Memorandum o vzdělávání a architektuře
Galerie(1)

Memorandum o vzdělávání a architektuře

Nejdůležitější událostí konfe­rence Evropského fóra politik ­architektury (EFAP), které se uskutečnilo 16. až 18. dubna v Praze, byl bezesporu podpis Memoranda o vzdělávání a architektuře. Třídenního fóra se zúčastnily dvě stovky odborníků z celého světa. Kromě vzdělávacích systémů a představení zahraničních ­výukových programů v oblasti architektury byla pozornost věnována také zadávání veřejných zakázek, ochraně ­kulturního dědictví, příkladům udržitelného rozvoje měst či vzniku center architektury. Příští konference EFAP proběhne ve Švédsku.


Hlavním cílem konference EFAP, kterou uspořádala Česká komora architektů ve spolupráci s Ministerstvem pro místní ­rozvoj ČR v rámci oficiálních akcí spojených s českým předsednictvím EU, bylo upozornit veřejnost a státní správu na důležitost kvalitní architektury pro život ve společnosti, a tím zdůraznit pozici architektů a jejich vliv na vznik vystavěného prostředí.

První ze tří bloků jednání patřil tématu vzdělávání v oblasti ­architektury. Při něm podepsali ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška a předseda České komory architektů Dalibor Borák klíčový dokument – memorandum o kontinuálním a celostním vzdělávání v oblasti architektury. Cílem memoranda je mimo jiné zdůraznění důležitosti ­architektonického vzdělávání na všech typech škol a vytvoření společné platformy pro kvalitní zapojení odborníků do systému vzdělávání.

Při formování vzdělávacího systému je možné hledat ­inspiraci v zahraničí. V řadě evropských zemí už podobné programy ­existují a irský a francouzský model byly na konferenci představeny. Příklad vzniku centra vzdělávání architektů a mimo jiné také mediátorů architektury směrem ke společnosti byl přiblížen na konceptu ­univerzity pro vystavěné prostředí v Hamburku. České architekty zastupoval v diskusi profesor Ladislav Lábus.

Dalším tématem konference bylo uplatnění politik architektury. Ty jsou druhem jakési ­regulace, nastavení pravidel chování obyvatel ke svému prostředí, přinášejí řád, a tím zabraňují možnému chaosu při neřízené výstavbě. Většina ­historických měst, jejichž ­urbanismus a architektonické dědictví je dnes oceňováno, vznikala právě na základě přísné regulace. Určitý druh omezení je tedy nutný. Není však lehký úkol formulovat ­regulace tak, aby otevíraly ­prostor pro svobodnou tvorbu, ale zároveň stanovily jasnou bariéru před případnými škodami.

Na projektu přístavní části Hamburku, který sestává z několika set různých objektů, bylo konkrétním způsobem demonstrováno efektivní využití politik architektury v praxi. Vyzdviženo bylo především množství architektonických soutěží, které na celém území proběhly. Česká odborná veřejnost a sami architekti považují ­zadání veřejné zakázky prostřednictvím architektonické či urbanistické soutěže rovněž za nejvhodnější řešení, ale ­negativních zkušeností s výběrovými řízeními a zadáváním zakázek jiným způsobem bohužel zatím spíše přibývá. „Veřejné zakázky přitom ve velké míře ovlivňují prostor, který užívají všichni občané, a měly by být proto zadávány s důrazem na vyváženost kvality, zejména v kulturním slova smyslu, ­inovativnosti návrhu a udržitelnosti. Hlavním krité­riem by neměla být jen nejnižší cena projektu,“ říká k zadávání veřejných zakázek Dalibor Borák, předseda ČKA a zároveň autor konceptu bloku o uplatnění politik.

Třetí blok zasedání na téma ­architektura a veřejnost se zaměřil především na otázku veřejného zájmu v architektuře a potřebu diskuse s občany i odborníky. Dobrým příkladem inspirace byla nevládní síť desítek lokálních center architektury v Nizozemí, která o architekturu systematicky pečují a informují o ní.

Dokument nazvaný Politika ­architektury je schválen již v řadě evropských zemí a právě vzdělávání a výchova týkající se architektury jsou vždy jeho hlavní součástí. Deklarativní ­dokument Politika architektury České republiky nyní vypracovala Česká komora architektů a usiluje o jeho přijetí vládou. Politika architektury může vytvořit prostor pro snazší ­diskusi a dohodu společnosti a vytvořit podmínky pro zodpovědnou svobodnou tvorbu architektů.

Zdroj: Česká komora architektů

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.