asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Centrum Brno a spor o výšku

08.07.2008
Architektka Eva Jiřičná se se svým pražským ateliérem ujala návrhu rekonstrukce budovy Centrum Brno. Je to dům obchodů a služeb, v němž donedávna byla prodejna firmy Baťa, nyní patří firmě Orco. Tomáš Baťa původně chtěl, aby budova měla jednadvacet pater – stala by se první výškovou budovou v centru. Brno mu to zakázalo. Eva Jiřičná by ráda budovu dokončila v duchu původních návrhů.


Baťova budova byla v sedmdesátých letech minulého století zdevastována necitlivou rekonstrukcí, která zkazila její vzhled i interiéry. Je zřejmé, že rekonstrukci potřebuje. Investor se proto rozhodl oprášit dávné návrhy z projekčního oddělení Baťových závodů a obrátil se s nimi na Evu Jiřičnou. Dosavadní jednání o možnosti navýšení domu s památkovým ústavem v Brně nevyzněla pro stavbu příznivě.

„Developeři jsou tady přístupem radnice znepokojení, protože neexistují jasná pravidla, co se tady povolí a co ne. Je docela možné, že kvůli nejasnému postoji radnice Brno opustí a budou hledat příležitosti v jiných velkých městech. Teď ale probíhá jednání u kulatého stolu o výškovém zónování Brna, kterého se účastníme my a další developeři. Z něj vyplyne, zda a kdy bude možné Baťův palác rekonstruovat,“ vysvětluje současnou situaci Alexej Veselý, manažer developmentu Orca.

Bílá a průsvitná

A jak má rekonstrukce obchodního domu Centrum Brno vypadat? Venkovní podobu koncipoval ateliér Evy Jiřičné tak, aby co nejvíce evokovala původní, jednoduchý až strohý styl Baťovy budovy, bez zbytečného historizujícího napodobování. Myšlenkou budovy je nechat na fasádě rozehrát pouze čistě bílé, průsvitné a průhledné plochy jako různé druhy bílé se světlem a stínem, doplněné artefakty střešní zahrady a občasnou zelení na terasách. Zeleň má přispět ke změkčení siluety objektu z dálkových pohledů.

Různé užitné celky v budově se budou propisovat do exteriéru změnou fasády s tím, že každý druh fasády přebírá některé prvky druhů fasád okolních. Obchodní partie, do nichž z hlediska své funkce musí být z ulice vidět co nejvíc, bude zasklena jednolitou fasádou a nebude zřetelné, kde končí první a začíná druhé podlaží. Naproti tomu kancelářské plochy v dalších třech patrech už budou diskrétnější. U podlah průhled zakryjí obkladové panely a v části oken budou krajní pruhy z bílého průsvitného panelu, které přejdou v prostředním pruhu v čiré sklo. Schodiště ke kancelářím v jihozápadním rohu budovy decentně skryjí skleněné tvárnice.

Od sedmého patra výš začíná obytná část. Půjde o čtyři, resp. od desátého patra tři byty o rozloze kolem sedmdesáti metrů čtverečních. V posledních dvou podlažích pak půjde o mezonetové byty o rozloze sto padesát metrů.

 

Princip zelené budovy

A.I. Design obohatil projekční návrh principy tzv. zelené budovy, která je maximálně šetrná k okolnímu prostředí z hlediska ekologie a přitom má na minimální provozní nároky na energie. Dodržování těchto principů doporučuje Evropská komise zejména veřejným institucím, není však povinné a v České republice je minimum budov, které by kritéria zelené budovy splňovaly.

Celý systém v Baťově domě je navržen tak, aby bylo možné už ve fázi studie definovat spotřeby jednotlivých uživatelů objektu a zajistit jim dobré klimatické podmínky při maximálně efektivním způsobu využívání energií. Proto se v něm počítá s tzv. odpadním teplem z počítačů a světel. Odpadní teplo využijí chladicí systémy, fungující zároveň jako tepelná čerpadla. Systém rekuperace by měl umožnit například využít toto teplo na ohřev vody či vytápění.

Důležité jsou i prvky pasivní: stínění na jižní a východní straně fasády, které v obytných patrech umožní rozklápěcí žaluzie na balkonech a shrnovací venkovní roletky.

Obchodní dům Centrum Brno by po rekonstrukci byl nižší o dvě patra kvůli přísnějším požárním předpisům, které vyžadují nad dvacet pater dvě úniková schodiště. Přesto nespadá do kategorie mrakodrapů – tam patří budovy od padesáti pater výš. Nedosáhl by dokonce ani výšky komínů nedaleké teplárny. Zejména při pohledu z hradu Špilberk dnes panorama brněnského centra narušují právě zmíněné červeně pruhované komíny a masa betonu chladicí věže.

Architektka Eva Jiřičná je proto zklamána dosavadním odmítavým postojem památkářů, jak vysvětluje v rozhovoru.

Je pravda, že váš otec se na návrhu Baťova paláce v Brně podílel?

Nejsem si jistá, můj otec přišel k Baťovi v roce 1938 a v té době tato budova byla už navržená. Ovšem zástupce Orca viděl podpis mého otce na některých výkresech. To samozřejmě dojme. Možná účast mého otce ovšem nebyla důvodem, proč jsme se toho projektu ujali. Zajímalo mě to spíš z historických důvodů. Teorií, proč tehdy nepovolili postavit Baťův „mrakodrap“, je mnoho. Jistě muselo fůru lidí popouzet, když nějaký „prodavač pantoflů“, z něhož se najednou stala světová veličina, přijde a chce si tam stavět hned mrakodrap.

Dnes člověk obdivuje, kde se v něm vzala taková síla. Člověk z venkova, prakticky bez vzdělání, se dokázal obklopit velice dobrými architekty. A kolik toho Baťa za 20 let stihl postavit, to je neuvěřitelné! Když se podíváte na Baťovu vilu, ta byla velice skromná. On se spíš snažil něčeho dosáhnout nejen pro sebe, ale i pro ty, kteří se celého procesu zúčastnili.

Nemáte pocit, že je dnes situace ­podobná jako tehdy?

Dnes je situace jiná. Nemyslím, že by panoval nějaký odpor k Baťovi. Je to spíš strach z budov, které převyšují historické centrum. Já vnímám Baťův palác jako vzpomínku na předválečnou dobu. Tehdejší architekti chtěli centrum změnit, usilovali o moderní stavby a počítali s tím, že výškových budov v centru Brna bude víc. Rekonstrukce Baťova paláce by tak byla jen návratem k předválečné myšlence. Já netvrdím, že ta budova panorama brněnského centra nenaruší. Ale obecně nechápu snahu stavět neviditelné budovy. Doufala jsem, že se stane tématem diskuse, že se procesem diskuse názor, zda je možné takovou budovu postavit, postupně vytříbí.

Je podle vás nechuť k výškovým ­stavbám podobná i jinde ve světě?

Pokud můžu srovnávat s Londýnem, tak tam byla podobná situace před čtyřiceti lety. V Londýnských Docklands jsme tehdy navrhovali domov seniorů na Isle of Dogs a zamítli nám druhé patro, poněvadž by zastiňovalo pohled na Greenwich, na jejich pýchu. Teď tam už pár let stojí padesátipatrové budovy a obklopují i londýnský Tower, sídlo králů a symbol Británie. Že se vysoké budovy budou v Brně stavět, je nevyhnutelné. Je jen otázka, která bude ta první. Můj dojem z památkového ústavu v Brně je ten, že nikdo nemá odvahu ani tu diskusi otevřít. Oni říkají: „Když vám tu stavbu povolíme, za chvíli bude váš soused chtít to samé.“ Jenže: když dva dělají totéž, není to totéž.

Nebylo by spíš prozíravé od Brna moci se pochlubit stavbou, která má za sebou historii firmy Baťa a architektku, která má už ve světě také jméno?

Tak vysoko mé sebevědomí opravdu nesahá. Já si myslím, že by se na to Brňané mohli dívat jako na symbolický pomník myšlení architektů a progresivní atmosféry 30. let minulého století.


Iva Nachtmannová s využitím autorské zprávy
Vizualizace: A.I. Design

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.
Libor Vykoupil
Naštěstí důvodem k tomu, aby tu nevyrostlo 22tipatrové monstrum nebyla nenávist radních k úspěšnému venkovanovi, ale prozaicky tekoucí písky v podloží. Dnes se s tím jistě umí vypořádat lépe, ale ....
Odpovědět | 10.05.2012, 02:59

Další z Jaga Media