asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Pocta Aleně Šrámkové

16.06.2008
Pocta České komory architektů (ČKA) byla letos na slavnostním večeru v Betlémské kapli předána Aleně Šrámkové. Galerie Jaroslava Fragnera ve spolupráci s ČKA a Domem umění v Českých Budějovicích uspořádala výstavu prací první dámy české architektury zaměřenou především na období posledních deseti let.

Výstava výkresů a modelů Aleny Šrámkové v Galerii Jaroslava Fragnera (18. 4. – 11. 5. 2008, koncepce Markéta Pražanová), byla zahájena po slavnostním ceremoniálu v Betlémské kapli. Přehlídka i doprovodný katalog představují její projekty od 80. let až po současnost, s důrazem na tvorbu od poloviny 90. let, čímž v podstatě navazuje na soubornou výstavu, která byla uspořádána v roce 1996. Instalace výstavy prezentuje velmi civilním a věcným způsobem vše podstatné, co od té doby Alena Šrámková navrhla. Katalog přináší kromě úvodního textu Pavla Halíka a rozhovoru, který s architektkou vedl Rostislav Koryčánek, také malou rekapitulaci jejích starších prací.

U architektky významu Aleny Šrámkové snad ani není třeba připomínat její velké realizace, které v dobovém kontextu postmoderních vlivů znamenaly jasný názor inklinující k elementaritě, jednoduchosti a střídmosti – kvality, pro které bývá její tvorba označována jako minimalistická. Tento zásadový výraz si její práce podržely až po současnost, počínaje budovou Hlavního nádraží (1977), která vznikla ve spolupráci s manželem Janem Šrámkem, Janem Bočanem a Josefem Dandou, až po někdejší ČKD v Praze (1983) nebo nerealizovaný Tuzex na Karlově náměstí (1988) - obr. vpravo.

Most, Přerov, 2003 -2007


Dlužno připomenout, že v 90. letech mají návrhy Aleny Šrámkové výjimečné postavení právě tím, že rozvíjejí moderní tradici. Přesto, ale Šrámkovou nelze pokládat za následovnici tradicionalistických vzorců. Jde spíše o hledání nadčasových principů stojících mimo módní výkyvy. Přestože v letech po roce 1989 bylo realizováno pouze několik jejích návrhů, připomeňme zde věž pro vědeckého pracovníka na Košíku (1993-94), dům s pečovatelskou službou v Horažďovicích či rodinný dům v Jirčanech, Šrámková na sebe upozornila řadou soutěžních návrhů, k nimž patří např. administrativní budova Myslbek (1993).

Z recentnějších prací výstava představuje mimo jiné velmi výraznou studii Hypobanky na náměstí Republiky (1995), Pojišťovnu v Brně (1996), lávku přes Vltavu (2000), most v Přerově (2003 – 2007) či Sladovnu v Olomouci (2007). A často uváděné realizace jedinečných věžovitých staveb – meteorologické stanice v Chebu a na Šeráku.

Ze všech návrhů Aleny Šrámkové zřetelně cítíme její zásady. Alena Šrámková působí od 90. let jako profesorka na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Pedagogická praxe ji baví, stejně jako architektonická praxe v rámci vlastního ateliéru Šrámková architekti. V současnosti Alena Šrámková pracuje na nové budově Fakulty architektury  Českého vysokého učení v Praze. Zdá se, že principy jednoduchosti jsou zde dovedeny do zvláštní důslednosti. Vize architektury Aleny Šrámkové vychází z upřímného morálního přesvědčení o trvalosti hodnot vyrůstajících z domácího prostředí, které podle ní mají větší cenu než dost častá snaha architektů šokovat či překvapovat za každou cenu.

Osobnost a názory Aleny Šrámkové ovlivnily celou generaci architektů, kteří se často k jejím principům odkazují. Kromě Ladislava Lábuse, který u ní v ateliéru začínal jako čerstvý absolvent, například Josefa Pleskota. Oba architekti se v tom smyslu i vyjádřili ve svých příspěvcích  při příležitosti předání ocenění. Pocta ČKA je patrně nejvýznamnějším českým oceněním v oblasti architektury. V její komisi zasedly významné osobnosti architektonické scény – Jan Bočan, Jiří Suchomel, Jaroslav Šafer a Vítězslava Rothbauerová. Od roku 2000, kdy byla Pocta iniciována, toto významné ocenění získali in memoriam například Petr Vaďura, Bedřich Rozehnal, Ladislav Žák, Josef Havlíček či Josef Polášek a Vít Obrtel, Otto Rothmayer, Oldřich Stefan, Zdeněk Vávra. Od roku 2005 má ČKA snahu udělovat cenu hlavně žijícím autorům, v minulých letech byla udělena Karlu Hubáčkovi a Miroslavu Masákovi.

K reáliím výstavy v Galerii Jaroslava Fragnera také patří, že je vlastně aktualizovanou podobou přehlídky, která byla sestavená na podzim minulého roku Michalem Škodou, Pavlem Kolíbalem a Petrem Tejem pro Dům umění v Českých Budějovicích.


(ms)
Foto: Filip Šlapal, ­Michal Ureš, GJF

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media