Saint-Étienne – šestý ročník Mezinárodního bienále designu
Galerie(6)

Saint-Étienne – šestý ročník Mezinárodního bienále designu

Listopad patří už tradičně profesionálům z oblasti designu i laické veřejnosti se zájmem o design. Uplynulý ročník Mezinárodního bienále designu Saint-Étienne se konal ve dnech 15. až 30. listopadu 2008. Loni se uskutečnil už šestý ročník s dosud nejvyšší účastí – navštívilo ho téměř osmdesát pět tisíc návštěvníků. Jeho platforma pro setkání a výměnu nejnovějších poznatků slouží především pro konfrontaci inovací vysokých škol, nezávislých tvůrců a firem. Pod taktovkou ředitelky a hlavní kurátorky Elsy Frances bienále poprvé organizovala nově založená instituce Cité du Design. Ambicí bienále je odkrývat odlišné pohledy na svět a poskytnout prostor těm, kteří přicházejí s pohledem zcela novým.

Mezinárodní bienále designu 2008 v Saint-Étienne jako platforma setkání umožnilo během patnácti dní konfrontaci zkušeností, přístupů, koncepcí a myšlenek. Cité du design, společnost založená v roce 2005, investovala do bývalého průmyslového areálu na místě původní manufaktury na výrobu zbraní na severu Saint-Étienne, který se výrazně zapsal do historie města.

Ekonomičtí činitelé i představitelé výzkumu a designérské tvorby tu společně diskutovali o procesech koncepce, nástrojích realizace a dosažených výsledcích – konfrontace soukromého a veřejného sektoru, výzkumu, ekonomiky a kultury se v současném světě stává nepostradatelnou. Umožňuje najít takové systémy života, které se konkretizují prostřednictvím objektů, prostředí, obrazů nebo služeb.

Cité du Design
Původně průmyslové centrum étiennské aglomerace vynikalo v těžbě nerostných surovin, výrobě zbraní, textilu či kol. Jak si za relativně krátkou dobu získalo přívlastek město designu? Celé to začalo ideou tehdejšího ředitele Školy krásných umění, vizionáře a zakladatele bienále designu v Saint-Étienne Jacquea Bonnavala. Na otázku, zda je možné si dnes Saint-Étienne představit bez bienále a jeho neopakovatelných pravidelných setkání s tvůrčím světem předních designérů, odpovídá starosta města jednoznačně: „Tato událost posouvá všechny jeho věrné stoupence, jakož i ty, kdo se bienále zúčastňují poprvé, k vyšší úrovni jejich společnosti, každodenního života a budoucnosti. Otevírá nesmírné diverzity jejich kulturních světů.” To vše díky tomu, že od svého vzniku v roce 1998 se bienále stalo jednou z hlavních mezinárodních akcí v oblasti designu ve Francii.

Úsilí, které na bienále od roku 1998 vynaložila Škola krásných umění ze Saint-Étienne, se pod taktovkou Cité du Design začalo více orientovat na výzkum, experiment a budoucnost s cílem nechat vyniknout inovace z regionu i ze zahraničí. Daří se to díky spolupráci ekonomických aktérů a kreativních designérů.

Design ve všech pádech
Kolem hlavních tematických okruhů na lokální i globální úrovni se setkaly různé profese z oblasti designu, výzkumu a inovací. Podobně jako v roce 2006 i v tomto ročníku byli osloveni nejen domácí, ale i zahraniční kurátoři, aby položili tři základní otázky: Nakolik se design podílí na vývoji našeho způsobu života? Jak je design propojen s výzkumem, inovacemi a vynálezy? Nakolik se design stává nástrojem ekonomického rozvoje?

„Není to dávno, co jsme si začali uvědomovat, jak ekologický aspekt vytváří nové společenské modely, nové kolektivní a soukromé systémy, jejichž rozvoj závisí a bude záviset na mobilizaci a dobré vůli každého. Brát v úvahu uživatelský komfort a dát mu přidanou hodnotu, zkvalitňovat životní podmínky a udělat tyto nové společenské modely přitažlivými se stává nevyhnutelnou podmínkou k jejich přijetí,” zdůrazňuje ředitelka bienále Elsa Frances.

Design, implikovaný do této problematiky, klade otázky společenským, ekonomickým i kulturním činitelům a stává se doplňkovým nástrojem koncepce a tvarování nových systémů života. Během celého roku a obzvlášť prostřednictvím bienále inicioval pořadatel výzkumné programy, podporoval experimenty, které mají za cíl spojovat étiennské území se světem: nabízí setkání kulturám, firmám, organizacím z různých koutů Evropy i světa, aby přišly prezentovat svoje intervence, univerza či originální pohledy.

Flight Number Ten
„Od svého vzniku představilo bienále už mnoho tvůrců z celého světa, z nichž někteří pocházejí ze zemí méně se prezentujících na mezinárodní scéně. Tyto tvůrce jsme pozvali, aby si přišli vyměnit a sdílet své zkušenosti ve workshopech, ve spolupráci s jinými nebo během výstavy,” vysvětluje Elsa Francès. Tímto zakladatelským počinem se v tomto ročníku zrodila výstava s názvem Flight number ten, již připravily Chloé Heyraud a Josyane Franc. Výstava byla zorganizovaná u příležitosti francouzského předsednictví Evropské unii a tvorbu svojí země na ní prezentovalo i několik kurátorů jednotlivých národních výstav. V rámci této výstavy se představila i Česká republika.

City Eco Lab

Hlavní výstava s názvem City Eco Lab, kterou zastřešoval John Thackara, představila zkušenosti, které situují člověka do středu přívětivějšího, bezpečnějšího a solidárnějšího města. Formou workshopů či projektů mezinárodní výměny se zde nabízel prostor k uvažování o udržitelných způsobech života, na nichž závisí kvalita životního prostředí a společenská interakce. Projekty iniciované v roce 2008 se do koncepce ­bie­nále začleňují z dlouhodobého hlediska: takové, které respektují danosti životního prostředí a podporují spolupráci mezi domácími aktéry a těmi, kdo přicházejí s projekty z různých koutů světa.

Dvě výstavy in situ

Projekt s názvem Sugoroku, který představila kurátorka Catherine Beaugrand, byl úžasnou interaktivní cestou čtvrtěmi Saint-Étienne. Zajímal se o vztah mezi virtuálním a reálným a jeho cílem bylo testovat vliv nových technologií, internetu a mobilní komunikace na vnímání geografie a způsobu osvojování si území jednotlivci. Tento interaktivní design města, odlišný od tradičnějších přístupů, vede k novému pochopení prostoru a prostředí.

Úkolem bienále, které se svým posláním přímo začleňuje do rozvoje a rozkvětu města Saint-Étienne a jeho aglomerace, je objevit nové formy rozvoje prostřednictvím designu ve spojení se společenskými celky a ekonomickými činiteli. V tomto duchu byla výstava Design&Shop zaměřena někam na pomezí mezi obchod a design, aby iniciovala výlet po buticích v centru města.

Hotel D

Tento program byl příkladem snahy šířit kulturu rozvoje města pomocí designu. Dialog mezi designéry a profesionály ­étiennského hoteliérství iniciovala Céline Savoye. Realizace několika hotelových pokojů různých standardů umožnila vidět a zažít město nově. Tento projekt a zároveň výchozí bod mnohem delšího dobrodružství experimentoval s novými způsoby turistické atraktivnosti propojené s aktivitami města a s objevováním jeho současného i historického kulturního bohatství.

„Objekt v nejširším slova smyslu představuje svými tvary, barvou a materiálem komplexní jazyk, který spojuje jednotlivce s jeho prostředím a jeho zvyklostmi. Designéra lze považovat za tvůrce koncepce rozhraní mezi člověkem a jeho prostředím: kreslí židli nebo způsob sezení?” klade otázku Elsa Frances. „Jeho role se neomezuje na finální vzhled věcí, protože umí odpovídat nejen nárůstu poptávky, ale nabídnout i novinky. Jeho intervence často doplňuje, zesiluje či nahrazuje předcházející technickou inovaci,” jedním dechem dodává ředitelka bienále.

Design a firmy

Protože univerzum firem zůstává pro designéry majoritním polem působení, ­bienále jim v tomto ročníku poskytlo nečekaně velké místo. Isabelle Vérihlac nabídla v rámci výstavy Design a firmy prezentaci padesátky společností a jejich produktů, které zhodnocovaly roli designu v rámci jejich vlastních strategií rozvoje.

Některé společnosti vyvíjejí prospektivní design jako vrchol koncepce jejich produktů nebo služeb. Tento aspekt umožnila objevovat v rámci druhého vydání expozice s názvem Zítra je už dnes kurátorka Claire Fayolle. Jako unikátní příležitost zachytit podstatu nejaktuálnějších světových inovací se její výstava zaobírala reflexí každodenního života a různých přístupů týkajících se blízké budoucnosti.

Grafický design
Prostředí veřejného i soukromého sektoru vytvářejí obrazy a způsoby vizuální komunikace. Také proto v tomto ročníku našel své místo i grafický design. V expozici s názvem 2036 vedl Jérome Delormas návštěvníka k prospektivnímu průzkumu. Jako by nabídl nepopsané čtvrtky papíru tvůrcům z různých regionů světa a u každého z nich našel individuální interpretaci společnosti budoucnosti.

V dalším příspěvku o bienále v Saint-Étienne blíže představíme i jednu z nejzajímavějších akcí bienále – výstavu Real World Laboratory, v níž se představil středoevropský design jako laboratoř ­reálného světa. 

Lucia Hakelová
Foto: © Felipe Ribon, Le Vieux Colombier, © JC Decaux, © Emmanuel Louisgrand

Autorka působí jako architektka a nezávislá publicistka v Bratislavě.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.