asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Brněnský mrakodrap – AZ Tower

10.03.2011
Doposud měla české výškové prvenství budova City Tower na pražské Pankráci se svými sedmadvaceti patry a 109 metry stavební výšky. Nyní však začíná růst její o tři podlaží vyšší konkurence. Brněnskou budovu AZ Tower navrhli architekti z kanceláře Burian-Křivinka a při projektování kladli důraz na její ekologičnost. „Budova je velkým spotřebitelem elektrické energie a čistá energie bude spotřebována tam, kde je vyrobena,“ říkají autoři.
Ačkoli investor už od počátku plánování výstavby uvažoval o výstavbě mrakodrapu, nebylo jeho ambicí postavit nejvyšší budovu Česka. Jak říká Jiří Maršálek, jednatel společnosti Properity: „Na předmětných pozemcích jsme chtěli vybudovat prestižní výškovou budovu. V době plánování však bylo zpracováno výškové zónování města Brna, ve kterém byla tato lokalita určena pro zástavbu výškovými budovami. Po prověření jsme zjistili, že jediným omezením je hladina letového provozu, proto jsme projekt upravili a zvýšili na tuto maximální možnou výšku. Z tohoto nám pak vyšlo, že se jedná o nejvyšší budovu v Česku.“ To otevřelo bránu také pro další potenciální investory, kteří již nyní v oblasti plánují další stavby šplhající k nebi.
AZ Tower se tak stane jen prvním pilířem brněnského Manhattanu. Myslí si to i Jiří Maršálek: „Určitě budou následovat další stavby. V této oblasti jsou totiž naplánovány další dvě výstavby jiných investorů.“

Stavbě už nic nebrání

Projekt byl zadán investorem architektonické kanceláři Burian-Křivinka na základě vyhodnocení několika studií, které si nechal na dané místo zpracovat. Výslednému návrhu předcházely tři vývojové fáze projektu o různé výšce a tvaru budovy. „Návrh ateliéru Burian-Křivinka se nám líbil nejvíce, nicméně jsme měli nějaké výhrady. Architekti je akceptovali a původní návrh ještě vylepšili. Vybrali jsme tento ateliér také proto, že již měl zkušenost s výškovou stavbou, protože pro nás již dříve projektoval nejvyšší budovu postavenou po revoluci v Brně,“ vysvětluje Jiří Maršálek, jak začala spolupráce s architektonickou kanceláří Gustava Křivinky a Aleše Buriana.

Stavba brněnského mrakodrapu měla být zahájena už v polovině roku 2008, avšak reálně se začne stavět až v těchto dnech. Jiří Maršálek vysvětluje, jaké komplikace musel investor překonávat: „Zpoždění nám způsobily posuny termínů povolování správních orgánů, objevily se i negativní reakce při získávání souhlasů dotčených vlastníků některých okolních pozemků. Například jeden nesouhlasil z důvodu obavy před teroristickým útokem, protože kdyby teroristé napadli Brno, určitě by si jako cíl vybrali nejvyšší budovu, a tím by samozřejmě byl ohrožen i jeho majetek. I těmito jednáními byly termíny posouvány. Další komplikací bylo jednání s bankami ohledně poskytnutí úvěru. Zde bankám trvalo skoro šest měsíců, než se seznámily s podklady a vydaly svoje rozhodnutí.“ Přes tyto počáteční problémy však dnes stavbě nic nebrání.

Mikrosvět v maxidomě

Záměrem investora je vybudovat architektonicky atraktivní komplex budov, který bude zahrnovat části sloužící k různým účelům. Ve věži se tak budou nacházet kancelářské prostory, obchodní pasáž a v nejvyšších podlažích apartmány k bydlení. Ve druhé části komplexu bude třípodlažní autosalon čtyř značek se společným servisem. Nebývá to u obchodních a administrativních budov zvykem, ale jak vysvětluje Jiří Maršálek, „objekt není určen k pronajímání, ale pro rozprodej po jednotlivých jednotkách, takže zájemci již nemusejí platit někomu jinému nájem, ale mohou nemovitosti přímo vlastnit“.

Hmotu výškové budovy, která vyrůstá z třípodlažního soklu, tvoří dva kvádry vysoké 109,2 metru, jež mezi sebou svírají ostrý úhel. Východní kvádr se dvakrát zalamuje a odklání od svislé osy (6 a 11 stupňů), jeho horní část se opírá o střední výtahovou šachtu – nejvyšší část budovy. Toto zalomení vytváří charakteristický znak budovy ve tvaru písmen A a Z. Natočení umožňuje z východního i západního křídla budovy pohled na jednu z dominant města – hrad Špilberk. Střední část fasády je plně prosklená, boční kvádry jsou pevné, obložené barevnými keramickými glazovanými deskami s nepravidelnou skladbou oken. Fasáda pevných kvádrů se barevně proměňuje směrem k nebi. Povrch výtahové věže je na fasádě kryt hliníkovým perforovaným plechem. Hliníkové pletivo pokračuje nad atiku budovy, kryje telekomunikační antény a v nárožích je zakončeno čtyřmi ocelovými sloupy ukončenými výstražnými světly (nočním překážkovým značením). Jižní fasáda výtahové věže bude navíc opláštěna fotovoltaickými panely. „Naším záměrem bylo navrhnout jednoduchou, lehce zapamatovatelnou budovu, jejíž štíhlá silueta vstoupí do dialogu s vedutou města. A naším cílem bylo také navrhnout ekologickou stavbu. Každá budova je velkým spotřebitelem elektrické energie a čistá energie bude spotřebována tam, kde je vyrobena,“ říkají architekti.

Energetický koncept

„Dům je navržen a vybaven řízeným větráním, kde se využívají rozdíly v teplotě místností podle světových stran, pro podporu vytápění a klimatizace se budou používat tepelná čerpadla, kde se využijí hlubinné piloty, na jižní fasádě budou umístěny fotovoltaické panely, které budou sloužit pro snížení potřeby elektrické energie ve společných částech budovy, a dále bude budova vybavena jímacím zařízením dešťové vody, která po vyčištění bude zpětně vrácena jako užitková,“ popisuje Jiří Maršálek základní pilíře energetické koncepce budovy AZ Tower a architekti k tomu dodávají: „Původně jsme zamýšleli využít i malé větrné elektrárny na střeše budovy, ale firmy vyrábějící tato zařízení v zahraničí zatím nevstoupily na středoevropský trh, a tak jsme museli od tohoto záměru upustit.“

Budova je založena na velkoprůměrových pilotách, které představují potenciál až 230 kW tepelné energie. Zužitkováno bude také zbytkové teplo z chlazení technických místností, datových uzlů, strojoven výtahů a podobně. Jako bivalentní zdroj slouží horkovod z městského systému centrálního zásobování teplem.

„Zásadně jsme přehodnotili názor na nucené větrání v kancelářích. Po většinu roku bude možné větrat kanceláře přirozeně okny,“ prozrazují autoři projektu a k systému větrání ještě dodávají: „Část oken na kancelářském patře se bude dát otevírat automaticky, spolu s podporou proudění vzduchu odtahovými ventilátory bude možné zajistit provětrávání prostor chladným nočním vzduchem, který ochladí i konstrukce, do nichž se chlad akumuluje. Tento systém umožňuje i řízenou výměnu vzduchu během dne. Budova bude vybavena řídicím systémem, který bude umožňovat inteligentní řízení na základě sledování kvality vzduchu. Pro zajištění pohody vnitřního prostředí v letním období je systém doplněn strojním chlazením pro extrémní klimatické podmínky.“

Výzva pro Brno
Brněnský mrakodrap vyroste v lokalitě s dobrou dopravní dostupností nejen do centra, ale také na blízké dálniční přivaděče. Hotový by měl být v lednu 2014. Na otázku, co jeho stavba znamená obecně pro Brno, Jiří Maršálek odpověděl: „Bohužel Brno příliš nemá co ukázat. Město by se mělo rozvíjet, a ne stagnovat. V současnosti se v Brně proces výstaveb spíše zastavil, například fotbalový a hokejový stadion nebo pasáž Jalta. Vždyť po revoluci toho mnoho zajímavého v Brně nevyrostlo. Areál Boby centra, M-Paláce či IBC jsou dávnou minulostí. V poslední době stojí za zmínku alespoň realizace komplexu Eden nebo Trinity. To je na Brno opravdu málo. Proto si myslím, že snad tato výstavba nastartuje další stavby, na které by město mohlo být hrdé. Touto stavbou získá Brno alespoň na nějakou dobu jedno prvenství ve stavebnictví.“

Brno Skyscraper
Until now it was the City Tower at Pankrác in Prague standing 109 metres in height and having twenty-seven storeys which held the record of the tallest building in the Czech Republic. However, soon it will be rivalled by the Brno AZ Tower which will be three storeys higher. This building was designed by architects from the Burian-Křivinka office, who place great emphasis on its ecological properties. “The building is a large consumer of electricity and clean energy will be used where it is produced,” said the design creators.


Kateřina Kotalová
Vizualizace: Burian-Křivinka a Properity

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.


Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.
tomáš kaskík
dívám se na panorama brna z lesná, z paneláků... a chce se mi brečet
Odpovědět | 14.10.2014, 10:54

Další z Jaga Media