připomínky občanských sdružení, třeba požadavek, aby byl vypracován Pěší generel umožňující bezpečný a pohodlný pohyb chodců ve městě s důrazem na cyklodopravu, nebo začlenění Dívčích hradů do rozvojové plochy zeleně a začlenění zahrádkářských kolonií do plochy pro individuální rekreaci. Za zásadní požadavek považuji přesunout městský okruh za Suchdol.

Co v Zásadách není

Hlavní slabostí Zásad, jak z probíhajících diskusí vyplývá, je jejich mnohoznačnost. Zajímavé je, co v Zásadách z nějakých důvodů chybí. Zásady jsou psány bez zřetelných restrikcí a regulací. Na rozdíl od Strategického plánu aktualizovaného v prosinci 2008, kde je jasně vyřčený zájem usilovat o kandidaturu Prahy na pořádání Letních olympijských her v roce 2020, se v Zásadách o tom nedovíme. O sportovištích mezinárodního významu je možno se v náznaku dočíst v kapitole věnované Strahovu, zatímco Letňany zůstávají předurčeny pro veletrhy.

Pravděpodobně přílišná obecnost Zásad neumožnila zmínku o zklidnění Václavského náměstí, Karlova náměstí ani Vítězného náměstí v Dejvicích, přes které dnes vedou hlavní komunikační tahy. Není řešen urbanismus Letenské pláně, umístění novostavby Národní knihovny, nového koncertního sálu ani před volbami propagovaná dostavba srdce města – ­Staroměstské radnice. Není zmíněn letitý problém Památkové péče charakteristický dvoukolejností a absencí metodiky práce. Zásady také neberou zcela na vědomí, že výškové stavby a obří soubory administrativních budov, podobně jako prstenec panelových sídlišť, vytvářejí monofunkční zóny, které jsou příčinou kolabující dopravy.

Paralelní dráha letiště

Místem nejostřejšího střetu názorů s dot­čenými obcemi, především Nebušicemi, je pravděpodobně záměr vybudování nové paralelní dráhy letiště Praha – Ruzyně převzatý z Politiky územního rozvoje. Dvakrát soudně odmítnuté územní rozhodnutí na ranvej, na kterou v březnu tohoto roku Ústavní soud zrušil zákon, jenž z ní dělal veřejný zájem, bude tím lakmusovým papírkem, který ukáže, jak moc jsou Zásady zaštítěné teorií udržitelného rozvoje jen kouřovou clonou politiků hájících krátkodobé ekonomické zájmy, či jsou skutečně závazným principem.

V duchu polycentrického rozvoje je správné posilovat letiště v Brně, Ostravě, Karlových Varech a nově v Českých Budějovicích, kde se můžeme dočkat žádaného ekonomického oživení. Praha by si měla udržet svoji základní prioritu: být příjemným místem pro život a jednou z nejkvalitnějších destinací na světě, a ne přestupní stanicí odkudkoliv kamkoliv.

Priority územního plánování kraje Hlavního města Prahy pro zajištění udržitelného rozvoje území
1. Při plánování vycházet z výjimečného postavení Prahy jako hlavního města České republiky, přirozeného centra pražského regionu a významného města Evropy.
2. Respektovat a rozvíjet kulturní a historické hodnoty a rozmanité přírodní podmínky na území Prahy.
3. Vytvořit podmínky pro vyvážený rozvoj území návrhem odpovídajícího funkčního i prostorového uspořádání ve všech historicky vzniklých pásmech města.
4. Upřednostnit rozvoj na transformačním území před rozvojem na území dosud nezastavěném.
5. Zmírnit negativní vlivy suburbanizace v přilehlé části pražského regionu opatřeními ve vnějším pásmu hlavního města Prahy.
6. Zajistit podmínky pro rozvoj všech dopravních systémů nezbytných pro fungování města, přednostně pro rozvoj integrované veřejné dopravy s potřebným přesahem do pražského regionu.
7. Vytvořit takové podmínky, které omezí individuální automobilovou dopravu směrem do centra města, zejména na území Pražské památkové rezervace.
8. Vytvořit podmínky pro rozvoj druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí.
9. Zajistit rozvoj všech systémů technické infrastruktury, které jsou podmínkou pro další rozvoj města.
10. Zvyšovat podíl zeleně a spojovat ji do uceleného systému.
11. Vytvořit podmínky pro odstranění nebo zmírnění současných ekologických prob­lémů a přispět k vyřešení střetů zájmů mezi ochranou životního prostředí a ekonomickým a stavebním rozvojem hlavního města.


Ing. arch. Tomáš Vích

Autor je architekt z ateliéru AA Vích.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media