asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Dům z vektorů Krkonoš

30.11.2010
„Projekt Krkonošského centra environmentálního vzdělávání ve Vrchlabí by měl být příkladem ekologického stavění a toho, jak lze přistupovat k trvale udržitelnému využívání krajiny,“ říká jeden z jeho autorů, architekt Petr Hájek. K přírodě šetrná stavba, jejíž tvar je odvozen z typologie krajiny nejvyšších českých hor, by díky dotaci z fondů Evropské unie měla začít vznikat už letos v prosinci.
Krajina je estetický, sociální i duchovní prostor života člověka. Norský fenomenolog a historik architektury Christian Norberg-Schulz nazývá krajinu rozlehlou všeobsahující totalitou, místem, které má vždy svou zvláštní identitu vyplývající z místních podmínek. Specifická krajina země, ve které člověk žije, jej navíc spoluutváří. Architektura, která respektuje krajinu, vnáší pak do života člověka řád přírody a přirozenost. Takové stavby mohou být skutečně ekologickými, ne pouze nízkoenergetickými či využívajícími ­všemožné nové zelené technologie.

K přírodě šetrný a krajiny si vážící je projekt Krkonošského centra environmentálního vzdělávání, které má vzniknout ve Vrchlabí v těsné blízkosti sídla Správy Krkonošského národního parku. „Základním architektonickým konceptem je ekologický objekt, který by – kromě poskytování prostoru pro environmentální výchovu, vzdělávání a osvětu – sám o sobě sloužil jako učební pomůcka k praktické ekologické výuce a jako příklad vztahu architektury a krajiny. Jádrem projektu však není ani tak volba přírodních materiálů, jako spíše vyjádření určitého postoje. Stejně tak nejde o dosažení nejlevnějšího řešení, ale o vytvoření stavby, která především dobře slouží,“ říká Petr Hájek.


Schéma objektu jakožto učební pomůcky k environmentální výchově

V zámeckém parku
V místě, kde má centrum environmentálního vzdělávání stát, je rozlehlý zámecký park v anglickém romantickém stylu se vzácnými rostlinami a dřevinami. Architekt vysvětluje, proč bude hlavní část objektu ukryta pod zemí: „Nechtěli jsme do parku stavět nic dalšího, protože jeho dominantou by měl zůstat zámek. Chtěli jsme dům spíše přidat ke krajině, k terénu a dominantu zámku tak podpořit. Zároveň jsme chtěli, aby budova byla sama o sobě učební pomůckou, a to byl druhý důvod, proč jsme se rozhodli stavbu zakopat pod zem. Do jejího tvaru se tak promítají základní křivky hor jako je Sněžka, Liščí hřeben nebo hřbet Žalého.

Dům krajina
Jelikož část objektu pod terénem bude určujícím architektonickým prvkem, je právě střecha tvořena betonovou skořepinou. Její geometrie vychází z geometrie pohoří Krkonoš, konkrétně z vektorů horských hřebenů. „Všechny jednotlivé směry a úhly mají svůj přírodní protějšek a jsou názornou ukázkou sil, které formovaly topografii Krkonoš,“ říká Petr Hájek a dodává: „Ačkoli je vygenerovaný přírodními podmínkami, není kýčem napodobujícím ve zmenšeném měřítku pohoří ve formě modelu. Zachovává si abstraktní formu.“
Ambice domu být odrazem krajiny umocňuje střecha osázená zelení, která se tak stává přirozenou součástí parku. „Střecha je protaženou loukou, na níž je možné v létě ležet, v zimě sáňkovat. Stává se tedy jakousi krajinou, ale s ostrými úhly. Je tedy hned zřejmé, že se jedná o umělý výtvor a ne o hru na skutečný kopec,“ podotýká architekt.

Místo osvěty
Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání bude místem osvěty a diskusí nad ekologickou problematikou, místem k pořádání veřejných přednášek a konferencí. Bude také sloužit vzdělávání a výchově dětí a mladých lidí, kteří získají hlubší ekologické povědomí a respekt k hodnotám přírodního bohatství. Pro splnění tohoto poslání bude vrchlabské středisko obsahovat řadu specializovaných prostorů a zařízení: přednáškový sál, výukovou třídu, laboratoř, výstavní prostor, badatelskou knihovnu a vzorové ekologické technologie.

Součástí objektu budou i garáže, technické a skladové prostory, recepce a další provozní místnosti. Prostor objektu bude zároveň flexibilní. „Třídu lze v případě potřeby propojit do jednoho celku s přednáškovým sálem a výstavním prostorem. Objekt centra tedy lze univerzálně využívat jako jednotlivé prostory nebo jako jeden celek, například při konferenci,“ upřesňuje architekt. Nad výstavním prostorem vznikne ještě další prostor – trojúhelníková terasa.
-->-->
Bezodpadová technologie
V interiérech všech místností bude převažovat ekologická překližka s letokruhovou kresbou. A protože má být stavba – podle jejích autorů – manifestem ekologického přístupu k životu, bude také příkladem, jak v interiéru bezodpadově využívat stavební materiál. „Interiér a mobiliář je zhotoven z dřevěných překližkových desek, které jsou rozřezány vodním paprskem podle přesných šablon a vyskládány jako puzzle do tvarů obkladu a mobiliáře tak, aby byly plně použity a nevznikal odpad,“ vysvětluje princip bezodpadové technologie a její aplikaci Petr Hájek.

Použitím jednoduše spojovaných překližek získá interiér velice příjemnou atmosféru a měl by ukazovat na přirozenou krásu přírodních materiálů. Překližky vzhledem ke své houževnatosti umožňují provést nábytek, mobiliář a obklady v minimálních tloušťkách a šetřit dřevem. Důležitou součástí výuky bude střecha a strop. Zatímco střecha, která je názornou ukázkou sil, které formovaly topografii Krkonoš, je navržena jako „zelená“, v interiéru je strop zhotoven ze zemitého pohledového betonu. Zlomová místa jednotlivých částí stropu (místa vektorů krajiny) budou zvýrazněna grafickou značkou a doplněna popisem konkrétních prvků pohoří.

Pomoc z evropských fondů
Objekt bude energeticky nenáročný a mohl by příkladně vyjadřovat filozofii správy parku o ochraně a využívání krajiny. Pro vytápění budovy bude využito tepelné čerpadlo. Strojovna by měla být showroomem, kde by se zájemci mohli podívat, jak technologie funguje.

Stavba Krkonošského centra environmentálního vzdělávání za přibližně 89 milionů korun by podle Petra Hájka měla začít na konci letošního roku a její dokončení je plánováno v roce 2012. Na stavbu nedávno získal KRNAP dotaci z fondů Evropské unie.


Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání – KCEV
Místo: Vrchlabí
Klient: Správa Krkonošského národního parku
Autor: Petr Hájek, Helena Línová, Michal Volf
Spolupráce: Kristina Ambrozová, Lukáš Zimandl
Náklady: 89 mil. Kč
Realizace: 12/2010–2011



Kateřina Kotalová
Vizualizace: Petr Hájek Architekti

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media